064 Hrdoňovice

Hrdoňovice je jednokolejná mezilehlá zastávka ležící v rovném úseku trati. Místo kde leží zastávka je poměrně odlehlé, zastávku najdeme v lese asi 1 km od obce, dostupná je spíše cestou pro pěší, obtížněji pak autem. Zároveň je i nejen díky poloze, na rozhraní dvou krajů, jednou z nejméně obsluhovaných zastávek na trati 064. Cestujícího, který na zdejší zastávce vystoupí, asi ani nenapadne, že ještě v nedávné době byly Hrdoňovice stanicí s velmi čilou nákladní dopravou. Historie zastávky je totiž úzce spjata s těžbou pískovcového kamene, čediče a hlavně sklářských písků. A to do té míry, že nynější osamělá a přírodou zarostlá zastávka bývala tříkolejnou stanicí, obsazenou na krátký čas i přednostou, do které vedla nákladní lanová dráha. Proto se v tématu budu věnovat i částečně historii těchto lomů, které jsou se zdejší zastávkou nerozlučně svázány.

Historie těžby v mohutných hrdoňovických pískovcových ložiscích se klade do roku 1881, roku ze kterého existuje první písemná zmínka o těžbě písku v oblasti Hrdoňovic, kdy hrabě Šlik nechává pro potřebu svého panství těžit písek a kámen, převážně na stavbu cest. V roce 1885 otevírá nedaleko budoucí zastávky hraběnka Jindřiška Thurn-Taxis první lom na pískovcový kámen (nazývaný Horní lom) s asi dvaceti zaměstnanci. Na druhé straně od tehdy ještě pomyslné zastávky u obce Střeleč vzniká lom Velká nebo taky Střelečská hůra na těžbu čedičového kamene, patřící také hraběnce Thurn-Taxis a další Šlikův lom Malá hůra - a vznik dalších menších lomů v okolí na pískovec, čedič a živec pak následuje. Když je v roce 1896 předložen na ministerstvu návrh na trasování železnice ze Staré Paky do Skalska, je počítáno v Hrdoňovicích s vybudováním zastávky a nákladiště právě na odvoz kamene a písku ze zdejších lomů. Trať se začala stavět v roce 1904 a byla také postupně po úsecích zprovozňována. Stavebně nejtěžší „prostřední“ úsek byl v části ze Sobotky přes Mladějov a Hrdoňovice do Libuně a Lomnice nad Popelkou. V úseku kolem Hrdoňovic narazili stavitelé na problém s příliš měkkým jílovitým podložím a tak docházelo během výstavby na několika místech k propadům. Mohutné náspy, po kterých vedla trať, musely být dodatečně zpevňovány a rozšiřovány. Doprava byla v tomto úseku zahájena až 24. září 1906. V té době je zastávka vybavena jednou nákladní kolejí, dlouhou 100 metrů, s užitnou délkou 85 metrů, zaústěnou do trati v obou směrech.

Při výstavbě či spíše plánování však došlo k chybě a stavitelé, na rozdíl od požadavku místních, naplánovali a později i vystavěli manipulační kolej a nákladiště na druhé straně, než bylo zapotřebí, tedy pohledem ve směru na Libuň vpravo, místo vlevo k blízkým lomům, ze kterých se mělo vozit nákladu nejvíce. Aby se nemuselo kolejiště přestavovat, protože rozpočet stavby byl příliš napjatý, přesunulo se nákladiště k rovné dopravní koleji a vlaky jezdily zastávkou Hrdoňovice do odbočky. Nástupiště bylo taktéž přemístěno a na straně k Mladějovu byl hned za výhybkou vybudován přejezd. V roce 1911 byla vystavěna z Horního lomu do hrdoňovické zastávky úzkorozchodná drážka s rozchodem 700mm a s délkou 337 metrů, která svážela samospádem nákladní vozíky naložené pískem a kamením přímo k nákladišti, kde se materiál překládal do železničních vagónů. Zpět do lomu se vozíky drážky musely tlačit ručně. Těžba pískovcového kamene nabývá na intenzitě a jen pro představu je ho v Horním lomu každý rok vytěženo a ze zastávky přepraveno téměř 15.000 m3, k tomu je třeba připočítat ještě 5.000 m3 čediče a lze si tedy představit vytíženost zdejšího malého jednokolejného nákladiště. Vagóny naložené v Hrdoňovicích se odváží k předání a seřazení do sousední stanice Mladějov v Čechách, odkud jsou vypravovány jako ucelené vlaky.

Po uzavření československých vysokých škol německými okupanty se o zdejší lomy zajímá Dr. Ing. Bohuslav Stočes (1890-1969), profesor z Vysoké školy báňské v Ostravě, který se usadil v obci Hrdoňovice - ten zde objevuje bohaté ložisko kvalitního sklářského písku. Jelikož se hrdoňovický písek velmi dobře hodí ke zbrojní výrobě (výroba skla či výroba licích forem) je průzkum okupační správou intenzivně podporován a neodkladně také začíná i jeho rozsáhlá těžba. V prvopočátcích je písek odvážen převážně koňskými povozy do stanice Libuň na překládku. Těží zde zprvu 20 pracovníků písek o hmotnosti asi 100 tun denně a jelikož jde o velmi kvalitní písek, lom se postupně rozrůstá a vzrůstá potřeba na jeho urychlenou přepravu. Je tedy vyprojektováno rozšíření zastávky a nákladiště Hrdoňovice. V červnu 1942 je započato s výstavbou nového tříkolejného kolejiště - v zastávce přibyla nová výpravní budova s bytem pro vedoucího a vystavěno je i elektrické osvětlení, díky odlehlosti místa není do stanice zavedena voda. Nákladiště bylo nově rozšířeno a kolejiště prodlouženo, vystavěna byla nová dopravní kolej a již na správné straně umístěny dvě manipulační koleje pro společné nakládání písků a kamene. Hned další rok (1943) je dle plánu z hrdoňovického lomu vystavěna k zastávce nákladní lanová dráha, dlouhá více než 1500 metrů. Lano dráhy je neseno na své délce 14-ti sloupy a dráha lanovky končí u zásobních bunkrů vedle nákladiště zastávky, odkud je písek po vysypání z vozíků lanovky přesypán pásovým dopravníkem na přistavené nákladní vozy. Lanovka má k dispozici 42 nákladních vozíků o nosnosti 600 kg a několik servisních plošin. Na obou koncích lanovky pracují tři zaměstnanci, kteří jsou schopni přepravit za jednu pracovní směnu až 330 tun písku. V té době pracuje v lomu již 140 dělníků a přeprava velkého množství vytěžených písků se díky stavbě lanovky a nového hrdoňovického kolejiště urychluje. Zastávka Hrdoňovice je v květnu roku 1943 povýšena na stanici a přednosta je společný se sídlem ve stanici Mladějov v Čechách. Posun vagónů a jejich další přepravu zajišťují smíšené vlaky, pohledem do jízdního řádu lze i zjistit, které vlaky to jsou - mají pro posun ve stanici k dispozici cca 20 minut.

1. května 1946 je stanice Hrdoňovice opět přeměněna administrativně zpět na zastávku s nákladištěm a přidělena stanici Mladějov v Čechách. Pro představu je v tomto roce na zdejším nákladišti naloženo celkem 3865 vozů, tedy přepočtem na hmotnost 84.590 tun písku a v roce 1948 4688 vozů o váze 93.700 tun. Každým rokem se požadavky na přepravené množství suroviny zvyšuje a tak je v roce 1958 přepravováno již 370.000 tun písku. V roce 1961 je zaznamenán v dokumentech pracovní rekord a to časem naplnění jednoho nákladního železničního vagónu během 12-ti minut. Lanová dráha je v té době na svém maximu možností přepravy a začínají se objevovat úvahy o stavbě klasické kolejové vlečky přímo do pískovny. Jako poměrově nejpříznivější se jeví varianta výstavba vlečky do zastávky Borek pod Troskami, protože plné vozy by byly na seřadiště sváženy po spádu. V roce 1962 je zrušena přeprava písku lanovkou a je nahrazena rychlejšími pásovými dopravníky s celkovou délkou 1 kilometr s jednou mezipřekládkou (dva dlouhé dopravníky o délce 500 metrů). V roce 1965 je nákladiště zastávky obsluhováno až 9x denně a vagóny jsou odváženy do stanice Dolní Bousov, kde se z nich sestavují ucelené odesílatelské vlaky. Do Bousova jsou však kvůli normě zatížení trati převáženy maximálně čtyři plné vagóny. Po rozšíření těžebního závodu je v roce 1978 rozhodnuto o výstavbě vlečky do stanice Libuň, která bude také tímto významně rozšířena. V roce 1980 je hotovo a 4 km dlouhá a sklonově náročná vlečka (stoupání až 25 promile) je připravena k provozu. V roce 1981 je již veškerý písek přepravován po vlečce a význam hrdoňovického nákladiště náhle upadá, stává se z něj zastávka s nevyužívaným nákladištěm. V té době se službou také končí časově omezený prodej jízdenek, který prováděla obsluha nákladiště a zastávka zůstává neobsazena. Postupem času jsou odstraněna technologická zařízení na přepravu písku a v roce 1995 jsou vytrhány i výhybky a manipulační koleje nákladiště. Klidnou a ztichlou zastávku Hrdoňovice pomalu začíná pohlcovat příroda.

V současné době (2016) jsou Hrdoňovice jednokolejnou zastávkou, nástupiště zastávky je sypané se zpevněnou betonovou obrubou typu Tischer a délkou 100 metrů. Úkryt pro cestující před nepřízní počasí poskytuje plechový přístřešek s lavičkou, pod přístřeškem nalezneme odpadkový koš. Nový přístřešek byl instalován v roce 2017 a nahradil původní starý, který se již rozpadal. Původní výpravní budova je zcela zachována a využívána k rekreačním účelům, zachována zůstala i cihlová stavba toalet na konci nástupiště na libuňské straně. Ve vegetaci je možné identifikovat zbytky technologických staveb, hned naproti nástupišti lze ve vegetaci spatřit hranu původního nákladiště a nedaleko něj zcela zachované betonové zásobní bunkry - bohužel zpola zaházené odpadem. Pokud se projdeme po bývalém kolejišti a odkryjeme nános půdy, narazíme na zbytky pražců či na námezník. Na mladějovické straně zastávky se nachází nechráněný přejezd a nedaleko něj i velmi hluboký betonový propustek (pozor nijak nezabezpečený zábradlím). Pokud překročíme koleje a začneme zkoumat zbytky technologických zařízení v lese, narazíme i na dobře zachovalý násep drážky, která sem vede z Velkého lomu nad zastávkou. Při zkoumání se mi podařilo i odkrýt zbytky pravděpodobně tažného lana, které zůstalo na náspu zachováno, po kolejích drážky však žádné pozůstatky nejsou. V lese a okolí nalezneme několik betonových základen, zřejmě pro sloupy lanovky či dopravního pásu, vše je již pohlceno lesem. K zastávce vede od silnice Hrdoňovice - Mladějov cesta, která je z části panelová a z části prašná, na druhou stranu nás od zastávky dovede lesní cesta na silnici směřující ze Střelče do Pařezské Lhoty. Původní silnice z Mladějova do Hrdoňovic vystoupala esíčky do osady Skaříšov (s rozšiřováním lomu osada kompletně v 70. letech zanikla), aby zase klesla do Hrdoňovic - při budování lomu byl skrz kopec proražen hluboký zářez a silnice narovnána (1961). Zastávka slouží k obsluze obce Hrdoňovice, či turistům k návštěvě nedalekých Prachovských skal, obsluha zastávky vlaky je však minimální. Ještě před zbudováním lomu vedla okolo zastávky hlavní turistická tepna, Zlatá stezka Českého ráje, která však byla s rozšířením lomu přeložena přes Mladějov. Od zastávky vede v její stopě žlutá turistická značka na rozcestí s červenou značkou, po které lze dále pokračovat k nedalekému skalnímu hradu Pařez. Nedaleko nad zastávkou nalezneme Markovu vyhlídku, která jakoby předznamenává i osud zdejší dopravny, je kompletně zarostlá a zapomenutá.

FOTOGALERIE

Celkový pohled na zastávku s přístřeškem pro cestující(8/2015)

Nástupiště v pohledu směr Dolní Bousov (8/2015)

hektometrovník na nástupišti zastávky označuje její polohu (8/2015)

Pohled na nástupiště směrem k Libuni, na konci původní výpravní budova (8/2015)

Vpravo ve vegetaci ukryté nákladiště - pohled ve směru druhé koleje manipulační (8/2015)

Konec nástupiště smerem k Bousovu - vpravo prostor pro dvě manipulační koleje (8/2015)

Jasně viditelná zeď začátku nákladiště - pohled směrem k Libuni - v těchto místech se koleje větvily (8/2015)

Původní výpravní budova z roku 1942 slouží k rekreačním účelům - vlevo toalety (8/2015)

Budova toalet na konci nástupiště na libuňské straně (8/2015)

Pohled ze zastávky k Libuni - trať přechází do klesání (8/2015)

Zbytky hrany nákladiště a přístupového schodiště na něj (8/2015)

Celkový pohled na zastávku z libuňské strany (8/2015)

Zachovalá budova toalet na libuňském konci nástupiště zastávky (8/2015)

Lavička a plechový přístřešek pro cestující (8/2015)

Původní výpravní budova zastávky (8/2015)

Pohled z přístupové cesty na přístřešek (8/2015)

Čelní pohled na přístřešek s lampou (8/2015)

Detail plechového přístřešku zastávky Hrdoňovice (8/2015)

Jízdní řád(8/2015)

Bousovská strana nástupiště (8/2015)

Sklonovník ukazuje že zastávky leží téměř v rovině, pouze bousovská strana je v mírném klesání (8/2015)

Celkový pohled z bousovské strany konce nástupiště - vlevo prostor nákladiště (8/2015)

Přejezd na bousovské straně zastávky (8/2015)

Přístupová cesta k zastávce od přejezdu (8/2015)

Pohled přes přejezd do oblouku trati (8/2015)

Poměrně hluboký propustek u přejezdu na bousovské straně (8/2015)

Vlevo propustek(8/2015)

Prostor manipulačních kolejí nákladiště - viditelné stopy po pražcích (8/2015)

Místo větvení kolejiště (8/2015)

Klesání trati k Bousovu (8/2015)

Vegetací zarostlé nákladiště - vlevo hrana (8/2015)

Zachovalý zásobní bunkr s přístupovým schodištěm (8/2015)

Vnitřek bunkru je bohužel zanesený odpadky (8/2015)

Technický přístup do bunkru, od kterého vedl nakládací pás(8/2015)

Na zbytky kolejí lze na zastávce narazit poměrně často (8/2015)

Zbytky technologických staveb (10/2015)

Ukotvení pásu u zásobních bunkrů (10/2015)

Vrchní otvory zásobních bunkrů (10/2015)

Další základy ukotvení (10/2015)

Ve vegetaci schované násypky (10/2015)

Pohled od zásobních bunkrů ve směru vedení pásu (lanovky) (10/2015)

Cesta kopíruje trasu lanovky, vlevo násep původní úzkorozchodné drážky (10/2015)

Cesta k velkému lomu(10/2015)

Cestu k Hornímu lomu lemuje násep drážky (10/2015)

V lese se dá narazit na spoustu artefaktů, jako držáky, lana či ukotvení (10/2015)

Zbytek lana (10/2015)

Pohled po náspu drážky (10/2015)

Křižovatka - vpravo vede cesta do Horní lomu (10/2015)

Horní lom zarostlý vegetací (10/2015)

V těchto místech končila drážka, zde se nakládal pískovec a svážel k zastávce (10/2015)

Vpravo klesá cesta k zastávce Hrdoňovice, vlevo cesta do Horního lomu (10/2015)

Přístupová cesta k zastávce ústí na silnici III. třídy z Hrdoňovic do Mladějova (10/2015)

Poměrně nenápadná odbočka ze silnice k zastávce a lomům (10/2015)

Nově proražený zářez silnice pohledem k Hrdoňovicím (v pozadí), přes který původně vedla lanovka a později i dopravní pás (10/2015)

Zpevnění břehů "nové" silnice (10/2015)

Pohled ke Střelečskému lomu - odsud vedla k zastávce lanovka a později dopravní pás (10/2015)

Zachovaný a pod nánosem hlíny pohřbený námezník (8/2012)

Celkový pohled na zastávku - vpravo nákladiště (8/2012)

Odkrytý pražec nákladištní koleje (8/2012)

Prostor s odkrytým pražcem na straně k Dolnímu Bousovu (8/2012)

Na náspu ležící tažné či napínací lano (8/2012)

Lana se vynořuji z pod zásypu nedaleko Horního lomu (8/2012)

Pravděpodobně jedna ze základen pilíře sloupu přemosťující silnici do Hrdoňovic (8/2012)

Nová plechová čekárna (7/2018)

Detail nového plechového přístřešku s lavičkou (7/2018)

PANORAMA

Prostor bývalého kolejiště se zachovanými pražci manipulačních kolejí (8/2015)

Prostor zásobních bunkrů a nákladiště, kde stávaly technologické budovy lanovky a kde se písek a kámen překládal z lanovky a pásu do vagónů (8/2015)

MAPA NÁKLADIŠTĚ HRDOŇOVICE (1920)

MAPA NÁKLADIŠTĚ HRDOŇOVICE (1953)

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

(064) - HRDOŇOVICE

POPIS DOPRAVNÍHO BODU