INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

(041, 064) - LIBUŇ

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Stanice Libuň je odbočná pětikolejná stanice se čtyřkolejným kolejištěm vlečkou pískovny Střeleč. Ve stanici se kříží regionální trať (041) z Hradce Králové přes Jičín do Turnova a trať (064) z Mladé Boleslavi do Staré Paky. Historie stanice Libuň se začíná psát se záměrem vést koleje z Jičína do Turnova (dnes trať 041) a to v roce 1897 založením družstva pro výstavbu dráhy z Jičína přes Libuň do Turnova. V následujícím roce (1898) po provedení politických pochůzek byl záměr schválen říšským sněmem a tak následovalo vydání akcií, kterých obec Libuň zakoupila za 20.000 korun.

Libuň vlakové nádraží

14. listopadu 1898 započalo v Libuni vyvlastňování pozemků v tělese dráhy a zajímavostí je, že v té době se již počítalo se zřízením i další zastávky Libuň blíže středu obce. Záměr byl však zmařen stavbou zastávky v Jivanech a tak stavba Libuňské zastávky proběhla až v roce 1997. 18. srpna 1902 byly započaty práce a jelikož nebylo třeba výrazných terénních úprav již následující rok 18. října projel po trati slavnostní vlak. O něco složitější situace panovala v úseku druhé tratě (064 ze Skalska přes Mladou Boleslav do Lomnice a Staré Paky). Je třeba říci, že již při stavbě trati z Jičína do Turnova se s křížením obou tratí počítalo a libuňské nádraží již bylo k tomu uzpůsobeno. Složité terénní poměry však donutily stavitele trati k častým změnám plánů a tak se trať otevírala vlastně na tři části a úsek Sobotka - Libuň - Lomnice byl tím posledním. Tento úsek byl otevřen pro provoz až 24. září 1906, hlavně kvůli složité výstavbě úseku z Libuně do Lomnice. V roce 1958 padly první plány na zřízení vlečky z pískovny ve Střelči, vlečka však nebyla projektována do Libuně, ale do Borku díky daleko lepším sklonovým poměrům a dokonce došlo i k jejímu zaměření. Vlečka v té době však realizována nebyla. Teprve v 80. letech došlo k rozhodnutí o výstavbě vlečky a velkého moderního kolejiště na nádraží v Libuni a tak bylo kolejiště rozšířeno a k původní výpravní budově přibyla nová moderní budova s dopravní kanceláří, s provozem na vlečce se začalo v roce 1980.

Na nádraží nalezneme čtyři dopravní koleje (1-4) a jednu manipulační (6), vlevo od budovy pak nalezneme kusou odstavnou kolej (8) s dílnami - stanice nemá průběžnou kolej. Kolej č. 1 má délku 267 metrů, kolej č. 2 je hlavní staniční kolejí pro směr Rovensko pod Troskami / Mladějov v Čechách a má délku 240 metrů, kolej č. 3 má délku 242 metrů a je hlavní staniční kolejí pro směr do Jičína a poslední dopravní kolej č. 4 je hlavní staniční kolejí pro směr do Lomnice nad Popelkou a Staré Paky a má délku 193 metrů. Manipulační kolej č. 6 má délku 184 metrů a kusá krátká kolej č. 8 délku 36 metrů. Délka stanice je na zdejší poměry úctyhodných 1369 metrů a téměř celé kolejiště leží v rovině, zajímavostí je kolej ve směru na Starou Paku, ta má v záhlaví stanice stoupání až extrémních 35 promile. Staniční zabezpečovací zařízení je 3. kategorie reléového typu s tlačítkovou volbou, blokového provedení. Všechny výhybky a výkolejky jsou přestavovány elektromagneticky buď skupinově nebo individuálně z výpravní budovy. Veškerá odjezdová a vjezdová návěstidla i předvěstidla jsou světelná typu AŽD 71. Pro manipulaci jsou použita v hojném počtu trpasličí seřaďovací návěstidla. Vlečka je obsluhována z výpravní budovy a je plně využívána k převozu písku z lomu Střeleč. Jako traťové zabezpečovací zařízení slouží pro směry Jičín, Turnov a Mladá Boleslav telefonické dorozumívání, ve směru do Staré Paky je to pak reléový poloautoblok bez kontroly volnosti trati, stejně je zabezpečena i vlečka do pískovny. Navazující traťové úseky ve směru Jičín, Turnov a Mladá Boleslav mají traťovou rychlost 60 km/h, úsek ve směru Stará Paka 50 km/h., vjezdové rychlosti ze všech směrů jsou 40 km/h. Osádku stanice tvoří výpravčí a dva staniční dozory. Odjezd vlaků se provádí světelnou návěstí (bez pokynu výpravčího). Nástupiště u dopravních kolejí jsou všechna s betonovou hranou typu TISCHER a se šířkou 1,45 metrů a výškou 20 cm nad temenem kolejnice - na nástupiště je příchod přes dva úrovňové přechody. Celé kolejiště je bohatě osvětleno světly na vysokých stožárových sloupech, ovládaných z dopravní kanceláře.


Kompletní panorama kolejiště stanice Libuň v úhlu 360° - po kliknutí se zvětší

Půdorysně členitý je i soubor budov stanice. Nejprve stanici tvořila původní jednoduchá přízemní budova s verandou na levé straně v půdorysu písmene T. Na straně verandy u příchodu bylo postaveno jednoduché dřevěné typizované WC a budova vodárny. Později byla obytná část stavby přestavěna na jednopatrovou modernější budovu s tím, že zůstala zachovaná veranda s čekárnou a prodejen jízdenek a přibyla druhá veranda. Při stavbě vlečky bylo modernizováno nejen kolejiště ale i soubor budov, zbořeno bylo staré WC i vodárna a na jejich místě byla postavena jednopatrová moderní budova dopravní kanceláře s plochou střechou a novými toaletami v průchodu mezi oběma budovami, dostavěn byl i sklad v pravé části komplexu a tak soubor budov tvoří mix původního normovaného stylu místních drah s krabicově moderní výstavbou. Dnes (2015) funguje vytápěná čekárna, jízdenky se tu však od prosince 2007 již neprodávají. Zcela vpravo od komplexu budov stojí u manipulační (šesté staniční) koleje původní stavba skladu s nákladištěm délky 15 metrů. Na pravé straně od skladu je také velká nákladištní plocha rozlohy 1200m2 s délkou cca 75 metrů. Hned za nádražím nalezneme fungující restauraci (2014). Stanice leží asi 1 km od centra obce a obsluhuje hlavně jižní část obce Libuň, centrum obce obsluhuje nově postavená Libuň zastávka. Kousek od vchodu do nádraží nalezneme turistický rozcestník zelené, žluté a modré turistické značky. Zelená vede nově směrem na Cidlinu a na úpatí hory Tábor na hrad Kozlov, žlutá pak vede přes hřeben na Košov a modrá značka dovede pěšího turistu před Březku do centra Prachovských skal k turistické chatě.

FOTOGALERIE


Regionova odjíždí z Libuně směr Turnov(4/2012)


Pohled z třetího nástupiště směrem na jičínsko-packou stranu (4/2012)


Pohled ze třetího nástupiště na turnovsko-boleslavskou stranu kolejiště (4/2012)


Vpravo kolejiště vlečky (4/2012)


Zpětný pohled k budovám stanice (4/2012)


Odstavené vagóny na vlečce (4/2012)


Informační amplióny nejen pro cestující, ale i pro obsluhu vlečky lemují celé kolejiště (4/2012)


Celkový pohled na nástupiště z jičínsko-packé strany kolejiště (4/2012)


Vlevo kolej stoupá směr Lomnice a Stará Paka, vpravo popelová jáma a odstavené vagóny (4/2012)


Popelová jáma u třetí staniční koleje (4/2012)


Popelová jáma - detail usazení kolejnic (4/2012)


Vlevo stoupá prudce kolej do Staré Paky, vpravo trať do Jičína (4/2012)


Pohled na zaústění trati do kolejiště (4/2012)


Detail výměny - vše ovládáno elektromechanicky (4/2012)


Pohled na výměny ze staropacké koleje (4/2012)


Pohled přes manipulační kolej - vpravo odbočuje kusá kolej (4/2012)


Manipulační kolej a odbočující kusá kolej k provizornímu depu a dílnám (4/2012)


Zajímavé řešení výkolejek umístěných přímo na výměně - jedna pro manipulační a druhá pro kusou kolej (4/2012)


Detail trpasličí návěsti u manipulační koleje (4/2012)


Celkový pohled na návěstidla (4/2012)


Soubor budov libuňské stanice (4/2012)


Sklad a nákladiště (4/2012)


Pohled na sklad a nákladiště z úrovňového přechodu (4/2012)


Turnovsko - boleslavské zhlaví stanice - vlevo kolej do Mladé Boleslavi, vpravo do Turnova (4/2012)


Výkolejka u manipulační koleje (4/2012)


Detail řešení elektromechanické výkolejky (4/2012)


Veranda se vstupem do čekárny - nejstarší zachovaná část budov nádraží (4/2012)


Krytý průchod mezi moderní budovou vlevo a původní vpravo tvoří východ z nádraží (4/2012)


Vchod na WC v průchodu (4/2012)


Interiér čekárny s prodejním okénkem (4/2012)


Starší pohled na kolejiště (8/2006)


Trpasličí návětidlo (8/2006)


Návěstidla (8/2006)


Odbočka a stoupání na Starou Paku (8/2006)


Celkový starší pohled na kolejiště nádraží Libuň (8/2006)


Návěstidlo na turnovsko boleslavské straně (8/2006)


Celkový pohled na soubor budouv z nástupiště (8/2006)


Původní budova nádraží Libuň a toalety s vodárnou (1906) - zdroj: *2) /pohlednice/


Nádraží s pozadím dominantní restaurace - zdroj: *1)


Vodárna v Libuni a toalety - zdroj: *1)


Provoz na libuňském nádraží - zdroj: *2)


Budova libuňského nádraží v počátcích provozu - zdroj: *2)

PANORAMA


Panorama nádraží od konce nástupišť (4/2012)


Celkové panorama souboru budov stanice Libuň (4/2012)


Klasický pohled na kolejiště (8/2006)


Panorama nádraží s hradem Trosky v pozadí (8/2006)

SITUACE STANICE LIBUŇ


kliknutím se zvětší

Mapa stanice Libuň pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

SITUACE STANICE LIBUŇ V ROCE 1907

Mapa stanice Turnov z roku 1903

Mapa stanice Libuň z roku 1907 pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA

Volba zobrazované mapy:

TECHNICKÉ INFORMACE

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

LIBUŇ
stanice
10,700 km
LIBUŇ
stanice
53,452 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Vznik stránek: 28. října 2005. Uvedení do provozu: 19.února 2006. Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2017 Vlakregion Jičín