INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

(030, 041, 070) - TURNOV

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Historie železniční dopravy v Turnově spadá až do 1. prosince 1858, kdy sem byly přivedeny koleje tehdy vznikající pardubicko-liberecké dráhy v podobě dostavěného úseku ze Železného Brodu. Vlaky pak pokračovaly dál do Liberce o půl roku později a to 1. května 1859, kdy byl dostavěn celý úsek do Liberce a celá dráha kompletně zprovozněna. Dnes se jedná o trať s číslem 030 v navazujícím úseku tratě 031 z Jaroměře (Pardubic) přes Starou Paku a Turnov do Liberce. Další trať co byla přivedena na turnovské nádraží sem směřovala z Bakova nad Jizerou přes Mnichovo Hradiště a zaústěna byla do severní liberecké strany kolejiště. K napojení úseku z Bakova došlo 15. října 1865. Ta má dnes číslo 070 a jde o trať z Prahy přes Neratovice, Všetaty, Mladou Boleslav a Bakov nad Jizerou do Turnova – pro tuto trať je stanice koncová. Poslední přípojnou tratí co zde má také konečnou je trať číslo 041 z Jičína a Libuně, první vlak po ní do turnovského nádraží přijel 19. října 1903.

Stanice Turnov - panorama
Nádraží Turnov

Zajímavostí je i její současné zaústění do nádraží na jihovýchodní straně, kdy stavební poměry nedovolují její přímé napojení na koleje současného osobního nádraží. Vlaky tak na nádraží musejí vjíždět úvratí, a to buď vedením vlaku až na severozápadní liberecko-boleslavské zhlaví a odsud teprve zajetím vlaku do stanice k nástupišti. Nebo se do roku 2002 používalo poměrně ojedinělého dvouúvraťového vjezdu a to tím, že vlak zastavil u stanoviště St. 2 na 23. staniční koleji a odsud první úvratí zajel na staropacké zhlaví a teprve pak druhou úvratí k nástupištím osobního nádraží. Tento stav je historicky způsoben tím, že trať z Jičína vlastnila společnost Místní dráha Jičín - Rovensko - Turnov a trať 030 a 070 konkurenční společnost Jiho-severoněmecké spojovací dráhy. Pro trať z Jičína se tedy používalo samostatné kolejiště i se samostatnou výpravní budovou. Přestup cestujících byl realizován po železné lávce nad kolejištěm Jiho-severoněmecké spojovací dráhy. Tato situace však cestujícím nevyhovovala a tak došlo po znárodnění obou soukromých společností (r. 1908) na konci roku 1910 ke konečnému dopravnímu propojení obou drah a od této doby vlaky zajíždějí úvratí k budově a nástupištím tratě 030/070 Pardubice-Liberec.

Turnov nádraží
Pohled na budovy a severní stranu nádraží

V současné době je stanice Turnov uzlovou stanicí, která je rozdělena na tři části - na osobní nádraží, nákladní nádraží a depo. Celkem se zde nachází 12 dopravních kolejí a z toho jsou dvě koleje (č. 3, 9) kusé. Manipulačních kolejí na turnovském nádraží nalezneme 14, z toho nejsou pouze dvě kusé (č. 25 a 27). V obvodu kolejiště jsou čtyři stavědla (St. 1 a 4) – St. 1 na staropackém zhlaví, St. 4 na libereckém zhlaví. Stavědlo St.3 u depa a nákladního kolejiště a jedno pomocné stavědlo PSt. 2 – v prostoru zaústění trati 041, odkud vlakvedoucí hlásí do St 1. konec vlaku. V Turnovské stanici je elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení, kdy návěstidla nejsou závislá na výměnách. Slouží zde dva výpravčí (vnitřní a vnější služby) a ve dne dva signalisté (St. 1 a 4), v noci jen jeden. Ve směru na Starou Paku a Jičín je traťovým zabezpečením telefonické dorozumívání a ve směru do Liberce a do Mladé Boleslavi je traťovým zabezpečením reléový poloautoblok bez kontroly volnosti tratě. Všechna vjezdová návěstidla do stanice Turnov jsou světelná, stejně tak jako jejich předvěsti, odjezdová návěstidla se nachází pouze na severním zhlaví stanice (liberecko-boleslavské zhlaví).

Turnov nádraží
Kompletní pohled na budovy stanice

Soubor budov stanice je rozsáhlý a dle jednotlivých stavebních stylů je vidět, že docházelo k postupným přístavbám. Celému hlavnímu bloku, který je jednopatrový, dominují dvě věžové stavby původní výpravní budovy. V levé části stavby je zakomponována pro cestující hlavní část nádraží, odjezdová hala s prodejem jízdenek a dalšími doplňkovými službami, vpravo nalezneme nádražní restauraci. Na levou část budovy navazuje jednoduchý přístavek s dopravní kanceláří, tvořící vlastně plynulý přechod k další, dle stavebního stylu, modernější budově, kde jsou další provozní místnosti nádraží, průchod do přednádražního prostoru, WC a čekárna. Na levou část komplexu je opět nalepena poměrně nevzhledná jednopatrová budova "panelákového" typu sloužící provozu vlaků a nádraží. Dále už komplex budov pokračuje odděleně další moderní stavbou sloužící původně České poště s poměrně rozsáhlým nákladištěm. Na pravé straně od původní výpravní budovy se nachazí také další přístavby, nejprve nízkopodlažní jednoduché stavby pro posunovací čety a pak opět jednopatrová budova s dlouhým nákladištěm. Před budovami se táhne v celé délce mohutná veranda, s půdorysnými rozměry 71 x 4,3 metrů, poskytující kryté stání pro cestující, s doplňkovými službami (občerstvení, tisk). Celý komplex budov působí velmi nekompaktním dojmem a je vidět, že historicky vznikal podle toho, jak se rozšiřovaly počty cestujících a potřeby samotného nádraží. Další zajímavou budovou je původní výpravní budova patřící v době svého vzniku společnosti Místní dráha Jičín - Rovensko - Turnov (dále M.d. JRT). Ta se nachází u nákladního kolejiště mezi staničními kolejemi 23 a 25, které bylo původně kolejištěm M.d. JRT.

Turnov nádraží
Jižní kolejiště

Nástupiště jsou ve stanici poměrně unikátní - poprvé bylo použito řešení, kdy výška nástupiště nad temenem je 550 mm a přitom přístup na nástupiště je přes široký úrovňový bezbariérový přechod se šířkou 9,05 metrů. V odborné terminologii se toto řešení občas označuje jako "nástupiště vzor Turnov". Nástupiště jsou zde tři s pěti nástupními hranami. Nástupiště č. I. u dopravní koleje č.2 má jednu nástupní hranu a je rozděleno vedví úrovňovým přechodem, jeho délka je 84 + 90 metrů se šířkou 2,95 metrů. K tomuto nástupišti je možné přistupovat pomocí dvanácti krátkých schodišť přímo z verandy. Druhé nástupiště od budovy nese číslo II. a je umístěno vpravo od úrovňového přechodu, má dvě nástupní hrany ke staničním kolejím 1 a 5 a jeho celková délka je 174 metrů se šířkou 6,1 metrů. Poslední nástupiště s číslem III. je se svojí délkou 220 metrů nejdelší a obsluhuje svými dvěma nátupními hranami staniční koleje 7 a 11 - u staniční koleje 7 (blíže k výpravní budově je hrana rozdělena vedví úrovňovým přechodem. Nástupiště má šířku stejnou jako nástupiště II. a to 6,1 metrů. Všechna nástupiště jsou přehledně označena a vybavena digitálním vizuálním informační systémem. Dodatečně se uvažuje i o jejich zastřešení, se kterým se počítalo v době jejich výstavby v letech 2002-2004 - bohužel nebyly na přestavbu vyčleněny dostatečné finance.

Turnov nádraží
Jižní nákladiště

Stanice je hlavním regionálním přestupním uzlem a obsluhuje město Turnov, hlavně jeho západní a severní část. Historickou východní část města obsluhuje spíše zastávka Turnov město. V letní turistické sezóně je stanice plně využívána turisty, hlavně pro přestupy do okolních stanic a zastávek, ze kterých lze vyrazit na výlety do malebného Českého ráje. Od nádraží vede městem žlutá turistická značka k hlavnímu turistickému rozcestníku, který se nachází na turnovském náměstí.

V roce 2009-2010 došlo k úpravě kolejistě nákladního nádraží a při té příležitosti byla zbořena budova staré výpravní budovy

Turnov nádraží

FOTOGALERIE


Vlak od Jičína vykládá u 3. nástupiště cestující (8/2010)


Budovy nákladiště u pošty (8/2010)


Nákladiště u pošty - šturc (8/2010)


Vlečka a nákladiště (8/2010)


Šturc vlečky u pošty na severní straně (8/2010)


Šturc a soubor budov nákladiště u pošty na severní straně nádraží (8/2010)


Napojení vlečky a kusé koleje do severního zhlaví nádraží (8/2010)


Severní (liberecko-boleslavské) zhlaví s odjezdovými návěstidly (8/2010)


St 4. (8/2010)


Sklady a nákladiště od severního zhlaví (8/2010)


St. 3 (8/2010)


Šibování na severním zhlaví (8/2010)


Nástupní hrany II. nástupiště (8/2010)


Pohled od pošty přes kolejiště ke stanovišti 3 (8/2010)


Nákladiště a pohled do stanice (8/2010)


Všechna návěstidla severního zhlaví (8/2010)


Komplexní pohled na kolejiště od nákladiště (8/2010)


St. 3 (8/2010)


Kompletní pohled na nástupiště II. (8/2010)


Přijíždí rychlík z Prahy do Tanvaldu (8/2010)


Celkový pohled na severní zhlaví (8/2010)


Šturc a za ním hrana nástupiště č. I. (8/2010)


Nákladiště od I. nástupiště (8/2010)


Severní strana nádraží (8/2010)


Nástupiště II. s nástupními hranami 2 a 3 (8/2010)


Severní (pravá) strana III. nástupiště s nástupními hranami 4 a 5 (8/2010)


Jižní (levá) strana III. nástupiště s nástupními hranami 4 a 5 (8/2010)


III. nástupiště - v popředí Os do Mladé Boleslavi - vzadu Os do Jičína (8/2010)


5. a kusá 3. staniční kolej(8/2010)


Pokladny (8/2010)


Fresky nad pokladnami (8/2010)


Strop nejstarší věžovité stavby - nad pokladnami (8/2010)


Hlavní přístup k vlakům od pokladen (8/2010)


Fresky naproti pokladnám (8/2010)


Staniční budova z "druhé"strany (8/2010)


Příchod k vlakům mimo pokadny (8/2010)


Návěstidlo a stanoviště u odbočky na trať 041 (8/2010)


Jižní nákladiště (8/2010)


I. nástupiště od jihu (8/2010)


Kusé koleje a nákladiště na jižní straně nádraží (8/2010)


Jižní kolejiště (8/2010)


Pohled na kolejiště a nádraží od jihu(8/2010)


St. 2 a návěstidlo kryjící odbočku na 041 (8/2010)


Nákladiště na jihu...(8/2010)


...prochází rekonstrukcí a zkracováním (8/2010)


Jižní (staropacké) zhlaví se stanovištěm 1. (8/2010)


Celkový pohled jižní zhlaví (8/2010)


Pohled od jižního zhlaví do oblouku nádraží (9/2003)


Vchod do nádražní restaurace (8/2010)


Příprava k odjezdům (9/2003)

MAP STANICE TURNOV

Mapa Turnov nádraží

Mapa stanice Turnov pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín - stav před úpravou kolejiště (2009-2010) nákladního nádraží

SITUACE STANICE TURNOV V ROCE 1903


Mapa stanice Turnov z roku 1903

Pravděpodobná mapa stanice Turnov z roku 1903 pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA

Volba zobrazované mapy:

TECHNICKÉ INFORMACE

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

TURNOV
stanice
123,996 km
TURNOV
stanice
29,222 km
TURNOV
stanice
104,061 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Vznik stránek: 28. října 2005. Uvedení do provozu: 19.února 2006. Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2017 Vlakregion Jičín