040 Lázně Bělohrad

Nádraží Lázně Bělohrad je čtyřkolejná mezilehlá stanice ležící v rovném úseku trati 040 z Chlumce nad Cidlinou do Trutnova. Původní název stanice, stejně jako města, zněl v českém i německé jazyce Bělohrad a provoz byl zahájen 1. června 1871, spolu s otevřením zbylé části trati z Velkého Oseka do Trutnova – Poříčí. Celková délka stanice v době výstavby činila 500 metrů a ta měla tři koleje s odklonem osy. Dvě koleje byly dopravní a měly užitnou délku 400 a 331 metrů a jedna kolej byla manipulační (skladištní) s užitnou délkou 331 metrů. Původní plány z roku 1870 počítaly i s možností vybudování jen poloviny délky manipulační koleje, ale další dochované plány ukazují, že kolej byla postavena celá. Prostý název Bělohrad vydržel až do roku 1896, kdy došlo k přejmenování na Lázně Bělohrad (Bad Bělohrad) – spolu s nádražím dostalo nové jméno i město.

Při zřízení stanice byl u každého zhlaví vystavěn strážní domek. U ostroměřského jednoduchý (č. 38), u novopackého dvojitý (č. 39). Dále staniční budova třídy IV.B, postavena uprostřed délky dopravní koleje, záchody pro cestující III. třídy a dřevěné nákladní skladiště IV. třídy s nakládací rampou. U novopackého zhlaví byla z manipulační koleje již při stavbě vybudována kusá kolej s užitnou délkou 40 metrů, končící u strážního domku, vedle kterého stálo uhelné skladiště. S tímto jednoduchým vybavením stanice vydržela prvních deset let. Pak začaly přicházet rekonstrukce a rozšíření. Vedle těch drobných, jako například rekonstrukce ve strážním domku č. 38 v roce 1881, proběhla po dalších dvou letech stavba dřevěné uhelné kůlny mezi záchody a skladištěm, která byla k dispozici pro přednostu stanice, který tak mohl ve volném čase prodávat uhlí. Na novopackém zhlaví v roce 1891 bylo vybudováno dřevěné skladiště traťmistra. Na opačném konci stanice, v roce 1897, byla prodloužena skladištní kolej u volné skládky přidáním výhybky a stavbou kusé koleje, s užitnou délkou 50 metrů, končící u strážního domku č. 38. Ve stejném roce proběhlo i rozšíření skladištní rampy, která byla prodloužena o dalších 15 metrů délky, protože ke starému, dřevěnému skladišti, bylo přistavěno nové zděné. Uvnitř nového skladiště byla během září 1907, vedle kanceláře skladníka, zřízena i kancelář nákladní pokladny.

Stanice Lázně Bělohrad - stará fotografie ukazuje budovu stanice s přistavěnou verandou a ještě v původní podobě bez fasády (graficky restaurováno a kolorováno) (pravděpodobně po roce 1930)

Na obou stranách stanice byla u skladištní koleje vybudována rozsáhlá nákladiště pro odvoz komodit. Jedním z důležitých artiklů byla i cukrová řepa, proto v prostoru nákladišť postupně cukrovary Sadská, Obora a Nový Bydžov nechaly postavit vlastní silniční váhy, aby dodavatelé mohly převážit prodávané výpěstky. Výstavba nádraží umožnila dovoz surovin a vývoz zboží – kromě dovozu obvyklého zboží, jako uhlí či bavlna, se nejdůležitějším exportním zbožím stal vysoce ceněný textil z místní tkalcovny. Zároveň výstavba dráhy přispěla k rozkvětu zdejších slatinných lázní, takže nádraží má dodnes v sezóně zvýšenou frekvenci lázeňských hostů. Během února 1912 byl dokončen projekt rozšíření kolejiště stanice. Politická pochůzka projektu byla vykonána 18. března. Podle projektu bylo posunuto ostroměřské zhlaví o zhruba 100 metrů, takže zanikla kusá kolej z výhybky č.3, jdoucí ke strážnímu domku (č. 38). Druhé zhlaví bylo jen směrově upraveno, ale i zde zanikla kusá kolej, směřující ke strážnímu domku (č. 39). Především ale byla přistavěna další dopravní kolej (st. č. 3), nejdále od staniční budovy, která umožňovala křižování až tří vlaků. Nová kolej měla užitnou délku 506 metrů, zbylé dopravní 476 a 453 metrů. Skladištní kolej měla také užitnou délku 453 metrů. Nová kusá kolej o délce 56 metrů vycházela z nově položené dopravní koleje a končila zarážedlem u okresní silnice. Této kusé koleji stálo v cestě dřevěné skladiště traťmistra zřízené v roce 1891, takže bylo přesunuto bokem. Na ostroměřském zhlaví byla přeložena i polní cesta, která dříve křížila trať hned u strážního domku č. 38.

Stanice Lázně Bělohrad - pohled na budovu z příchozí strany před úpravou fasády (10/2018)

V roce 1922 byla prodloužena kusá kolej přes okresní silnici na novopacké straně kolejiště, aby dále pokračovala jako vlečka „Hospodářského skladištního družstva pro Lázně Bělohrad a okolí“. Na podzim téhož roku byly také vybudovány nové kancelářské místnosti pro nákladní pokladnu a pro skladníky, kteří dosud sloužili v nevyhovujících a vlhkých místnostech. I když bylo v tomto roce zavedeno v obci elektrické osvětlení, byla žádost o jeho prodloužení do stanice pro nedostatek finančních prostředků zamítnuta. V roce 1923 bylo zbouráno malé a kapacitně nevyhovující dřevěné skladiště a na jeho místě bylo vystavěno téměř jednou tak velké a zděné. V letech 1921–1923 byly okolní lesy zasaženy kalamitou mnišky a téměř všechny jehličnaté stromy musely být vykáceny, což zvyšovalo nároky na jeho odvoz, stanice si proto pronajala od hospodářského družstva nákladiště na nové vlečce, u kterého byla prodloužena vlečná kolej ještě o více než 50 metrů a zde zřídila další nákladiště. Firma Lesana pak mohla na vlečce nakládat kalamitní dřevo na vývoz (odvezeno bylo více než 100.000 kubíku dřeva). Pozemek u kusé koleje, před traťmistrovskou kůlnou, si od velkostatku najala i firma TCHÉCOBOIS, francouzsko-česká dřevařská obchodní společnost s r.o. z Prahy, která v září 1923 podala žádost na zbudování dřevěné rampy o délce 34 metrů k nakládce dřeva. Firma počítala s potřebou přistavení asi 2000 vozů k nakládce asi 50.000 kubíků dřeva, které musí do konce roku 1924 vyexpedovat. Dokumentace rampy byla dokončena v listopadu 1923, stavební povolení vydáno v lednu následujícího roku a užívací povolení z dubna byla už jen formalita.

V roce 1926 došlo konečně na zřízení elektrického osvětlení celé stanice, byť poptávku na odběr elektrické energie od města řešilo hradecké ředitelství státních drah již v dubnu 1924. Na počátku roku 1928 bylo započato s výstavbou verandy pro cestující. V roce 1946 byla prodloužena nástupiště u obou dopravních kolejí o dalších 60 metrů. 15. dubna 1948 bylo započato s výstavbou nového zabezpečovacího zařízení, a to bylo zprovozněno 25. srpna téhož roku. Byla dána do provozu nová odjezdová návěstidla u dopravních kolejí na obou stranách stanice, výhybky dopravních kolejí byly zapojeny na dálkové stavění přímo z ústředního stavědla, na třetí staniční koleji byla zřízena výkolejka. Během listopadu 1949 začala výstavba nových splachovacích záchodů v místě mezi staniční budovou a skladištěm. V červenci 1950 byl do staniční budovy zaveden vodovod, a to do kanceláře osobní pokladny a pro cestující k umyvadlu pod verandou a dále do naturálních bytů a k zalévání zahrádky. V září pak byl vodovod zaveden i do nově postavených toalet a ty byly dány do provozu v listopadu 1950. 15. dubna 1951 byly zrušeny závory v km 58.312 (u vjezdového návěstidla na ostroměřské straně). V listopadu 2008 pak proběhla kompletní výměna manipulační koleje u staniční budovy. V roce 2009 bylo ve stanici nahrazeno původní mechanické ústřední stavědlo stavědlem elektronickým (Starmon K-2000), dána do provozu byla nová světelná vjezdová a nově i odjezdová návěstidla. Původní mechanické závory na hlavní silnici na severním zhlaví byly zrušeny a závorářské stanoviště a bývalý strážní domek č. 39 s dalšími okolními objekty zbořeny. Nainstalovány byly závory, ovládané jízdou vlaku a u přejezdu na místě závorářského stanoviště vyrostla nová reléová budka. S přestavbou zabezpečovacího zařízení stanice se začalo v září roku 2009 a k jeho aktivaci došlo v noci ze 7. na 8. prosince 2009.

Stanice Lázně Bělohrad - pohled na budovu z příchozí strany před úpravou - chybí dnes již nově instalované a opravené zábradlí pod verandou (10/2018)

Výpravní budova pro stanici Bělohrad byla v době budování trati zvolena typu IV.B se dvěma čekárnami. I když to stavitelé nemohli tušit, později se ukázalo, že použití takto malé budovy pro budoucí lázeňské město bylo nevhodné. Vrchní inženýr stavby Ernst Ganzwohl, který pracoval se svým oddělením (č. XI. se sídlem v Novém Bydžově) na úseku trati Velký Osek – Bělohrad, použil k obkladu budovy, tak jak bylo zvykem, místní kámen – tedy bělohradský bílý pískovec. Ten kladl zajímavě do několika vodorovných pásů se střídáním kyklopského a řádkového zdění. Na rohy budovy a římsy pak byly použity pískovcové kvádry, tolik typické pro všechny okolní staniční budovy na této trati.

Stanice Lázně Bělohrad - pohled na budovu z příchozí strany po kompletní úpravě fasády (9/2021)

Vedení železnice přes Bělohrad napomohlo nejen k rozmachu průmyslu, ale i k významnému rozvoji místních slatinných lázní, a tak brzy přestávala budova stačit osobní přepravě lázeňských hostů. Město se již na konci 19. století snažilo u společnosti ÖNWB o rozšíření výpravní budovy, avšak marně. Ke kladnému vyřízení došlo až po jejím zestátnění v roce 1909. Projekt rekonstrukce staniční budovy, přístavby čekárny a zřízení verandy, byl vypracován stavebním ředitelstvím již v roce 1911. Ale jelikož vybudování verandy bylo podmíněno významným příspěvkem města a lázní, z výstavby sešlo. Byla tak provedena jen rekonstrukce vnitřního uspořádání čekáren v původní budově a stavba přízemního přístavku s novou čekárnou. Tyto práce provedla firma stavitele Franze Wolfa z Nové Paky a byla předána k užívání 20. prosince 1912. Původně se vstupovalo do budovy z ulice do haly, kde vlevo byla prodejna jízdenek. Ve směru ke kolejišti byla místnost čekárny 1. a 2., později jen 2.třídy. Vpravo, v celé šíři budovy, byla čekárna 3. třídy. Úpravou z roku 1912 byla hala a prodejna jízdenek upravena na kancelář přednosty, kam se přesunul z původně společné dopravní kanceláře. Čekárna 2. třídy byla přepažena a změněna na prodejnu jízdenek a zavazadlovou pokladnu. Čekárna 3. třídy byla také přepažena a místnost blíže ke kolejím se stala vstupní halou, kde bylo možné koupit jízdenky či podat zavazadla. Z ní, směrem k silnici, bylo možné vstoupit do čekárny 2. třídy, nebo do nové přístavby, kde byla čekárna 3.třídy. V obou případech však musel cestují, přicházející z ulice obejít staniční budovu, aby si mohl zakoupit jízdenku a využít čekárnu.

Stanice Lázně Bělohrad - stará fotografie ukazuje budovu stanice bez verandy a omítnuté fasády, se zajímavým kladením pásů zdiva střídáním kyklopského a řádkového zdění, vlevo novější přístavba čekárny III. třídy (graficky restaurováno a kolorováno) (kolem roku 1914)

O výstavbu verandy pak bylo žádáno městem znovu po vzniku Československé republiky. Výsledek byl však stejný, cena verandy vycházela na tehdy závratných 160.000 Kč, k tomu však dráha požadovala minimálně třetinovou účast města na financování a město se na takto předražené investici nechtělo podílet. V roce 1925 byl zpracován projekt na novou verandu o délce 34 metrů, na kterou by navazovala stavba nových záchodů. Cena za tuto verandu byla odhadnuta na 120.000 Kč. Takto přemrštěná cena však konečně neunikla pozornosti Ministerstva železnic, kam byl návrh stavby také předložen. To se do návrhu vložilo a odhadovalo cenu na maximální částku 85.000 Kč. Nakonec došlo ke kompromisu, a to že bude vybudována veranda pouze na délku výpravní budovy, za odhadovanou částku 42.000 Kč. K této částce již město uvolnilo z rozpočtu domluvenou třetinu s tím, že výstavbu provede místní stavitel. A tak byla konečně v roce 1928 vystavěna bělohradským stavitelem Josefem Janečkem veranda, která vlastně kopírovala původní návrh architekta Jaroslava Šestáka z roku 1911. Stavba verandy byla dokončena a slavnostně předána veřejnosti k užívání 15. května 1928. Zároveň se stavbou verandy bylo také vybudováno závětří před vestibulem stanice, protože jak píše kronika “…průvan u osobní pokladny býval nepříjemný jak pro pokladníka, tak pro cestující při nákupu lístků.“ Z toho vyplývá, že původní vchod do prostoru čekáren od města, byl opět upraven. Tím, že veranda byla pouze v délce budovy, zůstal však stále nevyřešený nevyhovující přístup na externě umístěné toalety. Město se tak v roce 1932 opět obrátilo na ředitelství drah v Hradci Králové a žádalo o výstavbu nových toalet. Ty původní z roku 1871 byly totiž už v roce 1903 nahrazeny novými, takže opět nastal čas na nový objekt. Zároveň si město kladlo požadavek na prodloužení verandy až k záchodům. V té době však nastává hospodářská krize, tudíž je další rozšiřování stanice odloženo na neurčito. K vyřešení nedostačující kapacity stanice pro cestující se vrátily až protektorátní dráhy v roce 1940, kdy byla navržena dvě řešení, a to buď řádné rozšíření původní budovy stanice, nebo její zboření a výstavba zcela nového objektu. V té době měl být technický stav výpravní budovy velmi špatný, takže je v roce 1941 ministerstvem dopravy, za schválení Úřadu říšského protektora, rozhodnuto o likvidaci a výstavbě nové, podle plánů navržených architektem Antonínem Vozkou. Zákaz jakýchkoliv staveb, vydaný německými úřady v roce 1942, však veškeré plány na výstavbu zhatil.

Návrh ing. Antonína Vozky z dubna 1941 na výstavbu zcela nové výpravní budovy Lázně Bělohrad (1941) - zdroj: *1)

Po druhé světové válce byla budova alespoň částečně opravena a zajímavá kamenná fasáda zmizela pod nánosem omítky. Jak je již uvedeno výše, v roce 1950 jsou na místě dřevěných záchodků postaveny, spolu s vodovodem, i nové zděné záchody se splachováním. Tento stavební stav trval s drobnějšími úpravami až do roku 2009, kdy byla v přístavku zrušena čekárna (původní čekárna III. třídy) a v ní vestavěna klimatizovaná místnost pro umístění technologie staničního zabezpečovacího zařízení. Přístup k pokladnám byl tedy pouze ze strany od ulice – po nákupu jízdenky musel cestující obejít budovu z venkovní strany, aby se dostal na peron. Tento ostudný stav trval 10 let. V roce 2018 začala postupná komplexní modernizace staniční budovy, došlo k opravě střechy a provedena byla hydroizolace budovy, dále byla upravena konfigurace místností pro cestující. Vybudován byl nový moderní bezbariérový vestibul s novou pokladnou, vyměněna byla okna a v budově vystavěny zcela nové toalety pro cestující, přístupné z perónu. Ty původní venkovní z roku 1950 mezi staniční budovou a skladem byly zbořeny. Po provedení úprav budovy došlo ještě ke kompletní opravě fasády. Původní zděný sklad vedle výpravní budovy prošel také rekonstrukcí, vyměněna byla okna a rekonstruována střecha, slouží dnes k účelům soukromé firmy.

(2021) Stanice Lázně Bělohrad je čtyřkolejné mezilehlé nádraží ležící v rovném úseku trati, s jednou vlečkou na každé straně kolejiště. Ze čtyřech kolejí stanice jsou dvě koleje dopravní a dvě jsou manipulační, dopravní staniční kolej číslo 1 je průběžná. Hlavní dopravní kolej st. č. 1 má užitnou délku 465 metrů a dopravní kolej st. č. 2 440 metrů, u obou kolejí se nachází úrovňová, jednostranná vnitřní nástupiště s pevnou hranou typu Tischer. Nástupiště u st. koleje č. 1 má délku 145 metrů u st. koleje č. 2 pak délku 163 metrů, obě nástupiště jsou přístupná z peronu dvěma betonovými přechody. Přístup cestujících na verandu a k nástupištím je buď vestibulem stanice nebo přímým vstupem pod verandu podél výpravní budovy na novopacké straně. Pro informování cestujících funguje staniční rozhlas. Manipulační kolej st. č. 3 (blíže k budově) s užitnou délkou 435 metrů obsluhuje sklad a dvě rozsáhlá nákladiště na obou stranách výpravní budovy. Na ostroměřské straně z této koleje vybíhá výhybkou č. 5 vlečka Agropodniku Jičín – sklad Lázně Bělohrad (vl. č. 1973), na novopacké straně je manipulační kolej chráněna výkolejkou. Manipulační kolej, st. č. 4 s užitnou délkou 421 metrů je chráněna výkolejkou na ostroměřské straně, na novopacké straně z ní vybíhá vlečka Pily Timko (vl. č. 2621). Kolejiště stanice Lázně Bělohrad je osvětlováno 11 vysokými výložníkovými svítidly JŽ, nástupiště před budovou pak osvětlují dvě konzolové lampy umístěné na verandě výpravní budovy.

Stanice Lázně Bělohrad - stará pohlednice ukazuje textilní továrnu a v popředí vagony odstavené u nákladiště na novopacké straně stanice (restaurováno - kolorováno) (cca 1925)

Vlečka pily Timko vznikla v roce 1922 jako vlečka „Hospodářského družstva skladištního pro Lázně Bělohrad a okolí, z. sp. s r.o.“, a to prodloužením kusé koleje přes okresní silnici do areálu družstva. Projekt na výstavbu vlečky byl vypracován v únoru 1922 a dokumentaci k výstavbě schválilo ředitelství státních drah v Hradci Králové 18. srpna 1922. 19. října 1922 byla konána politická pochůzka projektu vlečky, a při ní bylo vydáno stavební povolení. Původní stavební délka (prodloužení) byla v době výstavby 91 metrů, a ta se záhy po zprovoznění jevila jako nedostatečná. V roce 1923 byl tedy vypracován další projekt na prodloužení o dalších 54,3 metrů. Stavební povolení bylo vydáno ředitelstvím 25. srpna 1923 a vlečka byla prodloužena, povolení k užívání vlečky bylo vydáno 8. května 1924. Celková délka vlečky v roce 1925 byla uváděna 148,3 metrů, soupis vleček z července 1957 pak uvádí délku 150 metrů. Délka vlečky v areálu se do dnešních nijak významně nezměnila a dnes je uváděna hodnota 128 metrů, což je délka vlečky v areálu firmy (od prodloužení bývalé kusé koleje to je uváděných 150 metrů a od námezníku výhybky manipulační koleje je to 220 metrů). Přejezd silnice je na vlečkové koleji chráněn z obou stran výkolejkami, za přejezdem vstupuje kolej do vrat oploceného areálu firmy - kolej je bez dalšího větvení a na konci je zakončena zarážedlem. Druhá vlečka, na ostroměřském zhlaví, patří Agropodniku Jičín (sklad Jičín) a má kolejovou délku 527 metrů. Vznikla až v 60. letech 20. století a vychází z manipulační koleje st. č. 3 a míří vraty do oploceného skladového areálu firmy, zde se větví dvěma výměnami na předávkovou a objízdnou kolej. I když vlečková kolej směrem ke stanici stoupá, je připojení do kolejiště také chráněno výkolejkou.

Staniční zabezpečovací zařízení je 3. kategorie a tvoří ho elektronické stavědlo Starmon K-2000 s počítači náprav PNS-03. Zabezpečovací zařízení umožňuje současný vjezd z obou směrů a vylučuje protisměrnou jízdu na stejnou kolej. Výhybky obou dopravních kolejí jsou přestavovány elektromechanicky, ostatní výhybky a výkolejky jsou pak obsluhovány ručně, pomocí výměnových a výkolejkových kontrolních zámků. K tomu jsou na obou zhlavích umístěna pomocná stavědla (PSt.1/2) a elektrické zámky (EZ), které převádí do centrálního stavědla mechanické klíčové závislosti na elektrické (1xPst. / 3xEz na každém zhlaví). Odjezdová návěstidla jsou světelná a jsou umístěna pouze u dopravních kolejí. Vjezdová návěstidla a předvěstidla jsou také světelná – na každém zhlaví je pak umístěno světelné trpasličí seřazovací návěstidlo. Vjezdové i odjezdové rychlosti jsou v pokračování koleje traťové s místním omezením, do odbočky je to 50 km/h. V obou směrech funguje jako traťové zabezpečení telefonické dorozumívání, výprava vlaků a provoz je řízen dle předpisu D2 – stanici obsluhuje jeden výpravčí. Od výpravní budovy na novopacké straně stanice je v současné době (2021) umístěn sklad, který je částečně rekonstruovaný a využívaný místní firmou. Dále se zde nachází nákladiště s plochou tvořenou převážně betonovými panely a zbytek kolejové váhy. Ostatní budovy (výhybkářské stanoviště a strážní dvojdomek s příslušenstvím) již zmizeli při rekonstrukci v roce 2008. Na ostroměřské straně je další velké nákladiště, a za ním odbočka vlečky, na zhlaví pak nalezneme krásně rekonstruovaný strážní domek č. 38. Obě nákladiště jsou plně využívaná hlavně pro přepravu vytěženého dřeva z místních lesů. Nově rekonstruovaná výpravní budova poskytuje dobré zázemí pro cestující, k dispozici je vnitřní vytápěná čekárna s lavičkami a výdejním okénkem pro prodej jízdenek, venku pod verandou pak nalezneme další lavičky, z verandy jsou také cestujícím k dispozici nově postavené toalety. Stanice Lázně Bělohrad obsluhuje stejnojmenné lázeňské město, od jehož středu (náměstí) je vzdálena asi 500 metrů. Stanice je zajímavá nejen pro lázeňské hosty, ale i turisty – naproti výstupu z nádraží nalezneme rozcestník modré značky, která nás zavede na náměstí k hlavnímu rozcestníku turistických cest. Odsud lze zamířit do zdejšího zajímavého okolí, přes lázně na Byšičky, na hrad Pecku, rozhlednu na hořickém Chlumu či na vrchol Zvičiny.

STANICE LÁZNĚ BĚLOHRAD - PANORAMA 360°

Podržením tlačítka myši na obrázku se můžete rozhlížet - kliknutím na ikonu v pravém horním rohu se panorama zvětší na celou obrazovku.

FOTOGALERIE

Stanice Lázně Bělohrad - nákladiště na novopacké straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - odjezdová návěstidla na novopacké straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - rovně pokračuje vlečka (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - pomocné stavědlo a elektrické zámky na novopacké straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vlečka pily Timko (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - výkolejka vlečky (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vlečka míří přes silnici do vrat areálu firmy (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vjezdová vrata (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vlečka v areálu firmy (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - posunovací trpasličí návěstidlo na novopackém záhlaví (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - zhlaví stanice za přejezdem na novopacké straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - výkolejka manipulační koleje st. č. 3 (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vjezd na nákladiště z ulice (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - nákladiště a rampa (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - manipulační kolej u skladištní rampy (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - spěšný vlak míří do Trutnova (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - zděný sklad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - ukončení nástupiště na novopacké straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - komplexní pohled na budovu stanice (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - konec nástupišť na ostroměřské straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - nákladiště na ostroměřské straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - odjezdová návěstidla na ostroměřské straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - výkolejka manipulační koleje st. č. 4 (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - dnes krásně opravený "vechtr" č. 38 na ostroměřské straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vlevo klesá vlečka (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - výkolejka vlečky (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - zapojení vlečky do kolejiště stanice (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vlečka vstupuje vraty do areálu firmy (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - v areálu se větví na dvě koleje (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vlečka má svůj hektometrovník (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - pomocné stavědlo a lektrické zámky na ostroměřské straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - zhlaví s trpasličím návěstidlem na ostroměřské straně (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - hektometrovník (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - krásně upravený strážní domek č. 38 (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - výměna vlečky (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vjezd na nákladiště (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - veranda (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vstup do vestibulu stanice (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - vestibul stanice (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - pokladna (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - původní staré lavičky (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - nové toalety přístupné z peronu (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - místo kde léta stávaly původní zděné záchody (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - příchod na verandu (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - budova z příchozí strany (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - sklad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - zavětrovaný vchod do vestibulu ze strany od ulice (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - nádražní restaurace naproti nádraží (10/2018)

Stanice Lázně Bělohrad - původní mechanické návěstidlo na novopacké straně a spěšný vlak mířící do Trutnova (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - stanice ještě bez odjezdových návěstidel (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - vidět jsou ještě lanovody mechanických návěstidel (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - sklad před rekonstrukcí (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - sklad od silnice (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - lanovody (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - příprava k instalaci světelných odjezdových návěstidel (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - původní závorářské stanoviště na novopacké straně (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - mechanické závory na hlavní silnici (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - detail ovládání závor (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - původní mechanické závory (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - závorářské stanoviště a strážní dvojdomek na novopacké straně (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - přejezd okresní silnice (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - čekárna v přístavku, dnes se zde nachází vestavěná místnost zabezpečovací technologie stanice (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2008)

Stanice Lázně Bělohrad - původní přístup od pokladen do čekárny (05/2017)

Stanice Lázně Bělohrad (05/2017)

Stanice Lázně Bělohrad - vestavěná místnost v původní čekárně (05/2017)

Stanice Lázně Bělohrad (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad - nákladiště je v neustálé permanenci (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad - nová odjezdová návěstidla (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad - sklad před rekonstrukcí (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad - spěšný vlak do Kolína (02/2011)

Stanice Lázně Bělohrad - příchozí strana budovy po opravě fasády (9/2021)

Stanice Lázně Bělohrad - fasáda budovy v nové barvě (9/2021)

Stanice Lázně Bělohrad - opravený sklad dostal novou moderní přístavbu (9/2021)

Stanice Lázně Bělohrad - po rekonstrukci přibylo i zábradlí pod verandou (9/2021)

Stanice Lázně Bělohrad - bývalý objekt stavědla dostal novou barvu fasády (9/2021)

SITUACE STANICE LÁZNĚ BĚLOHRAD 1896

Tříkolejné nádraží Lázně Bělohrad s odklonem osy (1896) - zdroj: Národní archiv Praha, sbírka Zdeněk Hrdina

SITUACE STANICE LÁZNĚ BĚLOHRAD 1926

Situace stanice v roce 1926 - již existující nová manipulační kolej a vlečka, kolejiště stále bez průběžné koleje - zdroj: Národní archiv Praha, sbírka Zdeněk Hrdina

LÁZNĚ BĚLOHRAD 1924 - PROVIZORNÍ NÁKLADIŠTĚ NA NOVOPACKÉ STRANĚ

Mapa z žádosti o zřízení přechodného nákladiště (rampy) u vlečkové koleje na novopacké straně stanice (1924) - zdroj: Národní archiv Praha, sbírka Zdeněk Hrdina

SITUACE STANICE LÁZNĚ BĚLOHRAD 2008

SITUACE STANICE LÁZNĚ BĚLOHRAD 2021

MAPA

TECHNICKÉ INFORMACE

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...