INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

(062) - BĚRUNICE

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Zastávka Běrunice je jednokolejná mezilehlá zastávka ležící u nechráněného přejezdu na pomezí obcí Velké Výkleky a Běrunice. Zastávka Běrunice byla původně vystavěna jako dvoukolejná stanice, která byla součástí soukromé dráhy vedoucí z Městce Králové do Chlumce nad Cidlinou. S výstavbou dráhy se započalo na jaře roku 1900 a první slavnostní vlak do Běrunic zavítal 9. května 1901.

Zastávka Běrunice
Zastávka Běrunice (4/2019)

Stanice Běrunice byla vybudována jako dvoukolejná, s jednou dopravní a jednou manipulační kolejí obsluhující sklad a nákladiště. Stanice se nalézá přímo na hranicích katastru Běrunic a Velkých Výklek – každá z obcí leží na jedné straně kolejí a obytné budovy obou obcí sahají až ke staniční budově. Staniční budova je nízkopatrová a byla v ní v době zahájení provozu umístěna dopravní kancelář, čekárna pro cestující spojená s kanceláří výdejním okénkem a 2 naturální byty pro vedoucího stanice a staničního zaměstnance. Na chlumecké straně se nacházel dřevěný sklad o půdorysných rozměrech 10 x 9 metrů a k němu přiléhala boční nákladištní rampa o rozměru 8 x 9 metrů. Na druhé straně od budovy se nacházela stavba dřevěných toalet a k nim přiléhající kůlna. Manipulační kolej obsluhovala hlavně sklad a nákladiště a sloužila i pro občasné křižování vlaků, přímá kolej byla pochopitelně dopravní. Dopravní i manipulační kolej měly délku 243 metrů, manipulační kolej byla zaústěna v obou směrech a na obou stranách kryta výkolejkami. Kronika stanice Běrunice pak uvádí, že v době řepných kampaní dvě koleje ve stanici nestačí, a proto je správcem stanice zaslána žádost na ředitelství o rozšíření kolejiště o další kolej. To se sice nepodaří uskutečnit, ale později je na chlumecké straně významně rozšířeno nákladiště.

V době založení patří správně stanice Běrunice pod sousední Městec Králové, ale v roce 1920 je stanice osamostatněna. V témže roce je v říjnu zrušena telegrafní linka a nahrazena telefonním spojením v celém úseku trati. Ve stanici byly také výhybky opatřeny novými, na svou dobu moderními, Götzovými zámky. 31. srpna 1927 je stanice Běrunice zrušena a přeměněna na pouhou zastávku s nákladištěm, která spadá administrativně pod stanici Městec Králové. K jejímu znovuobnovení a osamostatnění dochází až s obsazením Sudet, kdy jsou přednostové ze zabraných území „evakuováni“ do vnitrozemí a jsou pro ně znovu uměle otevírány menší, dosud nepoužívané stanice. A tak má stanice Běrunice od konce roku 1938 opět svého přednostu, je jím Antonín Vašíček. V roce 1942 dochází ke kompletní elektrifikaci stanice. Po druhé světové válce je od 10. prosince 1945 stanice Běrunice opět a definitivně přeměněna na pouhou zastávku a nákladiště. Ke zrušení prodeje jízdenek a definitivnímu opuštění zastávky dochází na počátku 90. let 20. století, v té době jsou již Běrunice jednokolejnou zastávkou. V roce 2003 je pak zbourán polorozpadlý sklad a toalety.

Zastávka Běrunice

Budova stanice Běrunice je nízkopodlažní budova se sedlovou střechou a s půdorysným rozměrem cca 8 x 26 metrů. Je vystavěná podle upraveného typového plánu LVIIIa/H, tedy jde o budovu se služební částí a s dvěma byty – samostatné vchody do obou bytů jsou však oproti typovému plánu pozměněné, krom změny polohy dveří je také přidáno zděné zápraží. Čekárnu pro cestující, verandu a vchod do dopravní kanceláře nalezneme vlevo, uprostřed je kolmo umístěna část s dopravní kanceláří a prvním bytem, vpravo pak obytná část s druhým bytem. Budova je v současné době neobydlená a ve špatném technickém stavu (2019). Vpravo od budovy na chlumecké straně nalezneme studnu, zbytky původní oplocené zahrady a zastřešený kovový stojan na kola. O kus dál je pak patrné torzo základů skladiště, rozsáhlé nákladiště na chlumecké straně je zachovalé a stále upravené betonovými panely. Po toaletách na druhé straně výpravní budovy již není ani památky.

Zastávka má jednostranné nástupiště typu SUDOP, tvořené betonovými panely, které jsou umístěny na konzolách. Délka nástupiště je 30 metrů a osvětlují ho dvě moderní sklápěcí lampy, další konzolová lampa je umístěna na budově. Mobiliář zastávky tvoří lavička umístěná pod verandou, odpadkový koš a bedna na posyp. Hned u nástupiště je nechráněný přechod pro pěší, který převádí pěšinou cestující směřující do Běrunic, první domky obce Velké Výkleky pak nalezneme za budovou stanice. Od budovy stanice vede krátká asfaltová cesta k silnici, které spojuje obě obce a kříží zde trať nechráněným přejezdem. Z turistického hlediska není zastávka nijak zajímavá a slouží hlavně dopravě obyvatel výše jmenovaných obcí.

FOTOGALERIE


Zastávka Běrunice - pohled na bývalou stanici z chlumecké strany (4/2019)


Zastávka Běrunice - v těchto místech odbočovala vpravo k nákladišti druhá kolej (4/2019)


Zastávka Běrunice - směr vedení manipulační koleje (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - pohled zpět k nákladišti (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - pahorek je pozůstatkem po skladu (4/2019)


Zastávka Běrunice - nákladiště (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - hexametrovník (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - krytý stojan na kola (4/2019)


Zastávka Běrunice - pohled na místo skladu od budovy zastávky (4/2019)


Zastávka Běrunice - studna a stojan na kola u bývalé výpravní budovy (4/2019)


Zastávka Běrunice - zarostlá zahrádka se zbytky oplocení (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice -přechod a nástupiště zastávky (4/2019)


Zastávka Běrunice - celkový pohled na nástupiště a budovu zastávky (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - veranda na levé straně budovy (4/2019)


Zastávka Běrunice - pohled na královéměstskou stranu nástupiště (4/2019)


Zastávka Běrunice - pohled na chlumeckou stranu nástupiště (4/2019)


Zastávka Běrunice - směr Městec Králové (4/2019)


Zastávka Běrunice - celkový pohled na budovu a osvětlení (4/2019)


Zastávka Běrunice - konzolová lampa (4/2019)


Zastávka Běrunice - mobiliář pod verandou (4/2019)


Zastávka Běrunice - dveře do bývalé čekárny (4/2019)


Zastávka Běrunice - bedna na posyp (4/2019)


Zastávka Běrunice - bývalý vchod do dopravní kanceláře (4/2019)


Zastávka Běrunice - lavička pod verandou (4/2019)


Zastávka Běrunice - číslo popisné (4/2019)


Zastávka Běrunice - zadní silnička obsluhující nákladiště (4/2019)


Zastávka Běrunice - zadní strana budovy (4/2019)


Zastávka Běrunice - cesta ke skladu a k nákladišti (4/2019)


Zastávka Běrunice - zadní strana normované budovy s přístavky (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - pohled z místa skladu na chlumeckou stranu (4/2019)


Zastávka Běrunice - pohled z místa skladu k výpravní budově (4/2019)


Zastávka Běrunice - studna (4/2019)


Zastávka Běrunice - pěšina k přechodu (4/2019)


Zastávka Běrunice - pěšina do Běrunic (4/2019)


Zastávka Běrunice - druhotně využité pražce (4/2019)


Zastávka Běrunice - celkový pohled na normovanou budovu zastávky (4/2019)


Zastávka Běrunice - nechráněný přechod (4/2019)


Zastávka Běrunice - nástupiště zastávky (4/2019)


Zastávka Běrunice - cesta k přejezdu na královéměstské straně (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - pohled na zastávku od přejezdu (4/2019)


Zastávka Běrunice - nechráněný přejezd silnice spojující Běrunice a Velké Výkleky (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice - cesta od silnice k zastávce (4/2019)

PANORAMA


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)


Zastávka Běrunice (4/2019)

SITUACE ZASTÁVKY (BÝVALÉ STANICE) BĚRUNICE

Mapa Dymokury - vlaková stanice
kliknutím se zvětší

Mapa zastávky (bývalé stanice) Běrunice ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

BĚRUNICE
zastávka
9,547 km
Městec Králové
stanice
13,657 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Vznik stránek: 28. října 2005. Uvedení do provozu: 19.února 2006. Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík, Martin Vaistauer

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2019 Vlakregion Jičín