INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

(064) - HRDOŇOVICE

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Hrdoňovice je jednokolejná mezilehlá zastávka ležící v rovném úseku trati. Místo kde leží zastávka je poměrně odlehlé, zastávku najdeme v lese asi 1 km od obce, dostupná je spíše cestou pro pěší, obtížněji pak autem. Zároveň je i nejen díky poloze, na rozhraní dvou krajů, jednou z nejméně obsluhovaných zastávek na trati 064. Cestujícího, který na zdejší zastávce vystoupí, asi ani nenapadne, že ještě v nedávné době byly Hrdoňovice stanicí s velmi čilou nákladní dopravou. Historie zastávky je totiž úzce spjata s těžbou pískovcového kamene, čediče a hlavně sklářských písků. A to do té míry, že nynější osamělá a přírodou zarostlá zastávka bývala tříkolejnou stanicí, obsazenou na krátký čas i přednostou, do které vedla nákladní lanová dráha. Proto se v tématu budu věnovat i částečně historii těchto lomů, které jsou se zdejší zastávkou nerozlučně svázány.

Hrdoňovice zastávka

Historie těžby v mohutných hrdoňovických pískovcových ložiscích se klade do roku 1881, roku ze kterého existuje první písemná zmínka o těžbě písku v oblasti Hrdoňovic, kdy hrabě Šlik nechává pro potřebu svého panství těžit písek a kámen, převážně na stavbu cest. V roce 1885 otevírá nedaleko budoucí zastávky hraběnka Jindřiška Thurn-Taxis první lom na pískovcový kámen (nazývaný Horní lom) s asi dvaceti zaměstnanci. Na druhé straně od tehdy ještě pomyslné zastávky u obce Střeleč vzniká lom Velká nebo taky Střelečská hůra na těžbu čedičového kamene, patřící také hraběnce Thurn-Taxis a další Šlikův lom Malá hůra - a vznik dalších menších lomů v okolí na pískovec, čedič a živec pak následuje. Když je v roce 1896 předložen na ministerstvu návrh na trasování železnice ze Staré Paky do Skalska, je počítáno v Hrdoňovicích s vybudováním zastávky a nákladiště právě na odvoz kamene a písku ze zdejších lomů. Trať se začala stavět v roce 1904 a byla také postupně po úsecích zprovozňována. Stavebně nejtěžší „prostřední“ úsek byl v části ze Sobotky přes Mladějov a Hrdoňovice do Libuně a Lomnice nad Popelkou. V úseku kolem Hrdoňovic narazili stavitelé na problém s příliš měkkým jílovitým podložím a tak docházelo během výstavby na několika místech k propadům. Mohutné náspy, po kterých vedla trať, musely být dodatečně zpevňovány a rozšiřovány. Doprava byla v tomto úseku zahájena až 24. září 1906. V té době je zastávka vybavena jednou nákladní kolejí, dlouhou 100 metrů, s užitnou délkou 85 metrů, zaústěnou do trati v obou směrech. Při výstavbě či spíše plánování však došlo k chybě a stavitelé, na rozdíl od požadavku místních, naplánovali a později i vystavěli manipulační kolej a nákladiště na druhé straně, než bylo zapotřebí, tedy pohledem ve směru na Libuň vpravo, místo vlevo k blízkým lomům, ze kterých se mělo vozit nákladu nejvíce. Aby se nemuselo kolejiště přestavovat, protože rozpočet stavby byl příliš napjatý, přesunulo se nákladiště k rovné dopravní koleji a vlaky jezdily zastávkou Hrdoňovice do odbočky. Nástupiště bylo taktéž přemístěno a na straně k Mladějovu byl hned za výhybkou vybudován přejezd. V roce 1911 byla vystavěna z Horního lomu do hrdoňovické zastávky úzkorozchodná drážka s rozchodem 700mm a s délkou 337 metrů, která svážela samospádem nákladní vozíky naložené pískem a kamením přímo k nákladišti, kde se materiál překládal do železničních vagónů. Zpět do lomu se vozíky drážky musely tlačit ručně. Těžba pískovcového kamene nabývá na intenzitě a jen pro představu je ho v Horním lomu každý rok vytěženo a ze zastávky přepraveno téměř 15.000 m3, k tomu je třeba připočítat ještě 5.000 m3 čediče a lze si tedy představit vytíženost zdejšího malého jednokolejného nákladiště. Vagóny naložené v Hrdoňovicích se odváží k předání a seřazení do sousední stanice Mladějov v Čechách, odkud jsou vypravovány jako ucelené vlaky.

Po uzavření československých vysokých škol německými okupanty se o zdejší lomy zajímá Dr. Ing. Bohuslav Stočes (1890-1969), profesor z Vysoké školy báňské v Ostravě, který se usadil v obci Hrdoňovice - ten zde objevuje bohaté ložisko kvalitního sklářského písku. Jelikož se hrdoňovický písek velmi dobře hodí ke zbrojní výrobě (výroba skla či výroba licích forem) je průzkum okupační správou intenzivně podporován a neodkladně také začíná i jeho rozsáhlá těžba. V prvopočátcích je písek odvážen převážně koňskými povozy do stanice Libuň na překládku. Těží zde zprvu 20 pracovníků písek o hmotnosti asi 100 tun denně a jelikož jde o velmi kvalitní písek, lom se postupně rozrůstá a vzrůstá potřeba na jeho urychlenou přepravu. Je tedy vyprojektováno rozšíření zastávky a nákladiště Hrdoňovice. V červnu 1942 je započato s výstavbou nového tříkolejného kolejiště - v zastávce přibyla nová výpravní budova s bytem pro vedoucího a vystavěno je i elektrické osvětlení, díky odlehlosti místa není do stanice zavedena voda. Nákladiště bylo nově rozšířeno a kolejiště prodlouženo, vystavěna byla nová dopravní kolej a již na správné straně umístěny dvě manipulační koleje pro společné nakládání písků a kamene. Hned další rok (1943) je dle plánu z hrdoňovického lomu vystavěna k zastávce nákladní lanová dráha, dlouhá více než 1500 metrů. Lano dráhy je neseno na své délce 14-ti sloupy a dráha lanovky končí u zásobních bunkrů vedle nákladiště zastávky, odkud je písek po vysypání z vozíků lanovky přesypán pásovým dopravníkem na přistavené nákladní vozy. Lanovka má k dispozici 42 nákladních vozíků o nosnosti 600 kg a několik servisních plošin. Na obou koncích lanovky pracují tři zaměstnanci, kteří jsou schopni přepravit za jednu pracovní směnu až 330 tun písku. V té době pracuje v lomu již 140 dělníků a přeprava velkého množství vytěžených písků se díky stavbě lanovky a nového hrdoňovického kolejiště urychluje. Zastávka Hrdoňovice je v květnu roku 1943 povýšena na stanici a přednosta je společný se sídlem ve stanici Mladějov v Čechách. Posun vagónů a jejich další přepravu zajišťují smíšené vlaky, pohledem do jízdního řádu lze i zjistit, které vlaky to jsou - mají pro posun ve stanici k dispozici cca 20 minut.

Hrdoňovice zastávka
Nakládka vagónů pásovým dopravníkem na nákladišti Hrdoňovice

1. května 1946 je stanice Hrdoňovice opět přeměněna administrativně zpět na zastávku s nákladištěm a přidělena stanici Mladějov v Čechách. Pro představu je v tomto roce na zdejším nákladišti naloženo celkem 3865 vozů, tedy přepočtem na hmotnost 84.590 tun písku a v roce 1948 4688 vozů o váze 93.700 tun. Každým rokem se požadavky na přepravené množství suroviny zvyšuje a tak je v roce 1958 přepravováno již 370.000 tun písku. V roce 1961 je zaznamenán v dokumentech pracovní rekord a to časem naplnění jednoho nákladního železničního vagónu během 12-ti minut. Lanová dráha je v té době na svém maximu možností přepravy a začínají se objevovat úvahy o stavbě klasické kolejové vlečky přímo do pískovny. Jako poměrově nejpříznivější se jeví varianta výstavba vlečky do zastávky Borek pod Troskami, protože plné vozy by byly na seřadiště sváženy po spádu. V roce 1962 je zrušena přeprava písku lanovkou a je nahrazena rychlejšími pásovými dopravníky s celkovou délkou 1 kilometr s jednou mezipřekládkou (dva dlouhé dopravníky o délce 500 metrů). V roce 1965 je nákladiště zastávky obsluhováno až 9x denně a vagóny jsou odváženy do stanice Dolní Bousov, kde se z nich sestavují ucelené odesílatelské vlaky. Do Bousova jsou však kvůli normě zatížení trati převáženy maximálně čtyři plné vagóny. Po rozšíření těžebního závodu je v roce 1978 rozhodnuto o výstavbě vlečky do stanice Libuň, která bude také tímto významně rozšířena. V roce 1980 je hotovo a 4 km dlouhá a sklonově náročná vlečka (stoupání až 25 promile) je připravena k provozu. V roce 1981 je již veškerý písek přepravován po vlečce a význam hrdoňovického nákladiště náhle upadá, stává se z něj zastávka s nevyužívaným nákladištěm. V té době se službou také končí časově omezený prodej jízdenek, který prováděla obsluha nákladiště a zastávka zůstává neobsazena. Postupem času jsou odstraněna technologická zařízení na přepravu písku a v roce 1995 jsou vytrhány i výhybky a manipulační koleje nákladiště. Klidnou a ztichlou zastávku Hrdoňovice pomalu začíná pohlcovat příroda.

V současné době (2016) jsou Hrdoňovice jednokolejnou zastávkou, nástupiště zastávky je sypané se zpevněnou betonovou obrubou typu Tischer a délkou 100 metrů. Úkryt pro cestující před nepřízní počasí poskytuje letitý plechový přístřešek a vedle něj je na nástupišti k dispozici jedna velká lavička, pod přístřeškem nalezneme odpadkový koš. Původní výpravní budova je zcela zachována a využívána k rekreačním účelům, zachována zůstala i cihlová stavba toalet na konci nástupiště na libuňské straně. Ve vegetaci je možné identifikovat zbytky technologických staveb, hned naproti nástupišti lze ve vegetaci spatřit hranu původního nákladiště a nedaleko něj zcela zachované betonové zásobní bunkry - bohužel zpola zaházené odpadem. Pokud se projdeme po bývalém kolejišti a odkryjeme nános půdy, narazíme na zbytky pražců či na námezník. Na mladějovické straně zastávky se nachází nechráněný přejezd a nedaleko něj i velmi hluboký betonový propustek (pozor nijak nezabezpečený zábradlím). Pokud překročíme koleje a začneme zkoumat zbytky technologických zařízení v lese, narazíme i na dobře zachovalý násep drážky, která sem vede z Velkého lomu nad zastávkou. Při zkoumání se mi podařilo i odkrýt zbytky pravděpodobně tažného lana, které zůstalo na náspu zachováno, po kolejích drážky však žádné pozůstatky nejsou. V lese a okolí nalezneme několik betonových základen, zřejmě pro sloupy lanovky či dopravního pásu, vše je již pohlceno lesem. K zastávce vede od silnice Hrdoňovice - Mladějov cesta, která je z části panelová a z části prašná, na druhou stranu nás od zastávky dovede lesní cesta na silnici směřující ze Střelče do Pařezské Lhoty. Původní silnice z Mladějova do Hrdoňovic vystoupala esíčky do osady Skaříšov (s rozšiřováním lomu osada kompletně v 70. letech zanikla), aby zase klesla do Hrdoňovic - při budování lomu byl skrz kopec proražen hluboký zářez a silnice narovnána (1961). Zastávka slouží k obsluze obce Hrdoňovice, či turistům k návštěvě nedalekých Prachovských skal, obsluha zastávky vlaky je však minimální. Ještě před zbudováním lomu vedla okolo zastávky hlavní turistická tepna, Zlatá stezka Českého ráje, která však byla s rozšířením lomu přeložena přes Mladějov. Od zastávky vede v její stopě žlutá turistická značka na rozcestí s červenou značkou, po které lze dále pokračovat k nedalekému skalnímu hradu Pařez. Nedaleko nad zastávkou nalezneme Markovu vyhlídku, která jakoby předznamenává i osud zdejší dopravny, je kompletně zarostlá a zapomenutá.

FOTOGALERIE


Celkový pohled na zastávku s přístřeškem pro cestující(8/2015)


Nástupiště v pohledu směr Dolní Bousov (8/2015)


Hexametrovník na nástupišti zastávky označuje její polohu (8/2015)


Pohled na nástupiště směrem k Libuni, na konci původní výpravní budova (8/2015)


Vpravo ve vegetaci ukryté nákladiště - pohled ve směru druhé koleje manipulační (8/2015)


Konec nástupiště smerem k Bousovu - vpravo prostor pro dvě manipulační koleje (8/2015)


Jasně viditelná zeď začátku nákladiště - pohled směrem k Libuni - v těchto místech se koleje větvily (8/2015)


Původní výpravní budova z roku 1942 slouží k rekreačním účelům - vlevo toalety (8/2015)


Budova toalet na konci nástupiště na libuňské straně (8/2015)


Pohled ze zastávky k Libuni - trať přechází do klesání (8/2015)


Zbytky hrany nákladiště a přístupového schodiště na něj (8/2015)


Celkový pohled na zastávku z libuňské strany (8/2015)


Zachovalá budova toalet na libuňském konci nástupiště zastávky (8/2015)


Lavička a plechový přístřešek pro cestující (8/2015)


Původní výpravní budova zastávky (8/2015)


Pohled z přístupové cesty na přístřešek (8/2015)


Čelní pohled na přístřešek s lampou (8/2015)


Detail plechového přístřešku zastávky Hrdoňovice (8/2015)


Jízdní řád(8/2015)


Bousovská strana nástupiště (8/2015)


Sklonovník ukazuje že zastávky leží téměř v rovině, pouze bousovská strana je v mírném klesání (8/2015)


Celkový pohled z bousovské strany konce nástupiště - vlevo prostor nákladiště (8/2015)


Přejezd na bousovské straně zastávky (8/2015)


Přístupová cesta k zastávce od přejezdu (8/2015)


Pohled přes přejezd do oblouku trati (8/2015)


Poměrně hluboký propustek u přejezdu na bousovské straně (8/2015)


Vlevo propustek(8/2015)


Prostor manipulačních kolejí nákladiště - viditelné stopy po pražcích (8/2015)


Místo větvení kolejiště (8/2015)


Klesání trati k Bousovu (8/2015)


Vegetací zarostlé nákladiště - vlevo hrana (8/2015)


Zachovalý zásobní bunkr s přístupovým schodištěm (8/2015)


Vnitřek bunkru je bohužel zanesený odpadky (8/2015)


Technický přístup do bunkru, od kterého vedl nakládací pás(8/2015)


Na zbytky kolejí lze na zastávce narazit poměrně často (8/2015)


Zbytky technologických staveb (10/2015)


Ukotvení pásu u zásobních bunkrů (10/2015)


Vrchní otvory zásobních bunkrů (10/2015)


Další základy ukotvení (10/2015)


Ve vegetaci schované násypky (10/2015)


Pohled od zásobních bunkrů ve směru vedení pásu (lanovky) (10/2015)


Cesta kopíruje trasu lanovky, vlevo násep původní úzkorozchodné drážky (10/2015)


Cesta k velkému lomu(10/2015)


Cestu k Hornímu lomu lemuje násep drážky (10/2015)


V lese se dá narazit na spoustu artefaktů, jako držáky, lana či ukotvení (10/2015)


Zbytek lana (10/2015)


Pohled po náspu drážky (10/2015)


Křižovatka - vpravo vede cesta do Horní lomu (10/2015)


Horní lom zarostlý vegetací (10/2015)


V těchto místech končila drážka, zde se nakládal pískovec a svážel k zastávce (10/2015)


Vpravo klesá cesta k zastávce Hrdoňovice, vlevo cesta do Horního lomu (10/2015)


Přístupová cesta k zastávce ústí na silnici III. třídy z Hrdoňovic do Mladějova (10/2015)


Poměrně nenápadná odbočka ze silnice k zastávce a lomům (10/2015)


Nově proražený zářez silnice pohledem k Hrdoňovicím (v pozadí), přes který původně vedla lanovka a později i dopravní pás (10/2015)


Zpevnění břehů "nové" silnice (10/2015)


Pohled ke Střelečskému lomu - odsud vedla k zastávce lanovka a později dopravní pás (10/2015)


Zachovaný a pod nánosem hlíny pohřbený námezník (8/2012)


Celkový pohled na zastávku - vpravo nákladiště (8/2012)


Odkrytý pražec nákladištní koleje (8/2012)


Prostor s odkrytým pražcem na straně k Dolnímu Bousovu (8/2012)


Na náspu ležící tažné či napínací lano (8/2012)


Lana se vynořuji z pod zásypu nedaleko Horního lomu (8/2012)


Pravděpodobně jedna ze základen pilíře sloupu přemosťující silnici do Hrdoňovic (8/2012)

PANORAMA


Celkové panorama prostoru kolejiště nákladiště Hrdoňovice (8/2015)


Panoramatický pohled od bousovského konce zastávky (8/2015)


Celkový pohled na zastávku s přejezdem (8/2015)


Prostor bývalého kolejiště se zachovanými pražci manipulačních kolejí (8/2015)


Prostor zásobních bunkrů a nákladiště, kde stávaly technologické budovy lanovky a kde se písek a kámen překládal z lanovky a pásu do vagónů (8/2015)


Panorama Horního lomu odkud vedla z zastávce drážka (8/2015)

MAPA NÁKLADIŠTĚ HRDOŇOVICE (1920)

Mapa zastávky a nákladiště Hrdoňovice po výstavbě trati ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA NÁKLADIŠTĚ HRDOŇOVICE (1953)

Mapa stanice

Mapa zastávky a nákladiště Hrdoňovice po přestavbě ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Hrdoňovice
zastávka
50,356 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Vznik stránek: 28. října 2005. Uvedení do provozu: 19.února 2006. Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2017 Vlakregion Jičín