INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Heřmanice v Podještědí - bývalá jednokolejná železniční zastávka (km 14.100; 322 m), ležící na již zaniklé příhraniční lokální železniční trati Svor - Cvikov - Jablonné v Podještědí (cca 17.1 km). Stranou osídlení ležící zastávka byla zprovozněna spolu s úsekem navazující dráhy Cvikov – Jablonné v Podještědí, a to 7. října 1905.
Zastávka Heřmanice v Podještědí - místo kde kdysi bývala zastávka (4/2025)
Přípojná lokální železniční trať Svor – Cvikov byla uvedena do provozu 1. září roku 1886. O necelých 20 let později zamířila do Cvikova kolej z Jablonného v Podještědí (12.5 km), která umožnila pohodlné spojení zdejšího městečka s tehdy značně průmyslovým Libereckem (koncese ke stavbě dráhy byla vydána v prosinci roku 1904). Stavba železniční tratě byla svěřena špičce ve svém oboru – pražské firmě Schön a synové.
Na nově zprovozněném kolejovém lokálním úseku Cvikov – Jablonné (cca 12.5 km) se nacházely dvoukolejné železniční staničky Lindava a Kunratice u Cvikova (zde původně zvažovány tři koleje) – a skromná neobsazená železniční zastávka Heřmanice. Železniční stanice Lindava a Kunratice disponovaly honosnými staničními budovami, které by jim mohla závidět nejedna hlavní železniční trať. Naproti tomu železniční zastávka Heřmanice byla údajně vybavena jen prostým dřevěným přístřeškem pro nemnohé cestující (čerpáno z vyprávění pamětníků). Přístřešek byl prý umístěn na okraji zastávky (ve směru Jablonné v Podještědí), u přístupové pěšiny. Snesen byl údajně zanedlouho po zrušení železniční zastávky. V té době šlo o zastávku s jednoduchým sypaným nástupištěm. V lukách u frekventované císařské liberecké silnice ležící železniční zastávka byla prý zřízena především díky opakovaným přímluvám tehdejšího heřmanického starosty. Z historického pohledu se v případě heřmanické zastávky jednalo o nejmladší železniční zastávku na Českolipsku vůbec. „Železniční trať Cvikov – Jablonné vystavěla společnost České severní dráhy (BNB), pro kterou se tato stala její vůbec nejmladší / poslední drahou“.
Prostor zastávky Heřmanice v Podještědí s kolejemi (5/1987) - autor fotografie: Karel Šlais
Železniční zastávka Heřmanice v Podještědí byla v provozu mezi lety 1905 – 1937. Do středu samotné stejnojmenné obce to tehdy byla ze zastávky v polích necelá hodinka klidné chůze (cca 3,5 km). I když v té době šlo o standardní dochozí vzdálenost, přeci jen pro obyvatele Heřmanic bylo pragmatičtější dojít téměř stejnou vzdálenost přímo do železniční stanice Jablonné v Podještědí. Zdejší stanice měla daleko lepší vybavenost, a hlavně šlo již o čilé nádraží na úseku hlavní trati ATE z Liberce do České Lípy (v provozu od roku 1900). Zastávka Heřmanice v Podještědí (v té době Heřmanice u Německého Jablonného), umístěná spíše mezi pastvinami, s přístupem z obce po polní cestě, nebyla proto nikdy příliš využívaná. Ve věstníku a novinách lze nalézt text o jejím zrušení ke dni přechodu na letní jízdní řád toto: „Ředitelství státních drah v Hradci Králové oznamuje, že s platností od 22. května 1937 ruší pro nepatrnou frekvenci zastávku Heřmanice u Německého Jablonné na trati Röhrsdorf - Německé Jablonné.“
Zajímavost: vlastně ze stejných důvodů zanikla již několik let po svém otevření např. zastávka Dalovice u Mladé Boleslavi, ležící na místní dráze ze Skalska do Staré Paky. Pro obyvatele obce bylo snazší a účelnější vydat se na vlak přímo do sousední Mladé Boleslavi. „Z důvodu přetrvávajícího veřejného nezájmu kupř. záhy zanikla (na dráze Skalsko – Sobotka – Stará Paka ležící ) též žel. zastávka a nákladiště Dalovice (1905 – 1911)…“
První vlak na zastávce Heřmanice v Podještědí obyvatelé přivítali 5. října roku 1905. Ke zrušení heřmanické zastávky došlo 22. května roku 1937 (což byl, vzhledem k velmi neklidné době, v Sudetech (německo-české třenice) celkem odvážný čin). Zastávka Heřmanice v Podještědí tak byla v provozu nějakých 31 let a necelých 8 měsíců.
Informace v tisku o zrušení zastávky - zdroj: Naše hory, 28.05.1937
Obec Heřmanice měla na počátku 20. století přibližně 1300 obyvatel a 245 domů. Převážně německé obyvatelstvo bylo po 2. světové válce odsunuto. Pohraniční obec tak byla téměř vylidněna, a získala časem svůj dnešní převažující rekreační charakter. V roce 1980 (tehdy byly Heřmanice připojeny k Jablonnému v Podještědí) zde žilo pouhých 166 obyvatel. Samotná obec Heřmanice (Hermsdorf) se poprvé připomíná roku 1391 (někde uváděn rok 1375). Obcí procházela jedna z tras frekventované kupecké stezky Praha – Žitava. Nad obcí na strmém kopci Sokol (593 m) se dodnes vypínají skromné zříceniny kdys pevného strážního hradu Falkenberku (někde též Starý Falkenburk), který zanikl snad již někde v období neklidného 15. století. Symbolem obce je pseudogotický kostelík sv. Antonína Paduánského, nedávno rekonstruovaný. V současné době je malebná příhraniční obec Heřmanice v Podještědí známá především díky ranči Malevil a Muzeu vojenské historie.
Historická mapa ze 30. let. 20. století se zastávkou - zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální
Osobní vlaky na místní dráze do/ze Cvikova přes bývalou zastávku Heřmanice v Podještědí projížděly až do května roku 1973 (v tento čas byla v JŘ značena jako dráha 8n), kdy byla – v souvislosti s novým JŘ – osobní doprava na Cvikovce definitivně zastavena. Do května roku 1986 po úseku Cvikov – Jablonné projížděly alespoň nemnohé vlečkové vlaky (především pro ADAST Cvikov), následně byla cvikovská lokálka (v souvislosti s modernizací souběžní hlavní silnice I/13 (E442)) i v tomto dosluhujícím úseku zrušena. Cvikovská dráha měla délku cca 17.1 km. Pro srovnání, obdobnou délkou disponuje jizerská železniční trať Železný Brod - Tanvald (cca 17.2 km). Možná v blízké budoucnosti budou přes bývalou železniční zastávku projíždět alespoň cyklisté, i zde se totiž zvažuje výhledově výstavba cyklostezky na „staré dráze“. „V dubnu 2025 došlo ke zprovoznění cyklostezky na někdejším drážním úseku Svor - Cvikov“.
Místo bývalé železniční zastávky Heřmanice je v terénu stále velmi dobře patrné. Bohužel, areál je v současnosti hůře průchodný (klestí ze stromů aleje a křoviny). V místech drážního tělesa postupem času vznikla černá skládka. Do dnešních dnů je v mírném svahu velmi krásně čitelná vykutaná obdélníková prostora bývalé zastávky (cca 134 x 11 kroků), s malebným vzrostlým kaštanovým stromořadím (obdobně jako např. na nádraží Lindava). Plochu někdejší železniční zastávky Heřmanice v Podještědí stále jasně ohraničuje mělký obvodový odvodňovací příkop. V linii dráhy lze nalézt čedičový kilometrovník „km 14.1“ (v literatuře udávaná kilometráž zdejší železniční zastávky). Na cvikovské straně bývalé zastávky se výjimečně zachoval též masivní pískovcový blok kilometrovníku „14“.
Zastávka Heřmanice v Podještědí (4/2025)
Poblíže areálu bývalé heřmanické zastávky se v terénu stále zachovaly betonové panely někdejšího polního železničního přejezdu („km 14.139“). Tyto panely stále leží na betonových pražcích (nákladná rekonstrukce dráhy v úseku Jablonné v Podještědí – Cvikov proběhla v roce 1970), takže nad nimi cca 16 let projížděly vlaky. Kdysi zde procházela i žlutě značená turistická trasa. Delší dobu po zrušení cvikovské trati zůstala až k bývalé železniční zastávce Heřmanice v Podještědí položena, ve směru od Jablonného v Podještědí, opuštěná traťová kolej.
Nějakých 100 m před hranou někdejší zastávky, poblíže již nakloněného čedičového sloupku „km 13.9“, se zachoval kvádříkový propustek, který byl v roce 1970 (generální rekonstrukce úseku z Jablonného do Cvikova) zpevněn betonem. Eroze však nedávno způsobila vyvrácení části výtokového kvádříkového portálu s mladší betonovou deskou. K někdejšímu propustku lze snadno dojít po tělese zrušené dráhy, pod nohami poutníka je zde stále patrná vysoká vrstva mladšího stěrkového lože.
Zastávka Heřmanice v Podještědí - krásně viditelná obdélníková plošina někdejší železniční zastávky (4/2025)
Další z propustků se zachoval necelých 100 m za hranou někdejší zastávky Heřmanice, poblíže nakloněného čedičového sloupku „km 14.2“ (zde ještě poměrně slušně čitelné číslice). Tento „ikonický“ propustek (kdys i se zábradlím), viditelný ze souběžné frekventované silnice I/13 (E442), se zachoval do dnešních dnů v poměrně slušném stavu. Pod jeho pitoreskním obloukem vlevo protéká potůček od Heřmanic a vpravo prochází polní cesta (dláždění). U vtokového portálu daného propustku leží vlevo zapomenutý betonový pražec (z roku 1970) a několik druhotně využitých (mostek) letitých dřevěných pražců.
Cca 150 m od bývalé železniční zastávky Heřmanice v Podještědí se nalézá mohutná bílá budova bývalého motorestu Stop (č. p. 219), u kterého je též položena frekventovaná BUS zastávka (prochází zde hlavní silnice I/13 (E442)).
Zajímavost: Na zrušené úzkokolejné dráze (750 mm) ze Žitavy do Frýdlantu v Čechách se taktéž nacházela stejnojmenná železniční stanice Heřmanice (přechodová) a stejnojmenná železniční zastávka Heřmanice. Vzhledem k jejich nevelké zeměpisné vzdálenosti (cca 30 km) a lokalizaci na již zaniklých železničních tratích, dochází v některých případech na internetu k jejich záměnám.
Zastávka Heřmanice v Podještědí (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - panely polního přejezdu stále leží na původních betonových pražcích z roku 1970 (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - v mírném svahu vykutaná obdélníková plošina někdejší železniční zastávky (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - bývalou zastávku dodnes lemuje alej kaštanů (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - pohled ze zastávky směr Jablonné v Podještědí (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - čedičový sloupek kilometrovníku "km 14.100 (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - vlevo od kilometrovníku leží opuštěné drážní těleso, doposud s vysokou vrstvou štěrkového lože (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - pro někdejší železniční zastávku je dnes charakteristická kaštanová alej (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - v těchto místech snad stával dřevěný přístřešek pro cestující (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - opuštěné drážní těleso je dnes bohužel polozasypáno odpadky(4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - drážní těleso a pohled na konec zastávky ve směru na Svor (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - ukončení plošiny zastávky na straně ke Svoru (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - mohutný pískovcový blok kilometrovníku "14" (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - pohled od "km 14" směr Jablonné v Podještědí (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - dráha od zastávky pokračuje mírným zářezem směr Cvikov a Svor (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - prostory někdejší železniční zastávky Heřmanice v Podještědí z hrany zářezu (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - zastávka je bohužel v některých místech zanesena odpadky (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - pohled na zastávku z hrany zářezu ve směru Svor (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - zde jsou ještě vidět i otisky po sneseném kolejovém poli(4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - čedičový blok kilometrovníku "km 14.100" z hrany zářezu (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - a polní přejezd u zastávky (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - zachovalá kovová podkladnice u přejezdu (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - u zastávky se nachází propustek přes místní potok (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - nedaleko zastávky nalezneme i sloupek kilometrovníku "km 14.2" (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - pohled směr Jablonné v Podještědí (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - zachovalý propustek u zastávky - vlevo pěšina, vpravo protéká Heřmanický potok. Zde lze očekávat věčný a rýpavý boj v názvosloví Mostek x Propustek :-) Takže vzhledem k výšce přesahující 2 m lze hovořit o mostku (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - v roce 1970 byly původní dřevěné pražce nahrazeny betonovými. Dřevěné pražce lze dnes nalézt všude kolem dráhy (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - propustek je krásně viditelný i z nedaleké silnice (4/2025)
Zastávka Heřmanice v Podještědí - propustek a násep dráhy (4/2025)
VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina
Technická podpora: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2025 Vlakregion Jičín