INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

041 - Hradec Králové - Ostroměř - Jičín - Turnov • 061 - Nymburk - Kopidlno - Jičín

028 - Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec • 030 - Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec
034 - Smržovka - Josefův Důl • 035 - Železný Brod - Tanvald • 036 - Liberec - Smržovka - Tanvald -Harrachov
040 - Chlumec n.C. - Ostroměř - Stará Paka - Trutnov • 042 - Martinice v Krk. - Jilemnice - Rokytnice n. J.
046 - Lomnice nad Popelkou - Stará Paka • 063 - Kopidlno - Dolní Bousov - Bakov nad Jizerou
064 - Mladá Boleslav - Lomnice nad Popelkou • 070 - Praha hl.n. - Neratovice - Všetaty - Ml. Boleslav - Turnov
076 - Mělník - Lhotka u Mělníka - Mšeno - Mladá Boleslav

Zaniklá křídelní dráha Lhotka u Mělníka - Střednice • Bývalá trať 046 Hněvčeves - Smiřice
Zaniklá vlečka Chotětov - Brodce

(070) VLEČKA CUKROVARU BRODCE (CHOTĚTOV - BRODCE)

POPIS

Železniční trať Turnov – Kralupy nad Vltavou (87 km) byla uvedena do provozu roku 1865. Roku 1872 byla dána do provozu její odbočná větev Neratovice – Praha (34 km). Kolej turnovské dráhy (TKPE) je vedena úrodným Pojizeřím, v jehož náruči se dlouhodobě daří pěstování rozličných zemědělských produktů, ponejvíce pak cukrové řepy. Sama ekonomicky výnosná řepa – svým způsobem – z části předurčila průběh nové pojizerské železniční trati, když se její trasa pragmaticky značně přiblížila např. k tehdy zcela novému cukrovaru (zal. 1864) v Kropáčově Vrutici. K dalším pojizerským cukrovarům, vzniklým v nepatrně pozdějším období (Dolní Cetno (1868), Benátky (1869), Brodce (1871) …) zamířily z kmenu TKPE následně alespoň vlečné dráhy, které tyto průmyslové podniky spojily moderně s okolním rozvíjejícím se světem. „V roce 1872 existovalo na území bývalého Československa 235 cukrovarů“

Nejvýraznější pozůstatek po vlečce - most přes řeku Jizeru v obci Horky nad Jizerou

Vůbec první rolnický akciový cukrovar v Čechách byl založen roku 1863 – a to v Lužci nad Vltavou. Mezi prvními byl vystavěn též rolnický akciový cukrovar ve starobylé obci Brodce nad Jizerou (obec zmiňována již roku 1130). Podnik patřil dlouhodobě k nejvýznamnějším stavbám v obci vůbec. Cukrovar nechal vystavět majitel horeckého panství Josef Hrabě Nostitz Rieneck. Přípravy k výstavbě spolkového rolnického cukrovaru byly konány v roce 1870. Vydáno bylo celkem 1200 akcií po 200 zlatých – jako základní kapitál. Pro zajímavost, cena 1 metrického centu cukrovky tehdy činila 90 krejcarů. S výstavbou spolkového cukrovaru bylo čile započato dne 1. dubna 1871, již v říjnu roku 1871 byla stavba nového cukrovaru dokončena, a s výrobou surového cukru obratem započato. Roku 1872 byla u cukrovaru vystavěna obytná budova pro úředníky a kancelář cukrovaru. Od roku 1871 do roku 1877 přibylo v obci následkem výstavby prosperujícího spolkového cukrovaru cca 25 domků, v letech 1877 – 1885 dalších cca 8 stavení.

Cukrovar Brodce nad Jizerou v roce 1925 - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

Prvních několik let se brodecký cukrovar musel obejít bez služeb vlečkové dráhy. Cukrovar zprvu aktivně využíval nedaleké železniční stanice Chotětov (5 km), kam bylo přiváženo např. tolik potřebné uhlí. Služeb železniční stanice Chotětov z počátku využívaly hned tři zdejší cukrovary – Benátky nad Jizerou, Brodce nad Jizerou a Dolní Cetno. Všechny tři zpracovatelské podniky se ale časem dočkaly svých vlečných drah. Navazující sezonní cukrovarnická přeprava nezbytných surovin povozy totiž bývala velmi drahá, nespolehlivá – a vůbec všeobecně dlouhodobě nedostačující. Roku 1880 bylo proto uděleno povolení ke stavbě tolik potřebné vlečné dráhy (o délce 5.1 km), běžící do cukrovaru Brodce právě z železniční stanice Chotětov (ležící na frekventované koleji TKPE). Původně se též uvažovalo o praktičtějším napojení brodecké vlečky na nedalekou dráhu Mladá Boleslav – Nymburk (nebylo by nutno nákladně budovat železniční most přes řeku Jizeru). Cukrovar v sousedních Benátkách nad Jizerou se vlečky dočkal již roku 1878, vlečka cukrovaru v Brodcích nad Jizerou byla zprovozněna roku 1881, souběžně s vlečkou (od roku 1897 přestavěna na místní dráhu) běžící z Chotětova přes Strenice do cukrovaru Dolní Cetno.

Nultý kilometr vlečky Brodce ve stanici Chotětov (2/2015)

Vlečka vycházela z pražského směru železniční stanice Chotětov (265 m), ostrými oblouky klesala k brodeckému cukrovaru (194 m), výškový rozdíl mezi počátkem a koncem vlečky obnášel nějakých 70 m. Kilometr „0“ nové vlečky ležel v „km 60.661“ TKPE. K úsporné stavbě podnikové vlečky byly použity vyřazené kolejnice od společnosti TKPE, pražce byly pokládány na škváru či přímo do hlíny. Postupná obnova frekventované brodecké vlečky proběhla na etapy mezi lety 1909 až 1918. Roku 1919 byla u řízkové jámy (v polích nad Horkami) zřízena kusá nákladová kolej (82 m) a navazující dlážděná nákladová plocha. Výměna nové koleje ležela v „km 2.158“ – hned vedle silnice (dnes II/275) Horky nad Jizerou – Chotětov. Zmiňovaná kolej občas sloužila i k obsluze blízké horecké cihelny (transport uhlí, cihel). Další dílčí rekonstrukce brodecké vlečky je datována do roku 1922. Roku 1922 byla do přímé koleje před cukrovarem vložena mechanická kolejová váha (s budkou pro obsluhu).

Zajímavost: Roku 1919 navštívil železniční stanici Chotětov první ministr železnic nově vzniklé ČSR Dr. Isidor Zahradník (1864–1926; kněz, politik, spisovatel); ministr ve vládě Dr. Karla Kramáře.

Vlečka měla i svůj "tunel", v obci Horky procházela skrz stodolu, než zamířila k mostu přes Jizeru - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

Roku 1924 proběhla velká modernizace již více než 50 let starého pojizerského cukrovaru. Roku 1924 (srpen a září) vystavěl cukrovar Brodce na nově přikoupeném pozemku v sousedství státní dráhy dvě nové koleje na nakládání řepy a vykládání řepných řízků, došlo též k rozšíření řepného nákladiště. Po rekonstrukci zde bylo možno vykládat a nakládat až 50 vagonů. Ve stejném časovém období (11. srpna až 21. září 1924) byla omezena železniční doprava ve směru Mladá Boleslav, z důvodu výstavby nového viaduktu ve Stránově (u žst. Krnsko). Další důkladná rekonstrukce brodecké vlečky proběhla v předválečném roce 1938. V tomto roce došlo i k dalšímu rozšíření kolejiště cukrovaru. V této nové podobě fungoval zmodernizovaný cukrovar ještě dalších více než 50 let, až do svého zániku. Ke znárodnění cukrovaru Brodce nad Jizerou došlo roku 1947. Roku 1953 se cukrovar Brodce nad Jizerou stal součástí Kolínských cukrovarů (jako závod 01).

Kolejiště v areálu cukrovaru Brodce nad Jizerou, v pozadí za stromem remíza - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

Generální oprava frekventované vlečky cukrovaru Brodce (rozdělena na 4 etapy) proběhla mezi roky 1961 až 1969. Betonové lože (se stále vloženými betonovými pražci), doposud viditelný artefakt na levém břehu řeky Jizery, bylo zbudováno roku 1966. Náročná rekonstrukce byla ukončena předáním nového osvětlení (6 lamp) kolejiště vlečky v srpnu roku 1969. Roku 1972 byl ženijním vojskem (vojenský útvar sídlil v blízké Dobrovici) vyměněn původní letitý kovový most přes Jizeru za provizorní konstrukci – typ ŽM 16 (existuje dodnes). Starý železniční most byl následně využit jako lávka přes řeku Jizeru v blízké obci Hrušov. Vůbec poslední rekonstrukce brodecké vlečky proběhla ještě v letech 1989/90. Před ukončením provozu bylo na zdejší vlečce (vyjma 3 kovových mostů) celkem 6 přejezdů státních a okresních silnic, 13 polních přejezdů a 10 propustků.

Počátkem 90. let 20. století se v areálu cukrovaru uvažovalo o velké technické investici, totiž o výstavbě chladící věže (o výšce 20 m), nakonec nerealizováno (odmítnuto MNV Brodce nad Jizerou, z důvodu blízkosti obytné zástavby). Roku 1991 bylo stavebními úpravami chladící betonové nádrže cukrovaru umožněno se v ní koupat, ale vlivem nepříznivého letního počasí nebyla nádrž plavci moc využívána. Prosperující cukrovar Brodce nad Jizerou býval surovárnou, se zpracovatelskou kapacitou 1040 tun řepy za den. Ještě roku 1992 zde řešili známí cukrovarničtí odborníci RNDr. Buriánek a Ing. Pochylý otázku možného přechodu z výroby surového cukru na výrobu afinády a bílého cukru.

Cukrovar Brodce nad Jizerou - je dobře viditelný přejezd silnice a vlečky označený výstražným křížem - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

Poslední sezona dožívajícího cukrovaru Brodce nad Jizerou proběhla na podzim roku 1993. V letech 1996–1999 následoval postupný výprodej již nepotřebného zařízení starého cukrovaru. V letech 1998 až 2007 probíhal konkurs někdejšího cukrovaru. Roku 1999 zpustlý tovární objekt vyhořel. Ke snesení vyčítavých trosek zaniklého cukrovaru došlo mezi roky 2004–2006. Osamělý tovární komín (62 m) byl odstřelen v září roku 2016. Dnes rozlehlá plocha dřívějšího cukrovaru slouží již jiným podnikatelským aktivitám. Z budov cukrovaru se zachoval jen někdejší sklad cukru, který je již také používán ke zcela jiným potřebám.

Zajímavost: V roce 1990 byl v ČSR dosažen průměrný výnos cukrovky 34 tun z hektaru při cukernatosti 16,33%, s výnosem bílého cukru 4,5 tuny na hektar. V tomto roce pracovalo na území České republiky 48 cukrovarů.

Bourání "tunelu", tedy průjezdu stodolou v obci Horky nad Jizerou - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1)*

Odvážně klikatící se vlečka sloužila potřebám brodeckého cukrovaru dlouhých 112 let. Po ukončení činnosti cukrovaru se zde tu a tam objevovaly alespoň vlečkové vlaky soukromých dopravců, v areálu pustnoucího podniku byly odstavovány staré železniční vozy. Poslední vlečkový vlak (vedený soukromou lokomotivou V 60) projel po koleji mezi Chotětovem a Brodcemi v červnu roku 2001. Vlečka tak byla provozována dlouhých 120 let, díky kterým zaujímá v historii pojizerských cukrovarnických vleček jedno z čelních míst. Již nepotřebná vlečka byla úředně zrušena 20. ledna 2004, postupné trhání koleje staré vlečky ale započalo již v srpnu roku 2003, ukončeno bylo roku 2005. Posledních pár desítek metrů staré „zapomenuté“ koleje vlečky nad Horkami bylo sneseno až roku 2012. Roku 2016 byl do části tělesa zrušené vlečky nad obcí Horky vložen vodovodní přivaděč (zánik drobných terénních artefaktů po bývalé vlečce).

Zajímavost: V roce 1995 bylo v ČR v provozu více než 2300 vleček, do roku 2021 jich ale více než 850 zaniklo, mezi nimi i popisovaná vlečka někdejšího významného cukrovaru Brodce nad Jizerou.

Pražce jako pozůstatky po předávacím kolejišti ve stanici Chotětov (3/2023)

Vlečka cukrovaru Brodce začínala (dle evidence drážního úřadu) v železniční stanici Chotětov výhybkami č. 5 a č. 8. Minimální poloměr oblouku brodecké vlečky obnášel 175 m; max sklon činil 25 promile – na trati. Minimální poloměr oblouku 70 m (k dvoumístné remíze); max sklon 33 promile – v cukrovaru. Koncové zarážedlo vlečky leželo v „km 5.108“. Kolej do cukrovaru odbočovala z koleje vlečky v „km 4.991“ (betonový námezník této výhybky v terénu stále zachován). Nejzazší bod vlečky v cukrovaru byl vzdálen cca 560 m od vjezdové výhybky. Do/z Chotětova se jezdívalo max se šesti nákladními vozy. Sama kolej vlečky Chotětov – Brodce nad Jizerou disponovala délkou 5.1 km, do cukrovaru se zajíždělo úvratí. Ke konci života brodeckého cukrovaru činila souhrnná délka všech jeho kolejí cca 8.1 km (5.1 km vlečka + cca 3 km samotné kolejiště vlečky několikráte modernizovaného cukrovaru).

Vlečková lokomotiva řady 310 na přejezdu u cukrovaru - foto z dokumentace nehody (50. léta 20. století)

Ve službách prosperujícího brodeckého cukrovaru se za dobu existence vlečky postupně vystřídalo celkem 10 lokomotiv (7 parních + 3 motorové). První lokomotivu (od f. Krauss) si cukrovar pořídil, spolu s novou vlečkou, roku 1881 (výkon 155 koní), stroj - nazvaný Horka - sloužil až do roku 1925. Spolu s lokomotivou je k roku 1881 zmiňována také koupě otevřeného nákladního vozu typu „K“ - na přepravu uhlí. Nákladní vozy cukrovar podle potřeby kupoval od známé firmy Ringhoffer Smíchov. Roku 1957 si cukrovar pořídil zcela novou parní lokomotivu 313.901, která v cukrovaru sloužila do roku 1974, roku 1977 byla jako nepotřebná odprodána soukromému zájemci. Lokomotiva, dnes známa jako Marcelka, byla roku 1993 znovu zprovozněna (funkční muzejní exponát), dnes je cenným majetkem Výtopny Zlíchov Praha. Roku 1974 získal brodecký cukrovar svoji první motorovou lokomotivu T334.0954, roku 1993 (poslední sezona cukrovaru) se na vlečce cukrovaru krátce objevila také lokomotiva T334.0861 (obě - již nepotřebné – motorové lokomotivy byly sešrotovány v areálu bývalého cukrovaru roku 2002; dvoumístná remíza byla stržena roku 2005).

Důvod proč jsou koleje vlečky v záplavovém pásmu řeky Jizery zality betonem - povodeň v roce 1957 - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

V současné době pohltila většinu opuštěného drážního tělesa někdejší brodecké vlečky náletová zeleň. Strmý úsek od železniční stanice Chotětov až do Horky nad Jizerou (cca 3.7 km) již zcela upadl v zapomnění, štěrkové lože zde bylo na několika místech odbagrováno. Kolejové pole (zalité asfaltem) se do dnešních dnů dochovalo už jen v místě křížení („km 1.087“) někdejší vlečky se silnicí II/275 v polích pod Chotětovem. Do roku 2016 vyčnívaly kolejnice zpoza asfaltu i na bývalém silničním přejezdu („km 4.109“) v obci Horky nad Jizerou, ale při stavbě vodovodního přivaděče, vloženého do tělesa staré vlečky, došlo k jejich odstranění. Veřejnosti však stále slouží několik desítek metrů dlouhá etapa staré vlečky v obci Horky nad Jizerou – a to jako pěšina k lávce (někdejší železniční most) přes řeku Jizeru. Od lávky dále k bývalému cukrovaru opět vše pohltila laskavá příroda, přesto se tu a tam se v náletové zeleni stále nechají spatřit staré pražce, zde pragmaticky zalité v betonu (zátopová oblast). Na západním okraji obce Horky se zachovaly mohutné opěrné pilíře po sneseném kovovém mostku (o rozpětí 5 m; „km 3.678“). Stopy po třetím z kovových mostků („km 2.947), totiž nízké betonové patky – s pahýly po 4 odřezaných nosných traverzách, zanikly v souvislosti s nedávnou výstavbou nového přivaděče vody. Podél opuštěného drážního tělesa se dodnes nechají spatřit i pahýly po odstraněných sloupech tlf. vedení. Na místě křížení vlečky a frekventované silnice II/610 (Praha – Turnov) se dodnes nechají nalézt kovové pahýly stožárů (s vícežilovým kabelem), po odstraněném výstražném zabezpečení přejezdu (ovládaný byl z vrátnice podniku).

Přejezd dráhy se silnicí z Horek nad Jizerou do Brodců (cca rok 1936) - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

V terénu se dodnes nechají spatřit zapomenuté staré pražce, sem tam přežívá nějaký ten omšelý kamenný kilometrovník, léty zkorodovaný drobný spojovací materiál (hřeby, šrouby), přímo ve stanici Chotětov zachoval se do dnešních dnů i z kovu zhotovený kilometrovník s číslicí „0“ (počátek kilometráže vlečky). Drobné artefakty zaniklé vlečky nechají se nalézt i na ploše někdejšího seřadiště, před bývalým cukrovarem, např. zapomenuté námezníky, betonové patky/skruže po snesených osvětlovacích stožárech. Nejvíce si však osobně cením cihlového torza elektrického rozvaděče osvětlení seřadiště, dle stop (torzo pojistkové skříně) zde sloužilo celkem 6 lamp. V terénu se stále snadno nechá dohledat i pomalu zanikající jáma na řepné řízky, u bývalé odbočné výměny („km 2.158“) kusé koleje, v polích nad obcí Horky. Po celé trase zaniklé vlečky se dále stále nachází několik propustků, v rozličném stupni zániku.

Průjezd stodolou v obci Horky nad Jizerou focený ze směru od mostu - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

Prozatím jsem v médiích nezaznamenal vážnější myšlenku, dnes u jiných zrušených drah velmi populární, o dalším možném pragmatickém využití opuštěného drážního tělesa, třeba pro cyklostezku (v cyklostezku bylo obratem přestavěno kupř. těleso nedaleké zrušené vlečky ze Zdětína u Chotětova do Benátek nad Jizerou).

Vlečka v mělkém údolí před obcí Horky nad Jizerou - polní cesta v popředí kříží vlečku pod mostem - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

Vlečka prosperujícího cukrovaru Brodce nikdy nepřekročila, bohužel, svůj vlastní stín. Na rozdíl od vlečky cukrovaru Dolní Cetno se nikdy nezměnila ve dráhu veřejnou. Idejí na přeměnu brodecké vlečky na další pojizerskou místní dráhu však bylo vysloveno během času několik. Již v letech 1881 – 1884 se hovořilo o protažení koleje nové vlečky na úrodné Dobrovicko (železniční společnost BNB v tento čas plánovala odkup brodecké vlečky). Roku 1896 se velmi vážně uvažovalo o výstavbě místní dráhy Chotětov – Dobrovice (s maximálním využitím koleje stávající vlečky), obdobná přepravní idea se opakovala ještě krátce před 1. světovou válkou - roku 1913.

V popředí starý dřevěný silniční most, za ním ocelový most železniční vlečky v obci Horky nad Jizerou

Pokud by přišlo k realizaci navrhované lokálky Chotětov – Brodce nad Jizerou -Dobrovice (14.3 km; projekt z roku 1913), došlo by ke zrušení stávajícího (cca 2 km) dlouhého strmého (sklon cca 25 promile) počátečního úseku vlečky mezi Chotětovem a Horkami nad Jizerou. Na původní těleso brodecké vlečky by se již příhodněji (ale také stavebně nákladněji) velkým směrovým obloukem vedená nová kolej nové lokálky napojila (ve směru od Chotětovského dolu) až někde v místech, kde v roce 1919 byla zřízena (u řízkové jámy v polích nad obcí) kusá nákladová kolej (82 m délky). V plánovaném projektu se v úseku Chotětov – Dobrovice počítalo s výstavbou dvou mezilehlých železničních stanic Brodce-Horky a Voděrady-Němčice. Později spatřila světlo světa myšlenka též o místní dráze Chotětov – Luštěnice, či Chotětov – Lysá nad Labem. Všechny tyto projekty ale nakonec zůstaly taktéž jen na papíře.

Ocelový železniční most a nový betonový silniční most v obci Horky nad Jizerou v popředí ještě budova původního mlýna - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

Roku 1899 koupilo hospodářské družstvo v nedalekých Dražicích od vdovy Marie Kyselové starý mlýn na řece Jizeře. Již roku 1900 vzniklo: „Obilní skladiště, řemeslný válcový mlýn a pekárna“ v Dražicích nad Jizerou. Roku 1910 družstvo velmi prozíravě vystavělo hydroelektrárnu se dvěma turbínami, roku 1917 bylo na dražickou elektrárnu napojeno již 69 obcí s 8 111 spotřebiteli – a jejich počet postupně dále narůstal. V letech 1926 – 1939 vykazovalo zdejší hospodářské družstvo (dominovala výroba elektřiny, mletí obilí (až 3 vagony denně) …) značnou prosperitu, kupř. za rok 1930 činil obrat společnosti úctyhodných více než 750 milionů korun! Dražické družstvo ke své rozsáhlé činnosti potřebovalo mj. i značné množství uhlí, které se přiváželo právě po vlečce brodeckého cukrovaru, odtud do Dražic pokračovalo již po silnici povozy a automobily (cca 2 km). Otázka zásobování prosperujícího pojizerského podniku uhlím byla znovu vážně diskutována roku 1931, kdy družstvo vystavělo ještě jednu turbínu pro pohon párou (další spotřeba 1 – 2 vagonů uhlí denně). Družstvo (cca 220 zaměstnanců) proto nakonec začalo vážně uvažovat o výstavbě navazující krátké vlastní vlečky (vybíhající z koleje frekventované cukrovarské vlečky) z Brodců nad Jizerou do Dražic, vlečkové kolejové spojení nakonec taktéž neuskutečněno.

Vlečková kolej před obcí Horky nad Jizerou - zdroj: Archiv obce Horky n.J. 1*)

PROCHÁZKA PO TRATI Z ROKU 2015

Nyní se projdeme po vlečce a to z Chotětova přes Horky nad Jizerou do cukrovaru v Brodcích. Abychom se dobře orientovali, tak nás bude provázet mapa z roku 1965. Jde o fotodokumentaci z roku 2015 a od té doby se již některé věci změnily. Na změny a pozdější nálezy se podíváme v dalších galeriích.

Mapa Chotětov - Brodce, díl I., zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

1) Začínáme tedy ve stanici Chotětov odkud se vlečková kolej vydávala 5 km klesáním k řece Jizeře a přes její tok do areálu cukrovaru. Na vlečku později navazovaly ve stanici na všetatské straně ještě dvě další krátké vlečkové koleje - vlečka Mototechna a vlečka Uhelné sklady - vystavěny byly až později.

2) Kolej vlečky odbočovala výměnou a pravým obloukem asi v půli chotětovského kolejiště, téměř naproti výpravní budově - výměna byla umístěna u traťového km 60,7 kde nalezneme i nultý kilometr vlečky. Vlečka zde překračuje polní cestu a noří se do mírného zářezu a stáčí se táhlým obloukem až k silnici z Chotětova do Brodců.

3) U silnice se koleje vlečky narovnávaly a šikmo překročily přejezdem silnici a dalším krátkým obloukem za přejezdem směřovaly rovně podél ní. V těchto místech se zachovaly i kolejnice přejezdu, které jsou ukryté pod asfaltem silnice. V dalších letech jsou díky opotřebení více viditelné - ukážeme si později v následujících galeriích. Od silnice se kolej odpoutala pravým obloukem až po cca 1 km u řízkové jámy.

Mapa Chotětov - Brodce, díl II., zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

4) U bývalé řízkové jámy se silnice a koleje od sebe odpoutaly. Vznikla zde v roce 1919 kusá nákladová kolej, která sloužila k nakladání zemědělských komodit a také nedaleké cihelně. Koleje odsud pravým obloukem zamířily do mělkého údolí a z něho se vynořily až před obcí Horky and Jizerou, kde dalším přejezdem překročily místní silnici a skrze obec a další přejezd směřovaly k mostu přes řeku Jizeru.

Mapa Chotětov - Brodce, díl III., zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

5) Zde se vlečka dostává do záplavového pásma řeky Jizery a tak jsou pražce zalité v betonovém náspu. Zde se nachází i nejnižší místo vlečky. Vlečka nejprve překřížila silnici z obce Horky do Brodců a hned dalším přejezdem hlavní silnici do Benátek, aby se přes úvrať a další silniční přejezd dostala vraty do cukrovaru. V galerii ještě můžete vidět komín cukrovaru, který byl v roce 2016 odstraněn.

FOTOGALERIE 2015

A teď několik záběrů z letního průzkumu vlečky (2015), každý kdo se zabývá drážní archeologií potvrdí, že letní období není nejlepším pro průzkum zaniklých tratí. Vše je totiž zarostlé a badatel se těžko prodírá a dokumentuje skrze rozrostlou vegetaci.

FOTOGALERIE 2017

Nyní kratší fotogalerie z roku 2017 a spousty změn - v místech cukrovaru vzniká nový betonový plot, v Horkách dochází k vytrhání většiny pražců i kolejí přejezdu. Před obcí Horky bylo do opuštěného tělesa na podzim roku 2016 vloženo vodovodní potrubí, takže došlo k odstranění spousty pražců a změny došlo i torzo mostu. Ttentokrát bádání probíhalo od cukrovaru Brodce do Chotětova.

FOTOGALERIE 2023

SITUACE VLEČKY VE STANICI CHOTĚTOV V ROCE 2004

ZAÚSTĚNÍ VLEČKY VE STANICI CHOTĚTOV KRÁTCE PO JEJÍ VÝSTAVBĚ (1883)

Výřez z mapy stanice Chotětov (1883) - sbírka: Zdeněk Hrdina, Národní archiv Praha

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

• Trať: 070 Praha - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav - Bakov nad Jizerou - Turnov
• GVD: 537
• Místo připojení: stanice Chotětov
• Začátek dráhy: stanice Chotětov, km 0 (265 m.n.m.)
• Konec dráhy: cukrovar Brodce, km 5,108 (195 m.n.m.).
• Celkové převýšení: 70 m
• Provozní délka: 7,7 km (5.1 km + 2.6 km koleje v závodě)
• Minimální poloměr oblouku na trati: 175 m
• Maximální sklon na trati: 25 promile
• Minimální poloměr oblouku v závodu: 70 m (k remíze)
• Maximální sklon v závodu: 33 promile
• Charakteristika: Vlečka cukrovaru Brodce
• Stav: již neexistující (snesená)
• Stránka aktualizována: 21.07.2023
• Použitá data k: 09/2022
• GPS poloha:
• Ostatní: ---
• Informační zdroje: GVD, Správa železnic / Národní archiv Praha, fond Sbírka staničních kronik - Staniční kronika Chotětov / Geodetický a topografický ústav Praha, Mapy štábu armády ČR / Zeměměřický úřad, Národní archiv leteckých měřických snímků / www.k-report.net / www.mapy.cz / 140 let vlečkové dráhy do cukrovaru Dobrovice; Futtera, L.; Gymnázium Dr. J. Pekaře MB, 2010 / Brodecký zpravodaj; Z historie cukrovaru, Městys Brodce nad Jizerou, leden – červen 2013 / Pochylý, Z.: Jak jsem válčil v cukrovarech 1963 – 2013, Praha, 2013 / Roh, M.; Šnábl, R.: Cukrovarnictví a železnice; Malkus, Praha, 2012 / Šindlauer, Z.: Turnovsko-kralupsko-pražská dráha: Turnov, Klub přátel železnic Českého ráje, 2015 / Šnábl, R.: Z historie cukrovarských vleček: příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES-ČD, 2007 / Šnábl, R.: Cukrovar Brodce nad Jizerou a jeho vlečka; Svět železnice; číslo 1 (17) - únor 2006 / Zapojení železnice do logistických řetězců v cukrovarnictví České republiky; Ječný, R.; Lukášová T.; Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, 2019, s. 115 / www.dzd.cz/profil/o-spolecnosti / cs.wikipedia.org/wiki/Turnovsko-kralupsko-pražská-dráha / Svaz pěstitelů cukrovky Čech, www.spcc.cz / 1*) Archiv obce Horky nad Jizerou - Horky v proměnách času, Miloš Repáň, Eva Šedivá / Vlastní opakovaný terénní průzkum lokality;