INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Malebná železniční trať Turnov – Kralupy nad Vltavou (87 km) byla uvedena do provozu v říjnu roku 1865. Již o sedm let později, v říjnu roku 1872 byla dána do užívání její důležitá odbočná větev Neratovice – Praha (34 km). Kolej turnovské dráhy (TKPE) byla trasována převážně úrodným Pojizeřím, v jehož přívětivé náruči se dlouhodobě daří pěstování rozličných zemědělských produktů, ponejvíce pak cukrové řepy. „V roce 1872 existovalo na území bývalého Československa 235 cukrovarů“ Sama ekonomicky významně výnosná cukrová řepa – svým způsobem – z části předurčila průběh nové pojizerské železné dráhy, když se její trasa např. pragmaticky značně přiblížila k tehdy zcela novému cukrovaru (založen roku 1865) ve Vrutici (vzdálenost železniční stanice od cukrovaru činila pouhých cca 1.5 km). K dalším pojizerským cukrovarům, vzniklým v nepatrně pozdějším období (Dolní Cetno (1868), Benátky (1869), Brodce (1871) …) zamířily z frekventovaného kmenu koleje TKPE postupně alespoň četné vlečné dráhy, které tyto nové průmyslové podniky spojily moderně s okolním rozvíjejícím se světem. Mezi prvními byl vystavěn právě výše zmiňovaný knížecí cukrovar v obci Vrutice (od roku 1924 Kropáčova Vrutice; pro odlišení od nedaleké Mělnické Vrutice). Zakladatelem cukrovaru ve Vrutici byl osvícený Rudolf kníže z Thurn-Taxisu, později svobodný pán z Troskova (1833 – 1904), český vlastenec, právník a významný český mecenáš. Kníže Rudolf z Thurn-Taxisu – velkostatkář na statku Niměřice-Cetno – stál roku 1868 také u založení cukrovaru v nedalekém Dolním Cetně (provoz dolnocetenského podniku byl ukončen roku 1958).

Rudolf kníže z Thurn-Taxisu - zakladatel cukrovaru v Kropáčově Vrutici
V dlouhodobém držení rodu knížat z Thurn - Taxisu (sídlícím na výstavném zámku v nedaleké Loučeni) býval také cukrovar v blízké Dobrovici. K založení dobrovického cukrovaru došlo již roku 1831 v místním, vrchností dlouhodobě nevyužívaném, starém renesančním zámku (první zmínka o zdejší tvrzi, předchůdci zámku, pochází z roku 1541). Kvůli dynamicky se rozšiřujícím se výrobním prostorám nového cukrovaru se původní dobrovický zámecký areál – moderní průmyslové výrobě samozřejmě nikterak vyhovující – dočkal postupně nutných významných provozně-stavebních úprav, během kterých již v letech 1832 – 1833 došlo ke zboření zámecké barokní kaple.

Cukrovar Kropáčova Vrutice na historické pohlednici (foto J. Rezek, cca 1925)
Zakladatelem významného dobrovického cukrovaru byl podnikavý Karel kníže Thurn-Taxisu (1792 – 1844), otec zakladatele vrutického cukrovaru knížete Rudolfa z Thurn-Taxisu (1833 – 1904). Karel Anselm z Thurn-Taxisu do Dobrovice pozval Karla Weinricha z Wetzlaru (1800 – 1860; významný německý chemik, cukrovarník a stavitel; v cukrovaru Dobrovice působil jako správce v letech 1831 - 1837), který v západní části nevyužívaného zámeckého areálu založil prosperující cukrovar. Přímá podnikatelská vazba mezi cukrovarem v Dobrovici a zakladatelským rodem knížat Thurn-Taxisů přetrvala více než jedno století (spojení zaniká až v roce 1939 úmrtím Alexandra Thurn-Taxise). Cukrovar (a dnes i lihovar (výroba přibližně 1 000 000 hektolitrů lihu za rok)) Dobrovice je v současnosti největším a nejstarším podnikem svého druhu na našem území, který doposud pracuje bez vynechání jediné řepné kampaně! „Pomyslná kolébka průmyslového cukrovarnictví ve střední Evropě“ Pojizerský cukrovarský gigant aktuálně zpracuje denně až úctyhodných 15 000 tun řepy (což obnáší až 200 000 tun vyprodukovaného cukru za rok). Na jméno někdejších zakladatelů dobrovického cukrovaru dnes hrdě upomínají i písmena zkratky TTD (Thur-Taxis Dobrovice), které jsou součástí oficiálního názvu cukrovaru (Tereos TTD). „V současné době funguje na území České republiky už jen 6 cukrovarů“.

Současný pohled na areál bývalého cukrovaru v Kropáčově Vrutici (2019)
Ale, zpět k tehdy novému knížecímu cukrovaru ve Vrutici. Cukrovar, založený roku 1865 (v té době měl prosperující cukrovar v Dobrovici za sebou již více než tři desítky let podnikatelsky povzbuzující existence), patřil k nejvýznamnějším stavbám v jinak ospalé vísce Vrutice vůbec. „Roku 1865 pracovalo v zemích Království českého 74 cukrovarů“ Existence cukrovaru významně podpořila následný rozkvět zdejší dřímající zemědělské obce. Kupř. již v květnu roku 1867 byl v rozvíjející se Vrutici zřízen poštovní úřad. Roku 1894 proběhla úspěšná elektrifikace (110 V) cukrovaru, obce i zámku. Prvních několik desítek let své existence se místní cukrovar musel obejít bez služeb vlečkové dráhy. Cukrovar zprvu aktivně využíval nedaleké železniční stanice Vrutice (tato od bran závodu vzdálena dopravně tehdy velmi přívětivých cca 1.5 km), kam byly přiváženy např. tolik potřebné uhlí a vápno ... Nedaleko od obce Vrutice (cca 3 km) prochází též frekventovaná císařská/formanská silnice (vybudována na konci 18. století), běžící od Mělníka k Mladé Boleslavi (dnešní hlavní silnice I/16). Takže dopravní obslužnost nového knížecího cukrovaru, sevřeného mezi hlavní silnicí a novou železniční tratí, byla od prvopočátku velmi příhodná (obdobnou výhodnou polohou mezi železnicí a císařskou silnicí disponoval i cukrovar v nedalekých Byšicích). Přesto se i zde návazná sezonní cukrovarnická přeprava nezbytných surovin koňskými a volskými povozy postupem času ukázala jako drahá a nespolehlivá – a moderní průmyslové výrobě vůbec všeobecně dlouhodobě nedostačující. Proto se také zde později začalo uvažovat o stavbě přepravně tolik potřebné vlečkové dráhy, která by vše nezbytné pohodlně a rychle dopravila přímo až na tovární dvůr Faltisova cukrovaru.
Zajímavost: Cukrovar v sousedních Benátkách nad Jizerou (založen roku 1868) se vlečky dočkal již roku 1878 (vystavěl Ing. Muzika). Vlečka cukrovaru v Brodcích nad Jizerou (založen roku 1871) byla zprovozněna roku 1881, souběžně s vlečkou (od roku 1897 přestavěna na místní dráhu) běžící z Chotětova přes Strenice do cukrovaru Dolní Cetno (tento založen roku 1869). Již roku 1874 se dočkal krátké vlečky (původně jen s animálním pohonem) cukrovar v nedalekých Byšicích (založen roku 1872).

Cukrovar Kropáčova Vrutice na pohlednici - pohlednice zobrazuje vedení kolejí na konci vlečky v cukrovaru, vpravo je váha s vážním domkem (cca 1925)
Cukrovar ve Vrutici neměl po dobu své bouřlivé existence - ani přes svoji příhodnou geografickou a dopravní polohu – příliš „na pomyslných růžích ustláno“. Zakladatel cukrovaru princ (a především známý kulturní mecenáš své doby) Rudolf Thurn-Taxis (sídlící na malebném zámečku v Neměřicích u MB) nebyl příliš zdatný hospodář. Zánovní cukrovar přestává pracovat již roku 1874, roku 1877 kupuje odstavený vrutický cukrovar úspěšná podnikatelská rodina Faltisů (původem velmi významní podnikatelé v textilním průmyslu z Podkrkonoší), která hned na podzim roku 1878 zahajuje další řepnou kampaň. Velmi zámožná rodina Faltisů do zastaralého vrutického cukrovaru průběžně investuje nemalé finanční částky, díky čemuž podnik ustojí návazně i několik bolestných hospodářských problémů s provozem cukrovaru spojených. K roku 1893 je předložen projekt první velké známé rekonstrukce místního zastaralého podniku. Roku 1894 proběhla elektrifikace (110 V) cukrovaru, obce i zámku.

Skica napojení cukrovarské vlečky do stanice Kropáčova Vrutice z roku 1897 (NA, sbírka: Zdeněk Hrdina)
Modernizovalo se pilně zde vskutku mnohé, usilovalo se též o další zlepšení dopravní obslužnosti vrutického cukrovaru pomocí nové vlečné dráhy. Stavební povolení vlečky cukrovaru bylo vydáno v srpnu roku 1896. Ke schválení detailního projektu vlečky Ministerstvem železnic došlo v prosinci roku 1896. S výstavbou vlečky bylo započato na jaře následujícího roku. V listopadu roku 1897 byla nová cukrovarská vlečka (o délce hlavního ramene cca 1.6 km) schválena úředně do definitivního provozu. V souvislosti s výstavbou cukrovarské vlečky byla prodloužena výchozí železniční stanice Vrutice (původní délka 320 m). V letech 1907 - 1908 proběhla další velká rekonstrukce vrutického cukrovaru. Podnikatelská rodina Faltisů investovala do svého cukrovaru průběžně velké finanční částky a snažila se jej neustále modernizovat. Posledním stavebním počinem podnikatelů Faltisů v cukrovaru byla výstavba nového skladiště cukru, které vzniklo u silnice do obce Krpy. Roku 1913 podnikatel Jan Faltis (umírá roku 1919) nepříliš prosperující cukrovar nakonec stejně prodal (po 36 letech rodinného držení). Cukrovar ve Vrutici se návazně stal součástí Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický. Nový majitel nechal vrutický podnik v letech 1920 – 1921 opět významně rekonstruovat. Po celou dobu své existence se vrutický cukrovar potýkal především s nedostatkem užitkové vody. Cukrovar zpracovával do 900 tun cukrové řepy denně, za kampaň se zde vyrábělo 20 – 60 tisíc tun surového cukru. Roku 1947 byl cukrovar v Kropáčově Vrutici znárodněn. Roku 1951 se zdejší cukrovar stal součástí skupiny Dobrovické cukrovary n. p. V letech 1951 - 1954 proběhla také poslední větší modernizace vrutického cukrovaru, kdy byla vystavěna nová velká kotelna s elektrárnou. Byl též zbourán původní šestiboký komín - a vystavěn nový/vyšší (81 m) o kruhovém průřezu. Od roku 1957 se vrutický cukrovar stal součástí Pojizerských cukrovarů n. p. Poslední kampaň v cukrovaru Kropáčova Vrutice proběhla na podzim roku 1966. K úřednímu zrušení cukrovaru došlo k 31. prosinci roku 1967. S jistými technicko-provozními přestávkami tak bylo zdejšímu pojizerskému cukrovaru dopřáno nějakých 100 let průmyslové existence.

Kompletní zobrazení vrutických vleček na mapě z roku 1961
Po zrušení stoletého – z pohledu podnikatelského dlouhodoběji spíše problematického - cukrovaru v Kropáčově Vrutici byla na místě zavezených kalových jam zřízena rozsáhlá skládka řepy a filiální váha nedalekého cukrovaru Dobrovice. Cukrová řepa se svážela do rozlehlého areálu někdejšího vrutického cukrovaru z okolních polí nákladními auty a traktory, zde se návazně překládala na železniční vozy. Do cukrovaru Dobrovice se vlakem vozila cukrová řepa, zpět do bývalého cukrovaru Kropáčova Vrutice byly přepravovány – na zdejší velkou skládku - vyslazené řízky. Denní obrat na vrutické vlečce v tento čas obnášel cca 30 – 40 vagonů. Na vlečce stále sloužila zánovní parní lokomotiva (vyrobena roku 1947) vrutického cukrovaru (pocházející původně z nedalekého cukrovaru Dolní Cetno (v provozu mezi roky 1868 - 1958)), které vypomáhala další parní lokomotiva, původem z cukrovaru Dobrovice. Obě parní lokomotivy byly roku 1972 ve službě nahrazeny zbrusu novou motorovou lokomotivou (T334.0951), která zde sloužila až do roku 1976 (zrušení skládky řepy v areálu cukrovaru), poté se navrátila do svého mateřského závodu v Dobrovici. Roku 1977 bylo rozhodnuto o snesení již nepotřebné vrutické vlečné dráhy. Obě staré parní lokomotivy někdejšího vrutického cukrovaru byly do té doby několik let odstaveny, pozvolna zarůstajíce lidským nezájmem a náletovou zelení, na kusé předávací koleji cukrovarské vlečky, pod budovou železniční stanice Kropáčova Vrutice. „Rok po zrušení zdejší cukrovarské vlečky byl ukončen parní provoz na tratích v okolí MB.“ V budovách zaniklého vrutického cukrovaru následně sídlila firma Technomat Praha – a to až do roku 1990. V rozlehlém udržovaném areálu někdejšího pojizerského cukrovaru dnes (2026) sídlí firma N&N Košátky, která jeho prostory využívá pro prodejní a skladovací činnost (zemědělská technika…).

Cukr se zde vyráběl mezi lety 1865 - 1967, pak zde fungovalo skladiště cukrovky pro cukrovar v Dobrovici (2019)
V tomto směru byl osud k objektům bývalého knížecího vrutického cukrovaru celkem shovívavý. Jeho vesměs udržované budovy jsou dodnes využívány, tvoříce stále (spolu z daleka viditelným továrním komínem (81 m)) nepřehlédnutelnou dominantu ospalé vrutické obce. Štěstí v pokračování další důstojné pozemské existence neměly v okolí např. budovy zrušeného cukrovaru Dolní Cetno (areál někdejšího cukrovaru (zrušen roku 1958) je dnes značně zchátralý), snad nejhůře skončil bývalý cukrovar Brodce nad Jizerou (opuštěný a vyrabovaný tovární objekt (poslední sezóna proběhla v letech 1993/94) byl později úmyslně zapálen - a posléze srovnán se zemí (kromě rozsáhlé budovy někdejšího skladiště cukru)).
Železniční stanice Vrutice („km 50.930“; 225 m) sloužila potřebám nepříliš vzdáleného knížecího cukrovaru (cca 1.5 km) nějakých 30 let. Do cukrovaru se od místního frekventovaného nádraží jezdívalo – po místních komunikacích - mírně „z kopce“, podobná přepravní situace se zprvu opakovala i u sousedních cukrovarů Benátky nad Jizerou, Brodce nad Jizerou a Dolní Cetno (všechny tři zmíněné pojizerské cukrovary původně čile využívaly (před výstavbou svých závodních vleček) především služeb příhodně položené železniční stanice Chotětov). Nadmořská výška železniční stanice Kropáčova Vrutice obnáší 225 m, nádvoří zaniklého cukrovaru Vrutice leží v nadmořské výšce cca 205 m.

Úvodní strana vlečkového předpisu z roku 1897 (NA, sbírka Zdeněk Hrdina)
Stavbu vlečky cukrovaru Vrutice provedla po dohodě železniční společnost BNB, stavební smlouva byla podepsána ve Vrutici v dubnu roku 1897, v Praze došlo k podpisu o měsíc později. Výstavba krátké cukrovarské vlečky trvala přibližně půl roku, i zde došlo pragmaticky k druhotnému využití materiálu od BNB, např. použitých kolejnic. Kolaudace stavebních prací byla vyhlášena na konec července roku 1897. Obratem byla též provedena kontrola mostních objektů, jejich hlavní zkouška (Generální inspekce) proběhla až v březnu roku 1898 (po ukončení cukrovarnické sezony). V září roku 1897 schválilo Ministerstvo železnic služební předpisy a nařízení k obsluze a provozu vrutické vlečky. V říjnu roku 1897 proběhla revize dokončené cukrovarské vlečky, na jejímž základě byla nová vlečková dráha dne 3. listopadu roku 1897 definitivně schválena do provozu. Cukrovar byl s železniční stanicí Vrutice navíc spojen také telefonní linkou.

Výhybkou č. 4 odbočovala vlečka z boleslavského zhlaví, po snesení vlečky zůstala pouze kusá odstavná kolej, která byla v roce 2026 taktéž i s výhybkou zlikvidována (8/2025)
Na koleji cukrovarské vrutické vlečky se nacházely hned dvě úvratě. Ze železniční stanice Vrutice vybíhala (první úvrať – na mladoboleslavském zhlaví) nejdříve strmě klesající odbočná kolej (o celkové délce cca 0.7 km), běžící do míst pod výpravní budovou železniční stanice Vrutice. Zde se odbočná kolej původně dělila na dvě kusé předávací koleje (každá o délce 180 m). Odtud již vybíhala (druhá úvrať; cca v „0.5 km“ odbočné koleje) kolej samotné cukrovarské vlečky (o délce cca 1.6 km) běžící elegantním směrovým esíčkem až na tovární dvůr cukrovaru Vrutice. Zarážedlo v cukrovaru leželo v „km 1.565“ nové vlečky. Délka koleje cukrovarnické vlečky v souhrnu obnášela 2251 m + 434 m vedlejších kolejí (stav v roce 1912; krátce před prodejem Faltisova cukrovaru (rok 1913) Akciové společnosti pro průmysl cukrovarnický).
Maximální sklon koleje vrutické cukrovarské vlečky obnášel 20 promile, minimální poloměr oblouku koleje činil 150 m. Na vlečce se nacházelo celkem 9 nechráněných přejezdů a 4 ocelové mostky (přes svodnici (2,8 m; "km 0.436"); přes potok Koloč (3,5 m; "km 0.622"); inundační most (2,5 m; "km 0.682"); přes Vrutický potok (8,6 m; "km 0.784")). Maximální rychlost na vlečce byla zprvu stanovena na pouhých 15 km/hod. Drobná remíza pro obsluhující vlečkovou lokomotivu byla vystavěna přímo v areálu vrutického cukrovaru.

Fotografie pěkně ilustruje vedení vlečky, v té době skromnou, zástavbou obce Střížovice - zcela v pozadí je vidět budova stanice Kropáčova Vrutice, objekt vlevo je parní pila Jaroslava Martínka, před pilou je vidět i krátká řízková kolej u roku 1922, jejíž výhybku nalezneme u mostu, na vlečce je odstavený vagón (cca 1927)
Vlečková dráha v podstatě kopírovala zdejší přívětivý terén, větších stavebních úprav bylo potřeba provést pouze mezi cca „km 0.55 – km 0.8“, kdy došlo na loukách u potoků k výstavbě nižšího (cca 2,5 m) železničního náspu (s celkem 3 kovovými mostky), dnes již dávno odstraněného. V době svého vzniku odbočovala vlečná dráha cukrovaru Vrutice na jejím turnovském zhlaví, ze staniční koleje výměnou č. 5 (km „0“ byl totožný s „km 51.300“ turnovské dráhy). Roku 1927 proběhla generální rekonstrukce cukrovarské vlečky, při které došlo k posunutí její odbočné výměny o 90 metrů směrem k Turnovu. Souběžně došlo k významnému rozšíření/prodloužení železniční stanice Kropáčova Vrutice (původní délka zdejších stanice činila 320 m) a stavebním úpravám staniční budovy. Nový „km 0“ vlečky cukrovaru byl po rekonstrukci roven „km 51.390“ koleje turnovské dráhy.

Původní betonový blok ,,km 0" ve stanici Kropáčova Vrutice
Provoz na kdys čilé cukrovarské vlečce s konečnou platností utichl roku 1976. Roku 1977 bylo rozhodnuto o snesení již nepotřebné staré vlečné dráhy, ale fyzicky nebylo toto rozhodnutí ihned realizováno. Roku 1977 byly obě staré – pozvolna rezivějící - parní lokomotivy zaniklého vrutického cukrovaru - odstavené od roku 1972 na předávací koleji vlečky (tiše zarůstající v náletové zeleni - pod staniční budovou) - převezeny do lokomotivního depa Všetaty. Někdejší vlečka zaniklého vrutického cukrovaru začala být fyzicky pozvolna snášena až roku 1984, zřejmě v souvislosti se zrušením krátké navazující vlečky (kusá kolej) běžící (úvratí) do rozměrného skladiště někdejších družstevních závodů Dražice. K likvidaci železničního náspu (o délce cca 250 m) a tří kovových mostů na loukách „u potoků“ došlo kolem roku 1990 (z vyprávění pamětníků).

Areál cukrovaru Kropáčova Vrutice
Vlečka vrutického cukrovaru byla v provozu mezi lety 1897 – 1976. Přepravním potřebám zdejšího zemědělského kraje aktivně tak sloužila nějakých 80 let. Dle výše uvedených údajů je zřejmé, že největší provoz na vlečce probíhal v letech 1930 – 1932 (souběžná obsluha cukrovaru (zrušen roku 1967), parostrojní cihelny (uzavřena roku 1937), parostrojní pily (zrušena roku 1932) a družstevního skladu (zrušen roku 1979). V porovnání se sousedními cukrovarskými vlečkami zůstává krátká vrutická vlečka na pomyslné existenční časové ose spíše někde na jejím spodním okraji. Kupř. původně cukrovarská vlečka do Benátek nad Jizerou fungovala 127 let, vlečce cukrovaru Brodce bylo dopřáno více než 120 let existence, kolej dlouhé vlečné dráhy do Dolního Cetna (později dokonce přestavěná na místní dráhu) byla zrušena po 94 letech fyzické existence (doprava na Cetence byla zastavena roku 1970; dráha úředně zrušena roku 1974). Naopak, v terénu fyzicky stále přetrvávající dřímající vlečka někdejšího cukrovaru Byšice v letošním roce oslaví nádherných 152 let své existence.
Krátká strmá vlečka několik desítek let sloužila pouze potřebám vrutického cukrovaru, časem se ale na její sezonně významně frekventovanou kolej napojily hned dvě nedlouhé navazující vlečky a jedna krátká řízková kolej vrutického cukrovaru.

Pohled na cihelnu v Kropáčově Vrutici
Roku 1922 byl zahájen provoz jednoduché vlečky nové vrutické cihelny - vystavěné v těsném sousedství cukrovaru. Kolej cihelny odbočovala v „km 0.791“ cukrovarské vlečky ((hned za kovovým mostkem přes Vrutický potok); max. sklon cihelné vlečky (400 m) obnášel 3 promile), „Faltisovy parní závod cihlářský a elektrické plavírny ve Vrutici Kropáčově; výroba dutých cihel a drenážních trubek“ Cihelnu založil roku 1921 ještě Ing. Jan Faltis, roku 1926 ale podnik prodal, pod vlivem ekonomicky nepříznivých okolností, vychytralému správci cihelny L. Veverkovi. „Kdys zámožnou textiláckou rodinu Faltisů prostě nepotkalo ve Vrutici to pravé podnikatelské štěstí“ Cihelna Veverka Kropáčova Vrutice ukončila provoz roku 1937, opuštěný tovární objekt je dnes v podstatě ve zřícenině.

Zřícenina bývalé cihelny v Kropáčově Vrutici (2019)
Definitivně byla cihelna v Kropáčově Vrutici zrušena až roku 1962. Vlečka čile vyrábějící cihelny byla obsluhována lokomotivou cukrovaru (v roce 1937 činil obrat na vlečce cihelny úctyhodných 1153 vozů). Cihelna disponovala také nezbytnou drážkou (o rozchodu 600 mm) pro návoz hlíny, mimoúrovňové křížení koleje frekventované cukrovarské vlečky a koleje cihelné drážky se nacházelo nedaleko před železniční branou do cukrovaru (cca „km 1.2“). Propustek zmiňovaného někdejšího mimoúrovňového železničního křížení se vzácně zachoval až do dnešních dnů.

Zde bylo mimoúrovňové křížení cukrovarnické vlečky s polní drážkou (600 mm) blízké cihelny (2019)
Roku 1922 byla též zřízena (odbočná výměna v „km 0.433“) krátká (68 m) řízková kolej. Tato kolej, na kterou se ve výsledku zajíždělo dokonce přes tři úvratě, byla využívána (dovoz uhlí, dřeva …) nedlouhou dobu též místní parostrojní pilou (pila Jaroslava Martínka zanikla již roku 1932). Na někdejší parní pilu pana Jaroslava Martínka dodnes letmo opomíná místní autobusová zastávka „Kropáčova Vrutice, Střížovice, U pily“.

Autobusová zastávka Střížovice, U pily - v místech mohutného smrku za zastávkou vedla vlečková kolej
Roku 1930 byla zřízena krátká družstevní vlečka (výměna v cca „km 0.2“ prvního ramene; na vlečku – ležící v těsném sousedství železniční stanice - se taktéž zajíždělo úvratí) o délce 270 m (později zkrácena na 166 m), odbočující z koleje cukrovarské vlečky. Vlečka obsluhovala nově vystavěné velké skladiště Družstevního podniku Dražice, filiálka Střížkovice (stále využívaná budova udržovaného skladiště existuje dodnes). Provoz na vlečce družstevní filiálky utichl snad až roku 1979. A tím se následně také definitivně uzavřela historie na bývalé podnikové vlečce někdejšího knížecího cukrovaru v Kropáčově Vrutici.

Budova bývalého družstevního skladu - zde ležela kolej mladší vlečky, která vybíhala z kmenu starší cukrovarské vlečky (2023)
Vlečka byla drtivou většinu své existence obsluhována parními lokomotivami. Teprve na samém konci její pozemské pouti se zde krátce objevila i novotou vonící motorová lokomotiva. První lokomotivou (rok 1897) byla lokomotiva Wrutitz (Kraus Mnichov; 3622). Roku 1920 se na vlečce objevila lokomotiva Obora (Kraus Mnichov; 1371; rok 1883), pocházející ze zrušeného (1920) stejnojmenného cukrovaru. Roku 1938 začala na zdejší vlečce jezdit zcela nová lokomotiva BNB 180 (v.č. 1788) – od roku 1959 sloužící v cukrovaru Brodce nad Jizerou. Od roku 1959 na vrutické vlečce sloužila zánovní lokomotiva ze zrušeného cukrovaru Dolní Cetno (v.č. 2207; vyrobena roku 1947). Roku 1968 přišla do Vrutice posila z cukrovaru Dobrovice (Škoda Cs 10 Plzeň, v.č.362; vyrobena roku 1926). Obě parní lokomotivy tahaly od roku 1968 řepné vlaky ze skládky řepy v bývalém cukrovaru na nádraží v Kropáčově Vrutici. Roku 1972 nová Rosnička (T334.0951) z Dobrovice (sešrotována roku 2010), která zde sloužila až do zániku vrutické vlečky roku 1979. Roku 1972 obě parní vrutické lokomotivy byly odstaveny na kusé koleji vlečky pod železniční stanicí, po zrušení vlečky došlo k jejich přemístění do blízkých Všetat.

Lokomotiva Obora (Kraus Mnichov; 1371; rok 1883) pocházející ze zrušeného (1920) stejnojmenného cukrovaru
Během existence vrutické vlečky v případě poruch lokomotiv docházelo ke krátkodobým zápůjčkám lokomotiv, na zdejší vlečce se tak občas krátce objevily i jiné parní stroje. Kupř. roku 1968 zde s „vytahováním“ řepných vlaků do železniční stanice Kropáčova Vrutice vypomáhala i stařičká lokomotiva Princ Erick (Kraus Mnichov; v.č. 2339; rok výroby 1890; odstavena roku 1969) z nedalekého cukrovaru Dobrovice.
Procházkou po zaniklé vlečce železniční stanice Kropáčova Vrutice – bývalý cukrovar Kropáčova Vrutice. Drážní těleso někdejší vrutické cukrovarské vlečky již v dnešní době není jako souvislý úsek průchodné. Některé úseky staré vlečky se staly součástí soukromých pozemků, některé etapy dodnes naopak slouží silniční dopravě – a to jako místní komunikace. Dlouhou dobu se však zachovaly ale krátké úseky, které po snesení kolejnic zůstaly dále nepovšimnuty (přežívaly kupř. staré dřevěné pražce), konkrétně krátký úsek za mostkem přes svodnici ("km 0.436), který byl snesen až létě roku 2026 - spolu s pravým pilířem zaniklého mostku. V některých místech se pod vrstvou hlíny nebo travin dodnes vzácně zachovaly i zanesené staré kolejnice, patrné jsou zvláště u bývalého přejezdu (cca "km 0.55").

Zachovalé kolejnice mezi přejezdem polní cesty a silnice v cca 0,55 km
Vysoké drážní náspy na polích pod vrutickou místní silnicí byly již odstraněny (před cca 35 lety; jejich otisk je však v terénu stále patrný). Nezachoval se ani jeden ze čtyř ocelových mostků. U dvou někdejších mostků dlouho přežívaly alespoň pozvolna rozpadající se torza opěrných kamenných pilířů. Kousek před branou vlečky do areálu cukrovaru se vzácně zachoval téměř neporušený mladší betonový propustek, místo bývalého mimoúrovňového cukrovarské vlečky a úzkorozchodné (600 mm) polní dráhy, sloužící pro navážku hlíny do cihelny. Navazující šikmý betonový most (opuštěná rampa - se zbytky úzkokolejky) přes místní silnici byl snesen teprve před několika lety. Zajímavý je též kvádříkový propustek (betonem později – při výstavbě mladší vlečky - prodloužený) u bývalého cca „km 0.2“, v místech kde od roku 1930 odbočovala vlečka do skladů zemědělského družstva Dražice.

Omšelý hektometrovník km "0" cukrovarské vlečky v křovinách pod nádražím (2019)
Vzácnými pamětníky staré vrutické cukrovarské vlečky dlouhodobě zůstávaly oba mohutné kamenné bloky někdejších „km 0“ – odbočné rameno + samotná vlečka. První z uvedených kilometrovníků se nacházel – pečlivě opečováván / obílen – poblíže odbočné výměny na vrutickém nádraží, odstraněn spolu s dvěma posledními nepotřebnými výměnami někdejší vlečky v létě roku 2026. Druhý kilometrovník „0“ stojí – omšelý a zarostlý – v křovinách pod vrutickou staniční budovou. Na trase samotné vlečky nechají se pak tu a tam ještě spatřit i mladší betonové bloky kilometrovníků. V místech, kde kolej vlečky vcházela do vrutického cukrovaru stojí za pozornost mohutný cihlový sloup někdejších vrat a četné sloupky drátěného oplocení, které byly pragmaticky zhotoveny ze starých kolejnic.

Zde byla brána, kterou vlečka vcházela do areálu cukrovaru - cihlový sloupek držel jednokřídlá vrata (2019)
Tělesa zaniklých železničních tratí se v současnosti s oblibou adaptují na cyklostezky (např. roku 2005 vytrhaná vlečka do Benátek nad Jizerou se obratem změnila ve vyhledávanou cyklostezku; cyklostezka nedávno vznikla na téměř půlstoletím zrušeném podlužickém drážním úseku Svor - Cvikov (otevřena v dubnu roku 2005). V případě zaniklé cukrovarnické vlečky v Kropáčově Vrutici by však již tato myšlenka byla zcela bezpředmětná.
Fotografie pochází z terénních průzkumů lokality vlečky z let 2019 - 2026. Galerie je pro přehlednost rozdělena na tři části - první část monitoruje stav kolem nádraží až k první úvrati, kterou nalezneme pod nádražím, druhá část pak vedení koleje skrz obec Střížovice a přes vodoteče ke Kropáčově Vrutici, třetí díl pak stav u cukrovaru v Kropáčově Vrutici.

Vlečka Kropáčova Vrutice - ještě v roce 2025 se v kolejišti stanice nacházela výhybka č.4, kterou odbočovala vlečka z kolejiště stanice (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zachovalý "0" km vlečky, pod nádražím nalezneme ještě jeden (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - nezarostlá kolej vlečky (2023)

Vlečka Kropáčova Vrutice - kolej zaniklé vlečky fyzicky končila poblíže bývalého "km 0.1" (2023)

Vlečka Kropáčova Vrutice - původní kvádříkový klenutý propustek vlečky u "km 0.1" (2023)

Vlečka Kropáčova Vrutice - první propustek na zdejší vlečce, v roce 1930 se na něj z druhé strany "přilepil" betonový propustek vlečky družstevních skladů (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - vlečka cukrovaru vedla nynější zahradou - vedle ní na druhou stranu mířila kolej družstevních skladů (2023)

Vlečka Kropáčova Vrutice - někde v místech těchto vrat byla výhybka vlečky družstevního skladu, která úvratí mířila k budově skladiště (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - bývalé drážní těleso družstevní vlečky, vedoucí podél budovy skladu (2023)

Vlečka Kropáčova Vrutice - vlečková kolej vedla podél budovy v délce 270 metrů (později zkrácena na 166 m) (2023)

Vlečka Kropáčova Vrutice - první přejezd, koleje vedly z dnešních vrat přes silnici ve směru živého plotu (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - družstevní sklady (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - ke kvádříkovému mostku z roku 1896 se roku 1930 přimkl mostek vlečky zemědělských produktů (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled ve směru vedení kolejí - koleje vedly ve směru živého plotu (2023)

Vlečka Kropáčova Vrutice - koleje směřovaly ve směru vrat, přes současnou zahradu (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - timto živým plotem opouštěla pomyslně koleje současnou zahradu (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled vedení kolejí - přímo přes dětské hřiště (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - a to se již nacházíme v prostoru pod nádražím u první úvrati, vlevo vedly koleje směrem k cukrovaru (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zachovalé pražce, v těchto místech byla výhybka, vpravo směřovaly koleje na nádraží vlevo k cukrovaru (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - výhybkový pražec (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - jasně zřetelné pražce, od výhybky vedly dvě koleje dalších 250 metrů k zarážedlům (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - jasně zřetelné těleso vlečky v místech seřadiště (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - otisky po kolejových polích jsou jasně vidtelné (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - lehce omšelý hektometrovník km "0" cukrovarské vlečky (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled zpět, nahoře vrutické nádraží (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - kolej ještě nekončila, nutno obejít soukromý pozemek (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - a teprve za pozemkem lze najít bývalé hliněné zarážedlo koleje vlečky (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - od úvratě pod nádražím klesala kolej vlevo dolů (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zachovalý pražec i s podkladnicí (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - dolů kolej směr cukrovar, vpravo vedla kolej od nádraží (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - směr vedení koleje k cukrovaru (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - km 0,1 (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - někde vlevo stávala pila Jaroslava Martínka (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - směr vedení koleje (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - druhotně využité pražce vlečky k podepření břehu (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - ohlédnutí k úvrati pod nádražím (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - kolej mířila k přejezdu se silnicí (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled v ose koleje, která vedla pomyslně ve směru vrat do zahrady (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zřejmě připomínka zdejší vlečky (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - původní propustek vlečky (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - propustek vlečky z druhé strany (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - kolej vedla pomyslně vraty ve směru vzrostlého smrku (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - směr vedení koleje přes zahradu (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - první mostek přes svodnici (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zbytky mostku - dnes již existuje jen ten pravý pilíř (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - levý pilíř (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - současný pohled na zbytky mostku (2026)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled po svodnici od silnice k mostku (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zde bylo těleso "vzorově" opuštěno (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled po náspu (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - křoví na náspu ukazuje směr vedení koleje k polnímu přejezdu a k silnici (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zpětný pohled po zarostlém náspu k zachovalému mostku (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - těleso vlečky zde bylo krásně viditelné (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - polní přejezd a asi jediná zachovalá a viditelná kolej vlečky (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - koleje směřovaly šikmo k silnici (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - v těchto místech křížila vlečka silnici ze Střížovic do Kropáčovy Vrutice (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - přes silnici mířila kolej na násep, který je již dávno odbagrovaný (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - někde ve směru sloupu vedla kolej po náspu k dalšímu mostku (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - ohlédnutí přes pole zpět k silničnímu přejezdu (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - místo kde býval mostek přes místní vodoteč (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled zpět k silnici z místa mostku (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled přes vodoteč, kolej vedla po náspu ke stromům, kde teče Košátecký potok (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - vodoteč vydatně napájí místní pramen - jinak taky staročesky vrutice (2025)

Vlečka Kropáčova Vrutice - tímto směrem mířili koleje vlečky po náspu k dalšímu mostku, tentokrát přes Košátecký potok (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - vyvýšené místo mezi stromy je pozůstatek vlečky (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - místo kde vlečka překonávala Košátecký potok (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zachoval se zde i zbytek náspu (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - opět pražce a podkladnice (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pilíře rozbagrovány, mostek zde byl ocelový (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - místo kde koleje překonávaly potok (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zbylo pouze něco málo kamení (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - a v tomto směru již koleje pomyslně míří viditelným obloukem k cukrovaru a cihelně (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - bohužel v roce 2026 byl archeologicky nejzachovalejší úsek tělesa vlečky rozbagrován (2026)

Vlečka Kropáčova Vrutice - polní přejezd a pohled po kolejích ve směru již neexistujícího náspu k mostku přes svodnici (2026)

Vlečka Kropáčova Vrutice - drážní tělěso, s novodobou úpravou (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - někde v těchto místech byla výhybka vlečky do cihelny, kolej odbočovala obloukem vpravo k soudobé plechové hale(2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - kolej cukrovaru mířila obloukem k obytným domům (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zachovalý propustek vlečky (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - z druhé strany je již zasypaný (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - vpravo v místě plechové haly býval areál cihelny, cukrovar je vzadu (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - v tomto směru vstupovala kolej vlečky do areálu cihelny (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - vlečka cukrovaru křížila přejezdem v tomto směru silnici (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - ohlédnutí zpět (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zde se kolej vlečky mimoúrovně křížila s úzkorozchodnou drážkou cihelny(2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - mimoúrovňové křížení cukrovarnické vlečky s polní drážkou (600 mm) blízké cihelny (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - kolej vlečky mířila přímo k vratům cukrovaru (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - před vjezdem do cihelny byl ještě jeden přejezd s místní komunikací (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - jednokřídlá vrata cukrovaru nesl tento cihlový sloup (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - ještě pohled k mostku, kde se mimoúrovňově křížila kolej vlečky a úzkorozchodné drážky, která navážela hlínu z lomu na kopci do blízké cihelny (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - zachovalý sloup brány, který nesl jednokřídlá vrata (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - pohled z brány cukrovaru ve směru příjezdu - cca km 1,6 (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - ruina bývalé vrutické cihelny (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - všude v okolí nalezneme druhotně využité kolejnice a pražce (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - v popředí možný šturc nebo část neznámého ukotvení (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - areálu stále dominuje cukrovarský komín (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - komín má impozantních 81 metrů (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - dnes v areálu sídlí firma prodávající a servisující zemědělskou techniku (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - budovy cukrovaru jsou zachovalé a udržované (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - opět druhotně využité pražce (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - a dokonce i s hřeby (2019)

Vlečka Kropáčova Vrutice - celkový pohled na cukrovar, provoz vlečky utichl roku 1976 (2019)
VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina
Technická podpora: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2026 Vlakregion Jičín