INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Pohled přes obec Svor na Cvikov - vpravo asi v polovině fotografie jsou vidět koleje dráhy mířící do cvikovského nádraží (kolem roku 1925) *1)
MAPA
PŘÍPOJNÉ TRATI
STARÉ JÍZDNÍ ŘÁDY
SPECIFIKACE
SEZNAM STANIC A ZASTÁVEK
| název | typ | km | n.výš. | pozn. |
| Svor | stanice | 0,000 | 448 | 080 |
| Cvikov | stanice | 4,539 | 357 | |
| Lindava | zastávka | 6,977 | 324 | nákladiště |
| Kunratice u Cvikova | zastávka | 9,436 | 335 | nákladiště |
| Heřmanice v Podještědí | zastávka | 14,100 | 330 | |
| Jablonné v Podještědí | stanice | 17,124 | 316 | 086 |
Železná dráha se průmyslovému podlužickému městečku Cvikov (něm. Zwickau in Böhmen) přiblížila již počátkem roku 1869. Tehdy byla ve 4.5 km vzdáleném Svoru slavnostně otevřena železniční stanice Svor – Cvikov (něm. Röhrsdorf – Zwickau; současný název Svor používán od roku 1947), ležící na hlavní trati Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Rumburk.
Již koncem 70. let 19. století se začalo pracovat na přípravě krátké odbočné železniční tratě ze Svoru do Cvikova, s případným pozdějším prodloužením až do Jablonného v Podještědí (tehdy zváno Německé Jablonné; něm. Deutsch-Gabel). Prozatímní koncesi na odbočnou dráhu Svor – Cvikov se místním průmyslníkům podařilo získat v dubnu roku 1884, tato se koncem listopadu téhož roku změnila v koncesi trvalou.
Panorama města Cvikov - linie dráhy je viditelná za domy na okraji města (1923) *1)
Stavbu cca 4.8 km dlouhé místní dráhy Svor – Cvikov provedla firma Carl Mayer a Carl Speidel. Výstavba toužebně očekávaného kolejového spojení započala na jaře roku 1885 (především stavbami na cvikovském nádraží), ukončena byla v létě roku 1886. Koncové nádraží Cvikov (tehdy tříkolejné nádraží + kusá krátká kolej do remízy) bylo zřízeno vcelku velkoryse, byla zde vystavěna rozlehlá přijímací budova, výtopna o jednom stání s vodárnou, kůlna, sýpka, prostorné zděné skladiště s rampou, dřevěné WC pro cestující, nocležna pro lokomotivní čety, zauhlovací výtah a odpopelovací kanál. Náklady na stavbu krátké odbočné dráhy Svor – Cvikov dosáhly částky cca 200 000 zlatých.
Počátek lokálky (km „0“) ležel v „km 62.216“ rumburské železniční trati. Výškový rozdíl mezi stanicemi Svor (448 m) a Cvikov (357 m) obnášel cca 90 m, který nová místní dráha odvážně překonávala několika směrovými oblouky. Maximální sklon na cvikovské odbočné dráze činil 29 promile. Místo pro cvikovské nádraží (cca 500 m délky) bylo vybráno na západním okraji města, poblíže starobylého kostela sv. Alžběty Durynské. Poloha nové železniční stanice umožňovala, jak bylo již od počátku prozřetelně vyžadováno, případné budoucí pokračování traťové koleje ve směru Jablonné v Podještědí. Nové železniční spojení křížilo („km 0.268“) u svorského nádraží rušnou císařskou silnici do Rumburku. Na katastru obce Svor leželo cca 2.2 km nové dráhy, na katastru městečka Cvikov cca 2.6 km.
K slavnostnímu otevření podlužické místní železniční tratě Svor – Cvikov (4.539 km) došlo ve středu 1. září roku 1886, od následujícího dne byl zahájen provoz pravidelný. Dopravu na krátké odbočné dráze zajišťovala jedna tendrová lokomotiva řady VI, vyrobená firmou Krauss Mnichov. Starostou slibně se rozvíjejícího Cvikova byl v tento čas Franz Bradler.
Na počátku provozu klikatící se cvikovskou dráhu denně projížděly 4 smíšené (doba jízdy 17 minut) a dva nákladní vlaky (doba jízdy 27 minut). První vlak vyjížděl ze Cvikova v 7.48 hod ráno, poslední vlak se ze Svoru vracel v 19.00 hod. Od prvopočátku provozu existovala též možnost objednat vypravení mimořádného vlaku.
Jízdní řád z roku 1902 zachycuje pro cestující veřejnost nezměněnou frekvenci vlakových spojů, tj. čtyři smíšené vlaky oběma směry. Zajímavostí jsou v daném jízdním řádu udávané tarifní kilometry. Tehdy fyzicky necelých 5 km dlouhá odbočná cvikovská lokálka byla, vzhledem k nepříznivým sklonovým poměrům (max. stoupání 29 promile), uváděna tarifně jako 8 km. Pozn: Např. sklonově náročná podkokořínská trať Lhotka u Mělníka - Střednice (3 km) byla tarifně uváděna jako 5 km.
Jízdní řád Svor - Cvikov z roku 1902, sbírka: Zdeněk Hrdina
Již roku 1894 proběhlo první trasování očekávané navazující koleje do Jablonného v Podještědí. Výsledkem pochůzky byl schválený projekt navazující místní dráhy Cvikov – Jablonné (původně trasované směr Drnovec, Kunratice u Cvikova). První návrh koncese pro dráhu vznikl roku 1902, definitivně potvrzen byl v únoru roku 1903. Předběžný odhad nákladů nového drážního úseku tehdy činil cca 1 milion korun.
S navrženým trasováním nové dráhy ze Cvikova do Jablonného (vedeným pragmaticky téměř nejkratší cestou) se nehodlali smířit především zástupci obce Lindava, kterou by nová železnice míjela. Protestovali zejména tamní významný průmyslník Johann Grohmann (od roku 1874 majitel rozsáhlé barvírny) a starosta lindavské obce Wilhelm Niesig. Nová železniční trať nakonec byla opravdu vedena velkým obloukem přes severní okraj obce Lindava (politická pochůzka proběhla ve dnech 12. – 15. dubna 1904), místo příměji přes Drnovec. Vytoužené dvoukolejné nádraží Lindava se ve výsledku nacházelo v těsné blízkosti prosperující Grohmannovy továrny (významný textilní podnik v provozu mezi lety 1849 – 1931).
Stavebně byl profil navazujícího mladšího kolejového úseku o poznání vlídnější, max sklon se pohyboval kolem 25 promile (minimální poloměr oblouku činil 200 m). Ale ani náročný úsek do Jablonného se nevyhnul několika nutným směrovým obloukům. Nová dráha tak ve výsledku několikrát (5x) - celkem nešťastně - křížila již tehdy dosti frekventovanou císařskou silnici (vystavěna v letech 1843 - 1846) směřující do průmyslového Liberce. Závorami byl v tomto úseku opatřen pouze nepřehledný přejezd („km 9.531“) ležící v těsné blízkosti železniční stanice Kunratice u Cvikova.
Na novém jablonském úseku byly zbudovány dvoukolejné stanice Lindava a Kunratice u Cvikova (zde původně zamýšleny 3 koleje) a zastávka Heřmanice v Podještědí (tato zřízena na žádost starosty obce Heřmanice Antona Hermanna). Obec Kunratice zažádala též o zřízení osobní zastávky Horní Kunratice, zde bez úspěchu. V období po 2. světové válce se jistý čas koketovalo také s myšlenkou nové železniční zastávky Martinovo údolí (na západním okraji Cvikova), která by sloužila především klientům tamní vyhlášené plicní léčebny, bez úspěchu.
Stavba pokračující dráhy Cvikov – Jablonné v Podještědí byla zahájena v druhé polovině roku 1904, provedena byla dlouholetou špičkou ve svém oboru - firmou F. Schön a synové (později, po odchodu otce Schöna na odpočinek se bratři Schönové rychle přeorientovali na vodní stavitelství. Kromě jiného postavili v letech 1906 až 1910 přehradu Mšeno u Jablonce nad Nisou…). Celkové náklady na dráhu Cvikov - Jablonné v Podještědí se nakonec vyšplhaly až na nějakých 1.5 milionu korun. Součástí nového železničního úseku (cca 12.6 km) byly i čtyři příhradové ocelové mosty. Jednalo se vlastně vůbec o poslední železniční trať, kterou významná železniční společnost Česká severní dráha (BNB) vystavěla. Zároveň se jednalo o nejmladší dráhu zdejší širší oblasti vůbec. Z pohledu regionálního byl lokální kolejový úsek Cvikov – Jablonné také nejkratší dobu (pouhých 68 let) provozovanou tratí (z pohledu osobní dopravy) na Českolipsku.
Panorama Kunratic u Cvikova - vpravo vzadu je vidět budova zastávky a nákladiště *2)
V Jablonném v Podještědí (pozdější odbočné stanici cvikovské lokálky) obyvatelé nadšeně přivítali vytoužený první vlak až v září roku 1900 (ATE – transversální dráha Řetenice – Česká Lípa – Liberec (143 km)). Od listopadu roku 1883 mohli obyvatelé Jablonného v Podještědí využívat alespoň původní nádraží v Mimoni (cca 13 km; lokálka CL – Mimoň), od roku 1886 podnikatelé z Jablonného čile používali i nové železniční stanice ve Cvikově (cca 11 km; odbočná lokálka Svor – Cvikov).
Zkušební vlak na nový železniční úsek Cvikov – Kunratice u Cvikova - Jablonné v Podještědí vyjel 21. září 1905. Technicko-policejní zkouška připadla na 5. října 1905. Slavnostní zahájení provozu proběhlo 7. října, od 1. října již byly změněny JŘ – zavedení přímých vlaků Svor – Cvikov - Jablonné v Podještědí. Cvikov se tak dopravně konečně významněji přiblížil k vytouženému Liberci, tehdy druhému nejprůmyslovějšímu městu českých zemí (a důležité žel. křižovatce na pomezí Čech a Německa). Zároveň tak vznikla i příhodná spojovací dráha mezi libereckou a rumburskou železniční tratí. Úsek Cvikov – Jablonné v Podještědí (dříve Německé Jablonné) byl zároveň posledním lokálkovým počinem České severní dráhy (BNB) – společnost zestátněna roku 1908.
O zahájení dopravy informují Národní listy 30. září 1905
V kronice obce Kunratice u Cvikova se v této souvislosti mj. píše, že: „Zahájení provozu na novém úseku bylo obyčejné. V prvním vlaku jeli ústřední inspektor drah Ritter, vrchní inspektor Kirschner, vrchní inženýr Holländer a inženýr Strobel. Spolu s nimi tímto vlakem jeli traťový přednosta inspektor Kliebert, mostmistr Skokan a traťmistr Wenzel Pilz.“
Kunratická kronika se též zmiňuje i o zřejmě vůbec prvním významnějším vlakovém neštěstí na novém jablonském úseku: „Na území naší vsi došlo na dráze zatím jen k jednomu významnějšímu neštěstí. 2. dubna 1906 byl na železničním přejezdu přes starou Mařenickou silnici za Hutbergem vlakem přejet nedoslýchavý rolník Jakob Friedrich z Kunratic, bytem ve Cvikově. Na následky svých zranění pak 4. dubna zemřel.“ Nehod spojených s drážním provozem se však na Cvikovce během její existence stalo více, zvláště na četných nechráněných železničních přejezdech. Zajímavost - seznam přejezdů (ČSD – Ústecká dráha) z roku 1955 zmiňuje na dráze Svor – Cvikov - Jablonné v Podještědí celkem 56 přejezdů (z toho 2 přejezdy se závorami (Cvikov a Kunratice u Cvikova)).
Kronika obce Kunratice u Cvikova se mj. letmo zmiňuje o největším mostu lokálky: „Železným viaduktem pak překračuje obec a Hamerský potok s okresní silnicí, vine se kolem Hutbergu, dělá pak velký oblouk k východu a u Schützenbüschlu opouští katastr obce. Zmíněný železniční most je 30 metrů dlouhý, a váží prý 11 tun. Jeho délka za velkého chladu a horka se liší o 2 cm.“
Lokální dráhu Svor – Cvikov – Jablonné v Podještědí tehdy obsluhovaly dvě parní lokomotivy (remízy byly ve Cvikově (dnes již zbořena) a Jablonném v Podještědí (doposud stojí – druhotné využití)). Zdejší stroje byly později (u ČSD) přeznačeny na 313.407 a 313.412 (tato vyřazena ze služby (na Trutnovsku) až roku 1965).
Přejezd cvikovské dráhy v centru Cvikova nedaleko nádraží
Provoz na dráze zajišťovala soukromá železniční společnost BNB, po jejím zestátnění (1908) provoz převzaly státní dráhy (KkStB). Po vzniku republiky přejaly provoz nástupnické ČSD (zdejší železničáři složili slib věrnosti nové republice 21. listopadu 1918). Po podpisu Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí zajišťovaly provoz na Cvikovce Německé říšské dráhy (DR). První německý zkušební vlak projel po Cvikovce 11. října 1938, v odpoledních hodinách. Po skončení 2. světové války se cvikovská dráha vrátila pod správu ČSD.
Do roku 1947 se oficiálně používal německý název Röhrsdorf, poté již jen Svor. V říjnu roku 1924 bylo započato s výstavbou nové staniční budovy, která byla slavnostně předána do užívání veřejnosti 21. prosince roku 1924. Stará dosluhující staniční budova (z roku 1868) ve Svoru byla stržena roku 1925.
Za železniční stanicí Svor křížila cvikovská lokálka (silniční přejezd v „km 0.268“) frekventovanou císařskou silnici. Drátovodem ovládané závory se nacházely v blízkosti železniční stanice Cvikov (silniční přejezd v „km 4.437“; tyto mechaniky byly odstraněny až v květnu roku 1977). Závory se nacházely též v blízkosti železniční stanice Kunratice u Cvikova (nepřehledný silniční přejezd v „km 9.531“), k roku 1913 jsou zde zmiňovány nové mechanické závory, obsluhované z blízkého nádraží. Počátkem 60. let 20. století vybudovaly tehdejší ČSD na třech železničních přejezdech s frekventovanou silnicí I/13 (drážní úsek mezi bývalou žel. zastávkou Heřmanice v Podještědí a žel. stanicí Kunratice u Cvikova) a na železničním přejezdu se silnicí I/9 (v blízkosti žel. stanice Svor) zabezpečovací zařízení typu VÚD. U bývalého železničního přejezdu (cca „km 12.1“) za Kunraticemi u Cvikova se dodnes zachoval betonový panel a cihlový žlab po sneseném elektrorozvaděči zmíněného zabezpečovacího zařízení.
Již od poloviny 30 let začala zdejší klikatící se pomalou lokálku významně ohrožovat souběžná čilá - hlavně výrazně četnější a pružnější - autobusová doprava. V červnu 1925 (rok převzetí Cvikovky ČSD) byly stanice Lindava a Kunratice změněny na pouhá nákladiště. Na zdejší koleji začala pozvolna převládat nákladní doprava, která zde dominovala až do zániku cvikovské dráhy v roce 1986. Roku 1938 byly na Cvikovce zkoušeny motorové vozy (Věžák; M 120.4). Plná motorizace osobní dopravy na cvikovské lokálce proběhla ale až po 2. světové válce, roku 1946. Dne 14. listopadu 1953 byl do Cvikova z Nymburku předisponován rekonstruovaný motorový vůz M120.209, který předtím dlouhá léta sloužil (od května roku 1930) na západočeské lokálce Pňovany – Bezdružice. Roku 1957 byla železniční stanice Cvikov vybavena vjezdovými světelnými návěstidly EPS (volno/stůj; v provozu od 3. října) – prvními svého typu na Českolipsku (betonové patky návěstidel dodnes zachovány). Po pomalé cvikovské lokálce jezdily pravidelně jen osobní vlaky, zdejší dráha ale výjimečně zažila i dálkové vlaky a odklonové rychlíky.
Svůj zřejmě přepravně nejnáročnější den zažila cvikovská dráha 7. listopadu 1948. V tento den byl ve Cvikově slavnostně odhalen památník J. V. Stalina (první v ČSR a střední Evropě vůbec). Předpokládaná účast činila přibližně 20 000 návštěvníků, z nichž cca 12 000 přijelo do Cvikova právě drahou (byly vedeny mimořádné vlaky z Liberce, České Lípy a Šluknova). Přepravním referentem náročné dopravní akce byl určen cvikovský přednosta Josef Brunclík.
Traťová rychlost na místní dráze Svor – Cvikov – Jablonné činila (ke konci provozu) pro osobní vlaky 40 km/h, pro vlaky nákladní 25 km/h. V místech některých kritických přejezdů a kovových mostů bylo povoleno pouhých 10 km/hod.
Z koleje cvikovské lokálky za celou dobu její existence nevybíhala ani jedna navazující podniková vlečka. Tím se odlišovala např. blízké šenovské lokálky, z jejíž koleje odbočovalo hned několik frekventovaných vleček, obsluhujících především sklárny v blízkém okolí.
Vysoký násep a mosty v Kunraticích *2)
Roku 1968 byl odsouhlasen projekt přeložky hlavní silnice Děčín – Liberec, která na několika místech klikatící se cvikovskou lokální dráhu křížila. Přesto roku 1969 prošel poslední důkladnější opravou úsek Svor - Cvikov. O rok později (roku 1970) prošel úsek Jablonné v Podještědí – Cvikov nákladnou rekonstrukcí (použity betonové pražce VUS 62), při které byly v Lindavě a Kunraticích sneseny nepoužívané nákladové koleje. Osobní doprava na omlazené Cvikovce přetrvala pouze do konce května roku 1973 (v tento čas byla v JŘ ČSD značena jako žel. trať 8n). V prosinci 1973 spatřila světlo světa studie, jejímž výsledkem bylo doporučení nedávno omlazenou lokální železniční trať Svor – Cvikov - Jablonné v Podještědí zrušit.
Starší železniční úsek Cvikov – byl Svor byl zrušen v souvislosti s výstavbou nového silničního obchvatu (I/9) u Svoru (železniční most přes zářez původně plánován, ale nakonec – z úsporných důvodů – neuskutečněn; jistý čas zde fungovala alespoň náhradní bus doprava). Snášení opuštěné koleje zde proběhlo roku 1977. Cvikovské nádražíčko stalo se tímto počinem opět pouhou koncovou stanicí, tentokráte však zasíťovanou z opačného (Jablonné v Podještědí) přepravního směru. Kolej z Jablonného v Podještědí nově končila „šturcem“ poblíže „km 4.2“ (výtažná kolej).
Do května roku 1976 bylo nádraží Cvikov obsazeno výpravčím, výhýbkářem, popř. ještě tranzitérkou. Po ukončení více než 90 let trvající dopravní služby došlo na blízkém přejezdu („km 4.437“) k pragmatickému uříznutí dřevěných břeven již vyloučených závor.
Na omlazeném úseku Cvikov – Jablonné v Podještědí se udržela vlečková doprava pro průmyslové cvikovské podniky (např. Adast, Severka, Státní lesy …) do konce května roku 1986. Parní vlečkové vlaky (lokomotivy řady 434) zde jezdily do května roku 1979. Poslední vlečkový vlak ze Cvikova odvezla českolipská motorová lokomotiva T444.0256, která následně vozila i zdejší trhací vlaky. Úsek Cvikov – Jablonné v Podještědí s konečnou platností zanikl rovněž kvůli stavbě silničního obchvatu – zde přeložka silnice I/13 u Kunratic. Úředně byla dráha ze Cvikova do Jablonného v Podještědí zrušena v prosinci roku 1986. S trháním kolejí na opuštěné cvikovské železniční trati se započalo roku 1987. Zbytek traťové koleje Cvikovky za železniční stanicí Jablonné v Podještědí byl snesen až roku 1995, mj. se zde zkoušela i čistička Delč 800.
Linie zaniklé cvikovské železnice je v terénu stále velmi dobře patrná. Z větší části bývá někdejší drážní těleso doposud i celkem rozumně průchodné (s opatrností především na četných pastvinách). Prozatím stojí (byť někde už v bědném stavu) kdys výstavné staniční budovy ve Cvikově, Lindavě a Kunraticích. V terénu lze též narazit na desítky rozličných propustků, někde se zachovaly i chátrající mohutné opěráky po snesených kovových mostech. V místech některých zrušených žel. přejezdů dodnes přežívají kolejová pole (z roku 1970), která byla po zániku tratě jednoduše zalita asfaltem. Někdejší dráhu také stále lemují desítky kilometrovníků (pískovec nebo čedič sloupky) a dřevěných pahýlů po snesených sloupech někdejšího tlf. vedení. Někde se stále nechají spatřit i staré letité dřevěné pražce, které byly druhotně prakticky využity jako sloupky oplocení okolních pastvin nebo zásněžek.
Přejezd cvikovské dráhy v centru Cvikova nedaleko nádraží (1978)
V minulých letech došlo k zániku několika významnějších, žel však již notně zchátralých němých pamětníků cvikovské lokálky. Roku 2007 byla ve stanici Jablonné v Podještědí snesena zarostlá odbočná výměna „probouzející fantazii“ (nesla označení „2“) zrušené cvikovské lokálky. Roku 2013 byl ve stanici Svor stržen již notně zchátralý sklad někdejší místní dráhy, o rok později byla snesena i navazující nákladová rampa. V roce 2016 byl na pastvinách u Svoru odstraněn již notně zchátralý mostek („km 0.852“). Na jaře roku 2019 došlo k odstranění již z části rozvalené cihlové budovy někdejšího skladu v bývalé železniční stanici Kunratice u Cvikova. Dlouhá léta stával na pastvinách přes Cvikovem i notně zkorodovaný stožár světelné předzvěsti (zachycen ještě na foto z roku 2007), na který dnes již upomíná jen nevysoký trubkový pahýl (dle stop zřejmě uřezáno autogenem).
Zarostlá odbočná výměna cvikovské dráhy (aktuální značení „8“) v železniční stanici Svor prozatím fyzicky stále existuje. Při chystané rekonstrukci zdejší železniční tratě má být tato již nepotřebná výhybka ale taktéž odstraněna.
V roce 2023 uplynulo již 50 let od chvíle, kdy po klikatící se Cvikovce projeli poslední pravidelní cestující. Pamětníků již roky odezněného drážního provozu pod magickou horou Ortel (554 m) každým rokem přirozeným během času pozvolna ubývá, romantická Cvikovka a její dávné přepravní příběhy se tak z podvědomí kraje již tiše a nenávratně vytrácejí.
Cvikov figuroval i v některých pozdějších lokálních železničních plánech. Zřejmě nejzajímavější myšlenkou bylo uvažované kolejové přeshraniční spojení městečka pomocí úzkokolejné dráhy (750 mm), která by do Cvikova směřovala z nedalekého Jonsdorfu (koncová železniční stanice úzkokolejky běžící z nedaleké průmyslové Žitavy). Pokud by tento dopravní projekt došel svého naplnění, mohli by cestující ze Cvikova po úzkorozchodné dráze cestovat (přes Žitavu) až do Frýdlantu v Čechách. Ale i tento odvážný železniční projekt nakonec zůstal jen na papíře.
Cvikovku kdysi letmo zaznamenal i filmový pás. V roce 1949 se na nádražíčku Kunratice u Cvikova natáčelo několik záběrů filmu Rodinné trampoty oficiála Tříšky (nádraží ve filmu zváno Strmín).
V červnu 1976 natáčela Československá televize na zdejší dráze (v úseku Lindava - Kunratice) hudební album se skupinou Plavci. Při této příležitosti se na Cvikovce objevila parní lokomotiva (434.2327).
V 80. letech 20. století se na úseku Cvikov – Jablonné v Podještědí natočilo několik záběrů instruktážního filmu ČSD Překážka na trati.
Likvidace cvikovské dráhy v Kunraticích *2)
Na konci 70. let 20. století došlo k výstavbě silničního obchvatu Nový Bor - Svor (souběh značně frekventovaných silnic I/9 a I/13). Nový obchvat zasáhl do tělesa hned dvou zdejších železničních tratí. Na hlavní železniční trati (Bakov nad Jizerou – Česká Lípa - Rumburk (080); v provozu od roku 1869) u Nového Boru došlo obratem k výstavbě betonového mostu. O výstavbě nového železničního mostu se zprvu uvažovalo i u lokální dráhy Svor – Cvikov – Jablonné v Podještědí. Myšlenka o přemostění nového silničního zářezu nakonec nedošla (z úsporných důvodů) naplnění, došlo pouze k dočasnému zavedení náhradní BUS dopravy. Ostatně, pravidelná osobní železniční doprava do Cvikova byla od roku 1973 minulostí (jistý čas ještě fungovala náhradní autobusová doprava), nákladní přeprava po kolejích byla dále možná už jen ze směru od Jablonného v Podještědí (mladší drážní úsek Jablonné – Cvikov (cca 12.5 km) prošel v roce 1970 generální rekonstrukcí).
Jen ve smělé fantazii se můžeme opájet naivní dopravní myšlenkou, jak by se asi mohl vyvíjet osud romantické lokální železnice do Cvikova v případě výstavby prvotně uvažovaného mostu přes nový silniční zářez u Svoru. Pokud by k tomuto stavebnímu počinu tehdy přece jen došlo, mohla být dráha Svor – Cvikov – Jablonné v Podještědí provozována jako přepravní trasa až do května roku 1986. Tehdy došlo k výstavbě silničního obchvatu (frekventovaná silnice I/9) obce Kunratice u Cvikova, který část staršího drážního tělesa zcela pohltil. Po násilném přerušení místní dráhy u Kunratic by kolejový úsek Cvikov – Jablonné samozřejmě ztratil smysl své další existence. Nádraží Cvikov bylo by ale možno stále obsluhovat alespoň ve směru od Svoru.
V létě roku 2022 došlo k zahájení realizace výrazného zkapacitnění silničního obchvatu Svor – Nový Bor, lžíce bagrů zdejší silniční zářez dále významně rozšířily (realizace dvou jízdních pruhů pro každý směr). Pokud by existoval kdys diskutovaný nový železniční most u Svoru, stejně by někde v minulých měsících nakonec padl, a to ve prospěch trvale narůstající silniční přepravy. O případném dalším železničním mostě přes nově rozšířený svorský silniční zářez by dnes již zřejmě nikdo ani neuvažoval. A v podlužickém kraji objevila by se další zrušená místní dráha. Slavnostní zahájení prací na zkapacitnění silnice v peážním úseku Nový Bor – Svor bylo zahájeno v srpnu roku 2022, hotovo bylo v srpnu 2024. Dráha Svor – Cvikov (provoz zahájen roku 1886) mohla by tak fungovat v rozmezí let 1886 – 2022 – tedy krásných 136 let. Ale, to vše je nakonec jen ono pomyslné mámivé (alternativní historie) „kdyby“.
Jednotlivé stanice a zastávky cvikovské dráhy budou detailně řešeny v samostatných tématech, ale podívejme se letmo na fotografiích jak v současné době vypadají.
Svor (2015)
Cvikov (2016)
Lindava (2023)
Kunratice u Cvikova (2020)
Heřmanice v Podještědí (2023)
Jablonné v Podještědí (2018)
Pojďme se projít jednotlivými mezistaničními úseky celé zaniklé dráhy. V tématu nás bude doprovázet mapa a rozsáhlá fotogalerie - fotografie pochází z opakovaných terénních průzkumů, které probíhaly od roku 2010. Pro přehlednost je text s galeriemi rozdělen podle jednotlivých mezistaničních úseků.
02 - ÚSEK ZE CVIKOVA DO LINDAVY
03 - ÚSEK Z LINDAVY DO KUNRATIC U CVIKOVA
04 - ÚSEK Z KUNRATIC U CVIKOVA DO HEŘMANIC V PODJEŠTĚDÍ
05 - ÚSEK Z HEŘMANIC V PODJEŠTĚDÍ DO JABLONNÉHO V PODJEŠTĚDÍ
(2024) Na velké části tělesa původní „Cvikovky“ vzniká nová cyklostezka svaté Zdislavy - ta spojí město Nový Bor s Bílým Kostelem a po svém dokončení se stane hlavní dopravní tepnou zdejšího kraje. Celková délka cyklostezky by měla přesahovat 38 km a cílem projektu je odvést cyklisty z frekventované silnice I/13 a I/9 mezi Libercem a Děčínem.
CYKLOSTEZKA SVATÉ ZDISLAVY NA ÚSEKU BÝVALÉ DRÁHY
VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina
Technická podpora: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín