INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

041 - Hradec Králové - Ostroměř - Jičín - Turnov • 061 - Nymburk - Kopidlno - Jičín

028 - Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec • 030 - Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec
034 - Smržovka - Josefův Důl • 035 - Železný Brod - Tanvald • 036 - Liberec - Smržovka - Tanvald -Harrachov
040 - Chlumec n.C. - Ostroměř - Stará Paka - Trutnov • 042 - Martinice v Krk. - Jilemnice - Rokytnice n. J.
046 - Lomnice nad Popelkou - Stará Paka • 063 - Kopidlno - Dolní Bousov - Bakov nad Jizerou
064 - Mladá Boleslav - Lomnice nad Popelkou • 070 - Praha hl.n. - Neratovice - Všetaty - Ml. Boleslav - Turnov
076 - Mělník - Lhotka u Mělníka - Mšeno - Mladá Boleslav

Zaniklé, zrušené či neprovozované dráhy a vlečky:
8n - Podlužická dráha Svor - Cvikov - Jablonné v Podještědí • 046 - trať Hněvčeves - Smiřice
Vlečka Chotětov - Brodce • Křídelní dráha Lhotka u Mělníka - Střednice

(030) - MALÁ SKÁLA

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Malá Skála je tříkolejná mezilehlá stanice ležící v rovném úseku trati ze Staré Paky do Turnova. Železniční stanice se nachází v malebném údolí Jizery, na území katastru obce Vranové. Od počátku provozu Jiho-severoněmecké spojovací dráhy (SNDVB), která zde začala sloužit veřejnosti od 1. prosince 1858, byla v kilometru 115,4, u strážního domku číslo 140, zřízena zastávka. Na dalších 14 let byl tento „wechtrhaus“ a volně stojící záchodky pro cestující jediné dva objekty související se zastávkou „železné dráhy“.

Stanice Malá Skála (11/2019)

Pro zlepšení provozu na SNDVB bylo v roce 1871 rozhodnuto přebudovat několik zastávek na křižovací stanice (dnešní mluvou – výhybny). Ke slovu přišla i zdejší zastávka. Projekt na vybudování křižovací stanice schválilo ministerstvo obchodu 30. dubna 1872 a ještě během téhož roku byla stavba 555 metrů dlouhé výhybny povedena a dokončena. Hospodářská krize začátku 70. let utlumila další stavební práce, ale po jejím odeznění začaly v okolí kolejí další změny. Již v létě 1875 bylo vydáno povolení na rozšíření strážního domku číslo 140, kde byla zřízena čekárna a pokladna, ale také dva byty staničního personálu s kuchyní, a dvěma dalšími byty pro drážní zaměstnance. V témže roce byla do objízdné koleje vložena výhybka a postavena asi 120 metrů dlouhá kusá kolej k nakládací rampě se skladištěm zboží. V následujících letech byla u turnovského zhlaví zřízena signální budka (1876) a kolem strážního domku, z kterého se již vlastně stala staniční budova, byly rozšířeny či sloučeny některé drobné dřevěné kůlny. Drobná přístavba budovy strážního domku proběhla v roce 1880 a po dalších 10 letech se změnila i vnitřní dispozice, kdy se do této staniční budovy nastěhoval i c. k. poštovní úřad, dopravní a telegrafní kancelář, ale cestující měli na výběr z čekárny III. třídy a společné pro I. a II. třídu. Jako provozní skladiště koncem 19. století používala železniční společnost staré vozové skříně ze zrušených nebo rekonstruovaných zavřených vozů. Jedna taková se v roce 1889 objevila v areálu stanice během začátku roku 1889 na základě povolení z 17. září 1888.

Stanice Malá Skála - nová staniční budova bez verandy (kolem roku 1910)

Největší změny přinesl přelom 19. a 20. století. V roce 1898 vznikl projekt rozšíření kolejiště, stavba nové staniční budovy a také řešení nové příjezdové silnice. Je možná dobré upozornit, že v případě stanice Malá Skála, měla železniční společnost SNDVB za sebou i zřízení silničního mostu přes řeku Jizeru od okresní silnice, ke stanici. Ten původní dřevěný z roku 1871 vzala totiž v roce 1888 velká voda. A protože akcionářem SNDVB byl i majitel maloskalského panství, investovala SNDVB do stavby nového, železného. Předán provozu byl v roce 1890. Povinnosti správy silničního mostu, které byly finančně náročné, se železniční správa zbavila až v roce 1927. Ale zpět k rozšíření stanice. Rozpočet sestavený v roce 1898 měl dosti velkou položku na výkup pozemků, protože bylo počítáno až s pěti staničními kolejemi. Původní projekt, který 11. října 1898 schválilo ministerstvo železnic, byl ještě několikrát upravován. Protokol z politické pochůzky projektu byl sepsán 18. listopadu 1898. Stavební práce nakonec proběhly až v roce 1904. Přes výkup pozemků, byla zřízena jen třetí staniční kolej (později č. 4) v místě kusé koleje k rampě a skladišti. Z ní nově vycházela kusá kolej na jaroměřském zhlaví, končící u strážního domku 140. V km 115,697 stavební firma Paula Pekárka z Šumburku nad Desnou mezi 4. červnem 1904 a 31. květnem 1905 postavila novou staniční budovu. Stavebně byla použita stavební normálie Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) pro místní dráhy třídy B, které o pár let dříve posloužily i na místní dráze Moravské Budějovice-Jemnice. Budova byla dána k užívání od 1. července 1905.

Stanice Malá Skála - poválečná nádražní budova již s verandou ozdobena na XI. sokolský slet (1948) *1)

Vedle budovy byly vybudovány nové veřejné záchodky, ale i kůlna. Také kvůli této přestavbě proběhlo přeložení spojky okresní silnice před strážní domek, zhruba o 100 metrů dále od stávajícího přejezdu. Po aktivaci nové staniční budovy, se z té původní a zároveň někdejšího strážního domku číslo 140, stala jen budova s číslem popisným 50, která sloužila pro ubytování tří železničářských rodin, ale i strážení přejezdu. Od roku 1939 se do něj přestěhovala kancelář traťmistra. Dodnes je v majetku železniční správy. U kusé kolej, vycházejí z koleje č. 4, bylo v roce 1923 postaveno soukromé skladiště. To postupem doby bylo rozšířeno jak do délky, tak i výšky. Ve staniční budově proběhla v letech 1926-7 změna vnitřních dispozic. A v roce 1942 se řešila stavba zastřešení peronu před staniční budovou, která měla být dokončena až v roce 1944. V letech 1924 až 1937 se změnil název stanice. Ten za monarchie uváděly písemnosti jako Kleinskal, ale také jako Klein Skal. Od roku 1919 byl používán český název Malá Skála. Protože však stanice stálá na pozemku jiné obce, koncem roku 1923 ministerstvo svolilo se změnou názvu ve tvaru Malá Skála – Vranové. V druhé polovině 30. let se naopak dvojité názvy stanic měnily, aby se snížila možnost záměny, a tak na jaře 1937 opět přišla změna a vrátil se původní název. Od roku 1949 se stanice Malá Skála stala sídlem Traťové stavební správy. V prostoru nevybudovaných dvou staničních kolejí postupně vznikaly sklady a další drobné stavby pro její potřeby. Mimo jiné i objekt s garáží pro drezínu.

Stanice Malá Skála - panorama souboru staveb bývalé traťové správy (11/2019)

Kolejiště stanice Malá Skála má tři koleje (2020), dvě koleje jsou dopravní, jedna kolej je manipulační. Staniční kolej č. 1 je hlavní vjezdová, odjezdová a průjezdná pro všechny vlaky ve směru Turnov – Stará Paka, její délka je 431 metrů, délka druhé dopravní koleje (st. č. 2) je 399 metrů. Manipulační kolej st. č. 4 má délku 336 metrů a na turnovské straně je zajištěna výkolejkou – obsluhuje velké nákladiště a sklad na staropacké straně. Do ní je na téže straně zaústěna kusá kolej st. č. 4a délky 54 metrů, která kdysi obsluhovala zdejší velký sklad, nyní (2020) je již vyloučena z provozu a z části zasypána. Výhybky dopravních kolejí jsou přestavovány z dopravní kanceláře pomocí pák ústředního stavědla a jsou zabezpečeny mechanickým přestavníkem i závorníkem, výhybky manipulační koleje se přestavují místně ručně. Staniční koleje leží ve spádu 2,2 promile směrem k Turnovu, železnobrodské zhlaví a záhlaví pak ve spádu 3,2 promile k Železnému Brodu.

Nástupiště jsou ve stanici dvě, a to u obou dopravních kolejí – jde o jednostranná úrovňová vnitřní sypaná nástupiště s pevnou hranou typu Tischer. U hlavní staniční koleje č. 1 má nástupiště délku 175 metrů a výšku 200 mm nad TK a u druhé délku 90 metrů a výšku 300 mm nad TK – to je umístěno od budovy ve směru na turnovskou stranu. Na nástupiště je pro cestující příchod od výpravní budovy skrz tři branky po úrovňových přechodech. Přístup cestujících na verandu a k nástupištím je asfaltovým chodníkem od silnice kolem výpravní budovy na staropacké straně. Kolejiště osvětluje 19 vysokých výložníkových stožárů typu JŽ, na střeše verandy jsou k osvětlení přechodů a nástupišť další dvě výložníková výbojková svítidla. Pro informování cestujících slouží ve stanici staniční rozhlas.

Stanice Malá Skála - panorama nákladiště na železnobrodské straně (11/2019)

Stanice Malá Skála je vybavena elektromechanickým staničním zabezpečovacím zařízením II. kategorie typu 5007 s ústředním stavědlem a se samočinným závěrem výměn (reléovým vybavovačem) a závislými návěstidly s rychlostní návěstní soustavou. Všechna vjezdová i odjezdová návěstidla jsou ve stanici světelná stožárová, populární a fotogenický typ AŽD vzor 65, pouze předvěstidlo na staropacké straně je typu AŽD 70. Na železnobrodském záhlaví jsou umístěny počítače náprav AZF s kolovými senzory RSR 180 pro spolupráci s traťovým zabezpečením v daném směru. Traťové zabezpečovací zařízení je ve směru Železný Brod III. kategorie, jde o automatické hradlo AHP-03 bez návěstního bodu (bez oddílu) - to pochází z rekonstrukce trati a přechodu na dálkové ovládání, vybudované v roce 2010. Ve směru Turnov je zabezpečovací zařízení I. kategorie a funguje zde pouze telefonické dorozumívání (2020). Vjezdová i odjezdová rychlost ve stanici Malá Skála je na hlavní průběžnou staniční kolej č. 1 traťová s místním omezením, ve směru do odbočky pak 40 km/h. Současné zabezpečovací zařízení stanice Malá Skála prošlo v roce 1971 rekonstrukcí z původního čistě mechanického.

Stanice Malá Skála - skladiště s rampou u kusé koleje a za ním bývalý strážní domek č. 140

Budova stanice Malá Skála, vystavěná podle normálií Rakouské severozápadní dráhy od architekta Josefa Ungra se zachovala do dnešních dnů. Jde o jednopatrovou budovu o půdorysu 9 x 17 metrů se sedlovou střechou a zastřešenou verandou. Ve výpravní budově stanice nalezneme dopravní kancelář s ústředním stavědlem, vytápěnou čekárnu a okénko s prodejem jízdenek. Na železnobrodské straně se nachází rozsáhlé nákladiště uhelných skladů a o kus dále na druhé straně kolejiště přízemní domky bývalé traťové správy. Na železnobrodském zhlaví je u přejezdu také zachovaná budova někdejšího rozšiřovaného strážního domku č. 140, kdysi fungujícího jako čekárna zastávky. Strážní domek je obydlený nájemníky a v roce 2010 prošel částečnou rekonstrukcí. Nádraží leží v centru turistické oblasti, a tak stanice bývá po celý rok velmi turisticky frekventovaná a využívaná hlavně pro výlety na hrad Frýdštejn či Vranov, nebo do Suchých či Besedických skal, které se tyčí nad nádražím. Od nádraží vede k centrálnímu rozcestníku U kapličky žlutá turistická značka.

Zastávka a nákladiště Malá Skála (cca 1890) - strážní domek č. 140 - foto: František Krátký, *2)

FOTOGALERIE

SITUACE STANICE MALÁ SKÁLA 2020

kliknutím se zvětší

Mapa stanice Malá Skála pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

SITUACE STANICE MALÁ SKÁLA - kolem roku 1890

kliknutím se zvětší

Mapa stanice Malá Skála pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA

TECHNICKÉ INFORMACE

• Název stanice: Malá Skála
• Zabezpečení: Staniční zabezpečovací zařízení II. kategorie
• Návěstidla vjezdová: světelná (rychlostní návěstí)
• Předvěst: světelná
• Návěstidla odjezdová: světelná
• Výhybky: mechanické (lanovody) a ruční u manipulační koleje
• Obsluha stanice: výpravčí, signalista
• Posádka dále obsluhuje: ---
• Dopravní koleje: - počet 2 - číslo kolejí (1, 2)
• Manipulační koleje: počet 1 (4)
• Průběžná kolej: ano (1)
• Nástupiště: počet 2, betonová - u kolejí (1) (2)
• Rychlost vjezdová: na 1 kolej traťová, 40 km/h (pro ostatní směry na obě koleje)
• Rychlost odjezdová: z 1 traťová, 40 km/h (pro ostatní směry na obě koleje)

OBECNÉ INFORMACE

• Trať: Jaroměř - Stará Paka - Železný Brod - Turnov - Liberec
• GVD: 510A
• Číslo tratě v jízdním řádu: 030
• Počet kolejí: 3
• Charakteristika: mezilehlá stanice v rovném úseku trati
• Nejbližší (obsluhovaná) obec: Malá Skála
• Turistické info: Od stanice je to k hlavnímu rozcestníku asi 300 metrů
• Stránka aktualizována: 15.11.2020
• Nadmořská výška: 277 m.n.m.
• GPS poloha:
• Popisovaný stav k: 11/2020
• Toalety: ne
• Prodej jízdenek: ano
• Vyhřívaná čekára: ano
• Ostatní: Turisticky velmi frekventovaná stanice, dvě restaurace nedaleko v obci
• Poděkování: Autor historického popisu stanice Zdeněk Hrdina © 2020
• Informační zdroje: GVD Správa železnic; Národní archiv Praha, fond Sbírka staničních kronik - Staniční kronika Malá Skála *1); Národní archiv Praha, fond Ředitelství Severozápadní dráhy (1870-1918), fond Generální inspekce rakouských železnic (1888-1918); Státní oblastní archiv Praha - fond ČD, sbírka Jihoseveroněmecká spojovací dráha a fond ČD; www.idnes.cz: 100 pohledů na Česko *2); Ředitelství státních drah Hradec Králové - spisovna; Mapy štábu armády ČR, Geodetický a topografický ústav Praha; Zeměměřický úřad, Národní archiv leteckých měřických snímků; Mojmír Krejčiřík: Česká nádraží, III. díl, první část, 2009; Karel Černý, Martin Navrátil: Železniční trať z Pardubic do Liberce na starých pohlednicích;

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Dolánky
zastávka
120,665 km

MALÁ SKÁLA
stanice
115,697 km

Líšný
zastávka
113,370 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.

Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina

Technická podpora: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz

Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín