INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Prosečné je jednokolejná mezilehlá zastávka, která leží celá v mírném oblouku trati. Nalezneme ji u železničního přejezdu (P4529), který zde křižuje trať se silnicí III. třídy (č.32551) z Hostinného do Slemena a Klášterské Lhoty.
O zřízení zastávky na trati původní rakouské severozápadní dráhy se začalo „oficiálně“ uvažovat v roce 1912, kdy obec Prosečné (Proschwitz bei Arnau) zaslala v prosinci žádost o její zřízení, a žádá o její výstavbu buď u strážního domku č. 73 nebo blíže k obci u přejezdu s okresní silnicí. Po upřesnění obecní žádosti, že obec jeví největší zájem o zřízení zastávky u přejezdu v km 103,9/104,1 vyzvalo c. k. ředitelství Severozápadní dráhy obec na politickou pochůzku, datovanou na 15. ledna 1913. Součástí plánované výstavby by bylo i zrušení přejezdu v km 104,295 a výstavba polní cesty, souběžně vedoucí podél trati. Další politické pochůzky pak byly svolány na 9. a 17. května 1913. Při setkání bylo projednáváno zřízení zastávky, které bude mít 120 m dlouhé a 5 m široké nástupiště a dále pak vybudování čekárny pro cestující. U objektu byla plánována také stavba samostatně stojících toalet. Při tom se obec zavázala, že přispěje na výstavbu 6800 K. Náhle byl však změněn název projektu zastávky. V dokumentech se zatím nenalezla událost, proč k tomu došlo, ale dále již nejde o zastávku Proschwitz bei Arnau, ale o výstavbu zastávky Gutsmuts, tedy Dobrá Mysl.
Dobrá Mysl je název osady přiléhající k trati v místě plánované zastávky, tehdy části spadající pod nedalekou Horní Olešnici – dnes již jde o místní část města Hostinného. „Možná by bylo dobré krátce shrnout historii a přiblížit vznik zajímavého názvu této městské části. Zajímavou odpověď nabízí ve svém článku ředitel muzea v Hostinném Tomáš Anděl*1), ten studiem dokumentů objevil, že v místě nynější čtvrti Dobrá Mysl stával statek, jehož majitelem byl sedlák jménem Muhs, a jak je obvyklé statek je také nazýván po jeho majiteli. V té době jde o oblast s převahou německy mluvícího obyvatelstva a německy se statek řekne také Gut (Landgut). Muhsův statek tedy přeloženo Gut-Muhs. Není nic zvláštního na tom, že časem došlo ke zkomolení jména a najednou se objevuje místo s názvem Gutsmuts, tedy česky Dobrá Mysl.“ Projekt zastávky Gutsmuts, v původní poloze, byl předložen stavebním oddělením c. k. Severozápadní dráhy na počátku srpna 1913 a obratem 26. srpna ředitelstvím schválen. Politická pochůzka v místě uvažované zastávky proběhla 9. října 1913 - ministerstvo železnic jej pak oficiálně schválilo 10. února 1914. Bohužel záporný postoj k projektu zastávky zaujalo město Hostinné a také nedaleká Horní Olešnice, a to kvůli zrušení přejezdu v traťovém kilometru 104,295. Do projektu zřízení zastávky pak zřejmě vstoupila první světová válka, protože další dokumenty již v archivech nebyly nalezeny.
Po válce v roce 1919 se obrátil Národní výbor pro okres Vrchlabí na nově zřízené ředitelství státních drah v Hradci Králové s žádostí obcí Dolní Lánov, Klášterní Lhota, Slemeno, Ždírnice a Dolní Kalná, které požadují zřízení zastávky Gutsmuts. Žádost také podporovala Okresní správa politická ve Vrchlabí, na základě podnětu obecního úřadu v Prosečném. To vše s poznámkou o tom, že obec Hostinné nebude mít k provedenému řízení žádné připomínky. Místní šetření všech zúčastněných bylo svoláno na 28. června 1919. Dne 23. září 1919 pak ředitelství státních drah v Hradci Králové nařídilo svému Odboru pro udržování drah v Trutnově, aby byl vyhotoven nový projekt zastávky. Zastávka měla mít délku 150 metrů a jednou z dohodnutých podmínek bylo zachování přejezdu v traťovém kilometru 104,295. Jeho obsluha se jen přeloží z nedalekého strážního domku č. 73 do nově vzniklé zastávky a odsud bude personál zabezpečovat přejezdy na obou stranách zastávky. I když se jednalo o nový projekt, došlo vlastně jen k překreslení a drobné úpravě původního předválečného návrhu. Pro stavbu objektu čekárny s kanceláří a přilehlé toalety byly použity původní normálie Rakouské severozápadní dráhy. Objekt měl půdorysné rozměry 8,35 x 3,35 metrů a šikmou střechu s krátkým přesahem. V pravé části stavby byla umístěna vytápěná čekárna o rozměru 5,74 x 2,75 m a v části levé malá komerční kancelář. Kancelář měla rozměr 2,75 x 1,85 m a vstupovalo se do ní přímo z čekárny dveřmi s okénkem pro obsluhu cestujících. Podoba budovy se po drobných úpravách vlastně zachovala dodnes. (2022) V projektu byla také upravena délka nástupiště na požadovanou délku 150 metrů a šířku 3 metry. A tak byl již dne 4. října 1919 z Trutnova odeslán na ředitelství kompletně připravený projekt.
Zastávka Prosečné - čelní pohled na objekt zastávky z původních rakouských normálií, pozornému čtenáři jistě neunikne, že objekt je dle přiložených nákresů této zastávky vystavěn zrcadlově obráceně - zdroj: Národní archiv Praha, sbírka Zdeněk Hrdina
Jelikož bylo třeba posoudit zřízení zastávky i z hlediska ekonomického, byl projekt odeslán i na oddělení pro komerční službu, které k němu v únoru 1920 připojilo i svou zprávu. V ní předkládá informace o 8 obcích s obyvatelstvem převážně německé národnosti (pro představu 3400 osob německé národnosti a 1100 osob české národnosti) a plánované přepravě podle podkladů získaných ze stanice Hostinné. Odhadovaná roční výnosnost zastávky měla být 8600 Kč, takže její výstavba byla komerčním oddělením drah doporučena. Projekt zřízení zastávky byl na základě doporučení schválen ředitelstvím 12. dubna 1920. Politická pochůzka a vyvlastňovací řízení svolala Zemská správa politická v Praze na 27. května 1920, ale těsně před termínem bylo konání odloženo až na 15. června téhož roku. Byl také konečně vyřešen i název zastávky, který byl zaznamenán do protokolu, zastávka se měla jmenovat česky Prosečné a německy Proschwitz bei Arnau. Po ukončení politické pochůzky bylo ministerstvem železnic uděleno stavební povolení ke zřízení zastávky (oficiální stavební povolení bylo vydáno až 6. srpna 1920). Dne 28. července 1920 složila obec Prosečné částku ve výši 6000 Kč jako stavební zálohu na zřízení nové zastávky, ale to již od 12. července 1920 běžely stavební práce a dle zprávy z 10. září bylo její dokončení plánováno na 20. září. Od 1. října 1920 pak měl strážník trati ze sousedního strážního domku převzít i prodej jízdenek na zastávce. Zaznamenány jsou také drobné zmatky s pojmenováním zastávky, neboť příslušný tarifní úředník z Trutnova neměl k dispozici příslušný protokol z politické pochůzky a stále vedl název zastávky jako Dobrá Mysl. Ne neobvyklou zajímavostí bylo, že dle nových nařízení Československé republiky měla osoba prodávající jízdenky ovládat německý i český jazyk. Stávající strážník trati totiž uměl pouze německy, naštěstí jeho střídající kolega z Klášterské Lhoty ovládal jazyky oba. Po všech peripetiích tak mohla být zastávka Prosečné uvedena v pátek 1. října 1920 do provozu. O týden později, 8. října, proběhla kontrola stavebního stavu zastávky a do protokolu byly zaznamenány mnohé nedodělky, stejně tak i chybějící vybavení kanceláře, kam se přemístil strážník ze strážního domku č. 73. Závady byly shledány i v čekárně pro cestující. Dokončovací práce skončily až na počátku roku 1921 a teprve 15. ledna byla podána žádost o oficiální užívání objektu zastávky. V roce 1921 se ještě řešilo rozdělení nákladů na elektrické osvětlení zastávky, které na svůj účet zavedla obec. V roce 1929 pak byla mezi objektem čekárny a toaletami zřízena kůlna na poštovní vozíky.
Zastávka Prosečné (i s vlakem v pozadí) na pohlednici dnes již neexistujícího "Hostince U dráhy"
(2022) Jednokolejná zastávka Prosečné leží celá v mírném oblouku trati u železničního přejezdu. Nástupiště zastávky je dlouhé 135 metrů a tvoří ho sypané nástupiště zpevněné pouze pevnou hranou typu Tischer, pouze před čekárnou je část vydlážděna zámkovou dlažbou. Nástupiště zastávky osvětluje pět nízkých peronních svítidel. Původní objekt stále slouží cestujícím jako čekárna – komerční kancelář je již zabedněná. Prodej jízdenek na zastávce skončil na počátku 70. let 20. století. Vedle čekárny stojící toalety již byly také zbořeny. V době naší návštěvy (4/2018) neměla zastávka žádný mobiliář. Téměř v celé délce nástupiště se nachází starší zábradlí provedené z železobetonových sloupků a profilových trubek. Za zastávkou na straně k Hostinnému se zachovaly sloupky lanovodů, díky kterým bylo možné obsluhovat ze zastávky závory na nedalekém přejezdu u bývalého strážního domku č. 73. Zastávka obsluhuje stejnojmennou obec Prosečné, od jejíhož pomyslného centra je vzdálena asi 500 metrů a místní části Hostinného zvanou Dobrá Mysl. Z turistického hlediska není zastávka nijak zajímavá a slouží hlavně k dopravní obsluze obcí.
Zastávka Prosečné - čekárna zastávky je umístěna na kunčickém konci zastávky (04/2018)
Zastávka Prosečné - přejezd na kunčické straně zastávky (04/2018)
Zastávka Prosečné - původní objekt čekárny (04/2018)
Zastávka Prosečné - interiér byl v době focení značně zdevastovaný (04/2018)
Zastávka Prosečné - interiér a zabedněné okno kanceláře (04/2018)
Zastávka Prosečné - pohled do původní kanceláře obsluhy (04/2018)
Zastávka Prosečné - moderní osvětlení zastávky a původní železobetonové zábradlí, které lemuje nástupiště (04/2018)
Zastávka Prosečné - od konce nástupiště se stále ještě zachovaly původní drátovody pro obsluhu přejezdu (04/2018)
Stavební plány čekárny a komerční kanceláře zastávky Prosečné - zdroj: Národní archiv Praha, sbírka Zdeněk Hrdina
Půdorys čekárny a kanceláře, stavba je oproti plánům zrcadlově obrácená - zdroj: Národní archiv Praha, sbírka Zdeněk Hrdina
VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina
Technická podpora: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín