Střednice

Střednice - bývalá koncová stanice na již zaniklé odbočné trati z Lhotky u Mělníka do Střednice. Nádraží Střednice („km 2.805“; 265 m) bylo vybudováno na okraji stejnojmenné podkokořínské obce v roce 1896. Končila zde kolej krátké křídelní dráhy, odbočující ze stanice Lhotka, ležící na místní dráze Mělník – Mšeno.

Stanice Střednice - bývalá nádražní budova, dnes přestavěná na obytný dům

Koncová stanička Střednice disponovala v době svého vzniku dvěma kolejemi, které obě prodlužovaly kusé nákladištní koleje. Vystavěna zde byla (podle projektu z pražské projekční kanceláře Státních drah) typizovaná venkovská staniční budova (113 m2; „km 2.805“), dřevěné skladiště (48 m2; km „2.838“) s navazující rampou (174 m2). Délka zdejší nakládací rampy obnášela 15 m, s navazujícím 8 m dlouhým šikmým nájezdem. Cena staniční budovy obnášela 6 500 zlatých, budova skladu vyšla na 1 200 zlatých. Venkovské nádraží dále disponovalo nezbytnou studnou („km 2.824“), dřevěnými záchody pro cestující (14 m2; „km 2.783“) a jámou na smetí (7 m2; „km 2.783“). Roku 1908 byla mezi studnou a budovou skladu zřízena kůlna na uhlí (cca 25 m2; f. Josef Victorin, Mělník). Během času bylo ve stanici vystavěno i několik dalších kůlen místních obchodníků s uhlím. Délka střednické stanice obnášela cca 270 m. Koncové zarážedlo zdejší odbočné místní dráhy leželo v km „2.991“.

S montáží výhybek se na nádraží ve Střednici započalo v sobotu 7. listopadu 1896. Vůbec první vlak (prozatím jen pracovní) ve Střednici poprvé zahoukal v neděli 15. listopadu 1896. Dočasná nákladní doprava do Střednice (pouze sezonní – pro potřeby blízkého cukrovaru v Mělníku) probíhala od 21. listopadu 1896 do 10. ledna 1897. Úřední revize lokálky Mělník – Lhotka – Mšeno proběhla 2. června 1897, k slavnostnímu otevření nové dráhy došlo v pondělí 21. června 1897. Slavnostní vlak do Střednice tehdy přijel v 10:39 hod., na zpáteční cestu do Lhotky se vydal v 10:54 hod. Zprovoznění nové podkokořínské železniční tratě zúčastnil se jako host nejčestnější tehdejší ministr železnic, rytíř Emil von Guttenberg (1841 – 1941; podmaršálek, bývalý zástupce náčelníka generálního štábu). Pravidelná veřejná přeprava osob a nákladů na střednické odbočce byla zahájena následující den, v úterý 22. června 1897.

Stanice Střednice - pohled na původní dřevěný sklad a staniční budovu (sbírka Petr Nepil)

Na prvotním schématu střednické stanice bývala zakreslena i výtopna (a vedle ležící nocležna pro lokomotivní čety). Prapůvodně měla být tato výtopna vystavěna v odbočné stanici Lhotka, později její budovu projektanti přemístili právě do Střednice, vystavěna ale nakonec byla v Mělníku (až v roce 1907, stání pro dva stroje; na přání ÖNWB). Výhybka koleje (o délce 120 m) do uvažované střednické výtopny by ležela v „km 2.844“. Zajímavostí zůstává, že ve Střednici měla být vystavěna jen mírně pozměněná budova výtopny z Králova Dvora.

Téměř pět let zajížděly do Střednice tříosé lokomotivy od f. Krauss Linz, označené M1 (Mělník) a M2 (Mšeno) – oba stroje (z roku 1896) byly vyřazeny ze služby v roce 1933. Od prosince roku 1902 byla střednická odbočka v čase řepné kampaně obsluhována především novou parní lokomotivou M3 (Labe (vyrobena Českomoravskou strojírnou); 262.03; dosloužila symbolicky právě v mělnickém přístavišti - zrušena roku 1937). Domovem zdejších tří lokomotiv (pozdější rakouská řada 262; u ČSD řada 311.4) bývala výtopna ve Mšeně.

Odbočná kolej do železniční stanice Střednice vycházela z mšenského zhlaví stanice (s nezbytnou vodárnou (budova pro celkovou zchátralost zbořena roku 2011)) Lhotka (od roku 1947 Lhotka u Mělníka). Km „0“ střednické odbočky ležel v km „10.709“ mšenské lokálky. Z nádraží Lhotka vybíhala kolej do Střednice z výměny č. 8 („km 0.132“). Klikatící se kolej od Lhotky ke Střednici překonávala na necelých třech kilometrech výškový rozdíl 58 m! Souvislá rampa (22.66 promile; cca 2.55 km) končila těsně („km 2.706“) před střednickou stanicí.

Stanice Střednice - podoba kolejiště po rozšíření v roce 1904, přibyla nová kusá kolej a poměrně rozsáhlé nákladiště na lhotecké straně

Roku 1904 se krátce uvažovalo o velkorysém rozšíření střednické železniční stanice o několik dalších kolejí (zdejší koncová stanice by, dle daného návrhu, ve výsledku disponovala celkem 8 výhybkami). Realita byla nakonec významně skromnější, došlo pouze k vybudování další kusé koleje (109 m; zřízena roku 1905, na mělnickém zhlaví), kolejové schéma (dvě manipulační a dvě dopravní koleje) střednického nádraží tímto získalo svoji konečnou podobu (střednická stanička poté disponovala, až do svého zrušení, celkem 4 výměnami a 3 zarážedly).

Stanice Střednice - stále ještě zachovalá budova rozměrného zděného skladu s krátkou nákladištní rampou

Krátce před 1. světovou válkou spatřila světlo světa i letmá myšlenka o klikatícím se prodloužení střednické koleje (o cca 15 km) – běžící přes Kokořín - až do městečka Dubá (zde se kolej lokálky od Střednice měla napojit na kolej další uvažované místní dráhy Štětí – Doksy (projekty z let 1901–03) – toto železniční spojení nakonec též nerealizováno)). K letmému oprášení naivní přepravní kolejové idey Střednice – Kokořín – Dubá došlo ještě v počátcích ČSR.

Stanice Střednice - hypotetická podoba kolejiště, pokud by došlo na výstavbu trati směr Dubá a realizaci výtopny

Osobní přeprava do koncové žel. stanice Střednice bývala vždy velmi skromná. Traduje se dokonce, že prvním pravidelným osobním vlakem do/z Střednice nejel – kupodivu - žádný cestující. V období let 1898 – 1900 převážela střednická odbočka v průměru pouze nějakých 10 lidí za týden, takže se dlouhodobě jednalo o velmi prodělečnou veřejnou službu. Pro srovnání, po hlavním ramenu Mělník – Mšeno bylo v prvních letech provozu převáženo cca 40 000 cestujících za rok (tj. nějakých 110 duší denně). Pro zajímavost, v roce 1890 měla obec Vysoká (jejíž součástí je i Střednice) 1839 obyvatel. Z pohledu nákladní přepravy (byť sezonní – cukrová řepa) ale Střednice naopak dlouhodobě přináležela k nejvytíženějším stanicím mšenské lokální dráhy. V čase řepné kampaně na zdejší nádraží denně zajíždělo až 5 nákladních vlaků, mířících následně do prosperujícího mělnického cukrovaru.

Stanice Střednice - prostor nákladiště a kolejiště na straně ke Lhotce je dnes součástí průmyslového areálu

V roce 1907 (změna provozovatele místní dráhy) začaly mšenské vlaky zajíždět ráno a večer (na zkoušku) ze Lhotky do Střednice, přímý osobní vlak Mělník – Střednice byl tak po 10 letech zrušen. Roku 1909 došlo, po drobných úpravách místní trati, ke zvýšení povolené rychlosti vlaků na 40 km/hod. Roku 1910 byl zaveden přímý turistický vlak Mělník – Lhotka – Střednice (v provozu od 3. července do 30. září – pouze v neděli + o svátcích). Vrchol v osobní přepravě do Střednice přišel roku 1921, kdy do zdejší obce zajížděly 4 páry osobních vlaků denně. Počátkem roku 1923 protestovala obec Střednice proti zrušení večerního osobního vlaku. Později došlo k redukci spojů na pouhé dva páry vlaků. Nejvíce jízdenek se ve Střednici prodalo během válečného roku 1918 (15 508 ks). V kronice obce Vysoká lze narazit mj. i na letmé zmínky o provozu na střednické odbočce. Kupř. se píše, že dne 11. února rekordně mrazivého roku 1929 byla ve Vysoké naměřena teplota -27 °C. Vlaky (především ty s tolik potřebným uhlím) do Střednice se v tento náročný zimní čas s obtížemi někdy dostaly jen k velkým závějím před zdejší železniční stanicí. Z válečného roku 1942 pochází další zmínka o velmi silných mrazech. I zde byla pociťována velká nouze o uhlí, pramenící z dlouhodobě bolestného nedostatku nákladních vagonů.

Stanice Střednice - pohled na zarostlé nádraží přes bývalé kolejiště v roce 1995 (autor: Petr Turek)

Významná konkurence místní železnici vyvstala již roku 1927, kdy došlo k zavedení turistického autobusového spoje Mělník – Vysoká – Kokořín (linka projížděna 3x denně). Kronika obce Vysoká dále překvapivě zmiňuje – již k roku 1928 - úplné zastavení osobních vlaků do Střednice!? (zde rozpor s oficiálně uváděným datem). Roku 1934 byly zavedeny státní busy Mělník – Kokořín, které ale byly již 7. ledna 1935 zrušeny.

Stanice Střednice - pohled od rampy zděného skladu na staniční budovu ve směru kolejí

Roku 1931 do Střednice zajížděl opět už jen 1 pár osobních vlaků denně. Dne 1. dubna 1932 byla na mšenské lokálce zavedena zjednodušená doprava. V pondělí 31. října 1932 proběhla úplná motorizace všech osobních vlaků v etapě Mělník – Mšeno – Skalsko – Mladá Boleslav. Nových motoráčků si ospalá odbočná dráha do Střednice ale příliš dlouho neužila. Poslední osobní vlak do Střednice zajel v pátek 30. června 1933. Krkolomný příběh osobní dopravy do Střednice se tak po 36 letech definitivně uzavřel.

Dle starých vyprávění bývalo pro obyvatele Střednice mnohdy výhodnější dojít do nepříliš vzdálené železniční stanice Mělník raději pěšky (železniční stanice Střednice a Mělník jsou od sebe vzdáleny nějakých 7 km). V případě potřeby cestování směr Mšeno a Mladá Boleslav, scházeli cestující do nedaleké odbočné železniční stanice Lhotka u Mělníka (cca 3 km).

Stanice Střednice - staniční budova a za ní sklad pohledem přes silnici (1995) (autor: Petr Turek)

V současné době a ploše někdejší stanice Střednice stále stojí bývalá typizovaná staniční budova (č.p. 25; na přelomu tisíciletí citlivě adaptována na rodinný dům) a chátrající zděná budova bývalého skladu (s krátkou rampou) místního zemědělského družstva. Zpustlá budova původního dřevěného staničního skladu (zachycena ještě na fotografiích z roku 1995) byla snesena, spolu s navazující rampou, někde kolem roku 2000. Na konci bývalé staničky se též nechají dohledat trosky bývalé betonové nakládací rampy (včetně pahýlů sloupů veřejného osvětlení) mělnického cukrovaru. V minulých měsících došlo k rekonstrukci staré mostové váhy (nacházející se před vjezdem do zemědělského družstva), v jejíž konstrukci se též uplatnilo několik starých kolejnic. Plocha bývalé střednické stanice byla později rozparcelována, dnes zde působí několik menších firem.

Střednické nádraží mělo velký význam v každoroční sezonní přepravě cukrové řepy a řepných řízků do/z polabského cukrovaru Mělník. Cukrovar Mělník vybudoval – snad již někdy v počátcích zdejší lokálky – ve Střednici vlastní nákladovou rampu, která se roku 1945 stala majetkem státní dráhy. Uvádí se, že až 1/3 veškeré cukrové řepy, přepravené po mšenské místní dráze, byla nakládána právě ve Střednici, jejíž stanice byla příhodně lokalizována v „řepném ráji“ u obce Vysoká. Kupř. roku 1905 odtud bylo odvezeno na 900 vagonů cukrové řepy. Přeprava tak značného množství cukrové řepy se samozřejmě neobešla bez více či méně vážných provozních nehod. Kupř. na podzim roku 1907 ujelo se Střednice 6 nákladních vagonů, které po projetí odbočky narazily ve stanici Lhotka do odstavených nákladních vozů. Při nehodě byly tři vagony zcela zničeny, tři vozy byly silně poškozeny. Škoda byla odhadnuta na více než 8000 K. Děsivá nehoda se naštěstí obešla bez zranění.

Stanice Střednice - budova původního dřevěného skladu a rampy (1995) (autor: Petr Turek)

Z října roku 1940 je ve vysocké kronice zmínka o dělnících z jižních Čech, kteří přijímali řepu na nádraží ve Střednici. Sezonní dělníci byli ubytováni přímo v obci, v hostinci pana Hrůši. Z října roku 1945 pochází zmínka o Němcích, kteří nakládali ve Střednici cukrovou řepu. Z důvodu přetrvávajícího poválečného nedostatku nákladních vozů tehdy odvoz cukrové řepy poměrně citelně vázl. Roku 1947 byl ve Střednici zrušen příjem a výdej kusového zboží. Prázdný drážní sklad byl obratem pronajat hospodářskému družstvu, filiálka Vysoká u Mělníka. Roku 1948 byla silná nadúroda cukrové řepy. Dne 19. listopadu 1948 vyšinul ve Střednici posunující stroj na výměně – a to všemi osami. Z nádraží Střednice se přepravovaly i vagony se pšenicí, která se zde vykupovala od místních zemědělců.

Stanice Střednice - i v současné době se nedaleko střednického nádraží nakládá cukrová řepa

Nádraží se výjimečně stalo i místem místních oslav. Kronika obce Vysoká se k roku 1912 zmiňuje o slavnosti, která proběhla právě na nádraží ve Střednici. Tehdy zde proběhlo vyzvednutí nové požární stříkačky hasiči z obce Vysoká.

Stanice Střednice - fotografie nákladiště a zachovalé zděná nákladištní rampy, pohledem přes koleje, v pozadí vlevo vážní domek silniční váhy

V tomto článku je nutno také s úctou zmínit zdejší obětavou žel. agentku, pí. Ullmannovou (manželka zdejšího pochůzkáře). Tato pracovnice na podzim bouřlivého roku 1938 ukončila na nádražíčku Střednice svoji dlouholetou službu – čítající úctyhodných 30 let!

Stanice Střednice - sklad s rampou a výpravní budova v roce 1990 (autor: Jiří Marek)

Hospodářský význam zdejší odbočné dráhy a jejího koncového nádraží začal postupně upadat až někde kolem roku 1960, kdy ve velké míře došlo k definitivnímu přesunu přepravy na flexibilnější traktory a nákladní automobily. Od té doby již vlastně neprospěšná střednická odbočka, i s jejím koncovým nádražím, jen útrpně přežívala. Střednická kolej v tento čas sloužila vlastně už jen jako vlečka zdejšího zemědělského podniku, který měl na zdejším nádraží vlastní zděný sklad s kratičkou rampou. K definitivnímu zastavení provozu na střednické dráze došlo 30. června 1970. Konkrétní datum jízdy posledního nákladního vlaku se již asi zjistit nepodaří (někde se dokonce hovoří až o roku 1972). K úřednímu zrušení celého traťového úseku Lhotka – Střednice pak došlo v pátek 1. února 1974, tedy po 77 letech poctivé veřejné služby. Ke stejnému datu došlo i k úřednímu zrušení nedaleké cukrovarské dráhy Skalsko - Chotětov. S postupným vytrháváním nepotřebné staré koleje se započalo roku 1978, ke snesení posledních kolejových polí u Lhotky došlo – podle vyprávění pamětníka – ale až někde kolem roku 1989!

FOTOGALERIE

Stanice Střednice (6/2014) - staniční budova pohledem přes kolejiště

Stanice Střednice (6/2014)

Stanice Střednice - boční pohled na budovu od Lhotky (4/2017)

Stanice Střednice (4/2017)

Stanice Střednice - dnes je budova v soukromých rukou, pohled přes silnici (4/2017)

Stanice Střednice (11/2018)

Stanice Střednice - nádražní budova od rampy skladu, mezi skladem a budovou se nacházely dvě dopravní koleje (11/2018)

Stanice Střednice - staniční budova od silnice pohledem ke Lhotce (11/2018)

Stanice Střednice (6/2020)

Stanice Střednice - zachovalá budova mladšího zemědělského skladu s krátkou rampou (4/2017)

Stanice Střednice - rampa na straně ke kolejím (6/2014)

Stanice Střednice - sklad ze příjezdové strany (6/2014)

Stanice Střednice (6/2014)

Stanice Střednice - pohled na sklad a rampu od kolejí (4/2017)

Stanice Střednice (4/2017)

Stanice Střednice - osvětlení rampy (4/2017)

Stanice Střednice - krátká rampa pro nakládku a vykládku na povozy a auta (4/2017)

Stanice Střednice (11/2018)

Stanice Střednice (6/2014)

Stanice Střednice - pohled ze skladištní rampy ke staniční budově, mezi oběma budovama leželo kolejiště zdejší koncové stanice (6/2017)

Stanice Střednice (6/2020)

Stanice Střednice - schodiště na rampu (6/2020)

Stanice Střednice (6/2020)

Stanice Střednice - pohled na nákladiště a do míst bývalých kusých kolejí (6/2014)

Stanice Střednice - detail rampy (6/2014)

Stanice Střednice - betonová rampa (6/2014)

Stanice Střednice - pohled od konce kolejí do stanice (6/2014)

Stanice Střednice - zřejmě dlažba původního nákladiště (6/2014)

Stanice Střednice - někde v těchto místech leželo zarážedlo kusé koleje (6/2014)

Stanice Střednice - pohled od rampy na staniční budovu v pozadí, zelená budova byla nedávno vystavěna na ploše bývalého kolejiště (6/2014)

Stanice Střednice - po další návštěvě již bylo nákladiště oploceno (4/2017)

Stanice Střednice - pohled přes plot na betonovou rampu (4/2017)

Stanice Střednice - konec rampy a místo, kde ležela zarážedla obou kusých kolejí (5/2017)

Stanice Střednice - a ještě pohled od váhy (5/2017)

Stanice Střednice - celkový pohled na oplocený areál (5/2017)

Stanice Střednice (5/2017)

Stanice Střednice - někdejší rampa se zbytky veřejného osvětlení (11/2018)

Stanice Střednice (6/2020)

Stanice Střednice - v těchto místech bylo lhotské zhlaví stanice, koleje mířily pomyslně vraty do nádraží (6/2014)

Stanice Střednice - pohled od vrat ve směru kolejí ke Lhotce - koleje vedly po levé straně silnice (6/2014)

Stanice Střednice - pohled ve směru kolejí k nákladišti a ke konci dráhy - v pozadí vážní domek. Zelená budova je až novodobá (6/2014)

Stanice Střednice - původní násep křídelní dráhy, koleje pomyslně míří ke stanici Střednice v pozadí (4/2017)

Stanice Střednice (6/2020)

Stanice Střednice - lhotecká část kolejiště je dnes oplocena a na původním nákladišti je sklad materiálu (6/2020)

Stanice Střednice - pohled otevřenými vraty do areálu (4/2017)

Stanice Střednice - domek silniční mostní váhy za koncem kolejiště (4/2017)

Stanice Střednice - i když domek byl opravený váha již byla v havarijním stavu (4/2017)

Stanice Střednice - mostní váha po rekonstrukci (6/2020)

Stanice Střednice - domek váhy z boční strany (6/2020)

Stanice Střednice - nájezd na opravenou mostní váhu (6/2020)

Stanice Střednice - nově opravená mostní váha (6/2020)

Stanice Střednice - pohled ke Střednici, kolej vedla vpravo od silnici po dodnes viditelném náspu (11/2018)

Stanice Střednice - kolej do Lhotky u Mělníka vedla po levé straně silnice (11/2018)

Stanice Střednice - cukrová řepa, prioritní komodita, kvůli které byla celá odbočná dráha vystavěna (11/2018)

PLÁNOVANÁ REMÍZA S VODÁRNOU

Stanice Střednice - ve Střednici měla původně stát typizovaná jednokolejná remíza s vodárnou, stejná jako na plánu pro Jemnici a Králův Dvůr

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

STŘEDNICE

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

FOTOGALERIE

PLÁNOVANÁ REMÍZA S VODÁRNOU

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY