INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Prvopočátek historie vlakové dopravy v Železném Brodě se váže k císařskému rozhodnutí z roku 1856, které korunovalo snahu velkopodnikatele Johanna Liebiga seniora o vystavění dráhy z Liberce do Pardubic a tak se i Železný Brod o dva roky později dočkal svého dopravního spojení po železnici. První oficiální vlak sem přijel 1. prosince 1858 a to s postupně zprovozňovaným úsekem Horka u Staré Paky – Turnov. V následujících letech bylo třeba provést další spojování jizerských textilních oblastí a tak je předložen v roce 1872 návrh na zbudování odbočné trati ze Železného Brodu do Tanvaldu. Doprava na této trati je slavnostně zahájena 1. července v roce 1875.
Stanice Železný Brod je tedy mezilehlou dopravnou pro trať 030 (Jaroměř - Liberec) a odbočnou (počáteční) železniční stanicí pro trať 035 (Železný Brod - Tanvald) ležící v rovném úseku trati a vstupní stanicí do dálkově ovládaného úseku trati Železný Brod – Košťálov. V letech 2009 - 2010 došlo k celkové rekonstrukci kolejiště a postupnému napojení stanice na dálkové ovládání. Před rekonstrukcí mělo kolejiště železniční stanice Železný Brod šest dopravních kolejí (1 - 4, 6, 8) a jednu průjezdnou manipulační kolej (10). Staniční koleje 5, 7 a 9 byly manipulační kusé. Po rekonstrukci kolejiště byla jedna dopravní kolej snesena a místo ní byl rozšířeno IV. nástupiště. Z manipulační koleje (10) se nutnou přestavbou turnovského zhlaví stala kusá kolej, stejně tak dopadla i kolej vycházející ze staniční koleje č. 3. obsluhující sklad a nákladiště vedle výpravní budovy. Dnes (2013) má tedy stanice Železný Brod celkem pět dopravních kolejí a několik kusých odstavných kolejí. Hlavní staniční kolej má tradičně číslo 1 a je bez odklonu průběžná v ose trasy Malá Skála - Semily s celkovou užitečnou délkou 418 metrů. Délky jsou: – staniční dopravní kolej 2 (505 m); 3 (480 m); 4 (347 m); 6 (347 m), manipulační koleje jsou nyní všechny kusé u kolejí 5 (142 m), 5a (95 m) a 8 (201 m) ukončené šturcem, koleje 7 (66 m); 7a (46 m) ;7b (46 m) ukončené námezníkem (vrata výtopny). Ve stanici je na výhybkách dopravních kolejí umístěn elektrický ohřev výhybek (EOV) - typ TDDP (Elektroline). Ohřev se spíná automaticky dle povětrnostních podmínek, nebo vynuceně z dopravní kanceláře stanice Železný Brod.
Před rekonstrukcí (2009/2010) bylo staniční zabezpečení I. kategorie Test 10 pro směr Tanvald / Semily a mechanické (ruční obsluha výhybek) pro směr Malá Skála. Ve směru Semily a Malá Skála sloužilo jako traťové zabezpečení telefonické dorozumívání (D2) a ve směru Jesenný reléový poloautoblok RPB AŽD 71 - vybudován byl po tragické nehodě u Spálova (1990). Po modernizaci stanice je dopravna napojena na dálkové řízení – staniční zabezpečovací zařízení je nyní III. kategorie, tj. decentralizované elektronické stavědlo ESA 11 (obch. ESA 33) s panely elektronického rozhraní EIP, ovládané ze zálohovaného jednotného obslužného pracoviště (JOP) - na kolejích jsou pak pro indikaci volnosti trati instalovány počítače náprav Frauscher. Z pracoviště JOP jsou ovládána i staniční zabezpečovací zařízení ve stanicích Košťálov a Semily (celkem 25 výhybek). Ve směru Semily je použito traťové zabezpečovací zařízení III. kategorie, integrované v použitém staničním zabezpečovacím zařízení ESA 11 (ESA33). Ve směru Malá Skála a Velké Hamry je zabezpečovací zařízení III. kategorie - automatické hradlo (AHP-03) bez návěstního bodu (v traťovém úseku bez hradla). Ze současných vlakových cest je vyloučena pouze možnost protisměrné jízdy na stejnou kolej. Předvěstidla, vjezdová a odjezdová návěstidla, dopravny Železný Brod, jsou světelná, včetně pěti trpasličích seřazovacích návěstidel. Vjezdová a odjezdová rychlost je traťová s místním omezením na trase pokračování traťové koleje, při jízdě do odbočky je rychlost 50 km/h.
Nástupiště jsou v Železném Brodě čtyři u staničních kolejí 1-4 dvě typu s pevnou hranou SUDOP T + desky K150 a dvě s pevnou hranou typu Tischer, všechna nástupiště jsou úrovňová a jednostranná. Podél celé výpravní budovy je hlavní kryté nástupiště (veranda), které od kolejiště odděluje kovové zábradlí s dvěma přístupy k úrovňovým přechodům. Na kryté nástupiště je příchod pouze mezi skladem a hlavní budovou. Hlavní budova je jednopatrová podlouhlého obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. V hlavní budově je kromě dopravní kanceláře v levé části, také vytápěná čekárna s prodejem jízdenek. Původně se do čekárny dalo přistupovat skrz skleněné dveře i ze zadní strany budovy, ale přístup byl zřejmě nepoužívaný a tak je uzamčen (2013) a blokován několika lavičkami. V čekárně je umístěn digitální panel s odjezdy vlaků a automat na kávu. Vedle čekárny nalezneme WC přístupné z perónu. Pravou stranu budovy zabírá poměrně rozsáhlá restaurace, toho času uzavřená (2013), přístupná taktéž pouze z krytého nástupiště. Kolejiště a prostranství pro cestující je osvětleno pěti centrálními osvětlovacími věžemi a jedenácti stožáry typu JŽ-14, krytý perón pak několika výbojkami. Na pravé straně výpravní budovy je poměrně dominantní stavba skladiště s nákladištěm. V levé části u kusé koleje č. 5 je rozsáhlé prostranství nákladiště, které mohlo být původně obsluhované i z další kusé koleje, ta je sice ještě zarostlá vegetací zachována, ale výhybka která ji napojovala do trati je již snesena. Dále bývalo u semilského zhlaví kolejiště s výtopnou a budova dílen s dvěma vstupními kolejemi - výtopna však byla na počátku roku 2020 zbořena. Na obou koncích stanice byly před rekonstrukcí výhybkářská stanoviště (St.1 na semilském zhlaví a St. 2 na maloskalském).
Stanice Železný Brod leží na jižním břehu řeky Jizery nedaleko centra a tak je i hojně využívána k dopravě místními občany. Ve stanici staví rychlíky Pardubice - Liberec a v letní sezóně je stanice cílem turistů, kterým slouží jako nástup na výlety do turisticky zajímavého okolí, nebo jako přestupní bod trati 035 pro výlety do Jizerských hor.
Celkový pohled na nádraží z konce prvního nástupiště (10/2013)
Kusá manipulační kolej č.5 a plocha nákladiště (10/2013)
Zaústění staniční manipulační kusé koleje č.5(10/2013)
Výkolejka Vk2 (10/2013)
Pohled na místo, kde před rekonstrukcí bývala výhybka kusé koleje - kolej viditená ve vegetaci (10/2013)
Výhybka na kusou kolej č. 5 pohledem do stanice - vlevo budova dílen (10/2013)
Pohled na semilsko-hamerské zhlaví se světelnými návěstidly (10/2013)
Viditelné zbytky původní (vytrhané) staniční koleje č. 4 (10/2013)
Pohled na prostor zrušené koleje směrem ke zhlaví (10/2013)
Dopravní koleje č. 4 a 6 a odbočka na kusou kolej č. 8 (10/2013)
Detail návěstidel semilsko-hamerského zhlaví(10/2013)
Celkový pohled na všechna světelná návěstidla semilsko-hamerského zhlaví (10/2013)
Odbočka k dílnám a depu (výtopně) Kolej č. 7, 7a (10/2013)
Manipulační kolej č. 7 končí vraty depa /výtopny (10/2013)
Pohled od výtopny k dílnám (10/2013)
Výtopna u staniční koleje č. 7 (10/2013)
Výhybky na semilsko-hamerském zhlaví(10/2013)
Pohled do stanice ze semilsko-hamerského zhlaví - vpravo výhybkářské stanoviště St.1 (10/2013)
Vpravo trať směr Semily, vlevo ve směru Velké Hamry (10/2013)
Trpasličí seřazovací návěstidlo Se3 (10/2013)
Výhybkářské stanoviště St. 1 (10/2013)
Pohled na kolej č. 7 směrem k výtopně (10/2013)
Skladiště u koleje 7a (10/2013)
Pohled na rozdvojení kolejí 7a, 7b - vegetace prozradí, že již není moc používané (10/2013)
Koleje 7a, 7b končí u budovy dílen (10/2013)
Ukončení kolejí 7a, 7b vraty (10/2013)
Celkový pohled na odbočku staniční koleje č. 5 (10/2013)
Popelová jáma přežila rekonstrukci bez úhony - málo viděné je zachované umístění kolejí na dřevěném trámu i dřevěné rozpěry (10/2013)
Komplexní pohled do nádraží - viditelné pozůstatky po vytržené koleji (10/2013)
Výpravní budova stanice Železný Brod (10/2013)
Pohled z nástupiště č. IV (10/2013)
Kryté nástupiště (veranda) s lavičkami a hodinami, zabezpečená železným zábradlím (10/2013)
Pohled na dopravní kancelář a služební prostory (10/2013)
Maloskalské zhlaví, vlevo dominantní stavba skladu (10/2013)
Pohled na sklad a nákladiště na maloskalské straně s kusou manipulační kolejí (10/2013)
Návěstidla na maloskalské straně stanice (10/2013)
Výkolejka u skladu - Vk3 (10/2013)
Nová trafostanice SZZ (10/2013)
Maloskalské zhlaví po rekonstrukci (10/2013)
Poslední výhybka maloskalského zhlaví končí až na mostě (10/2013)
Pohled do stanice Železný Brod z maloskalského zhlaví (10/2013)
Komplexní pohled na dálkově ovládanou výhybku s ohřevem (10/2013)
Pohled do stanice z maloskalského zhlaví - vpravo nákladiště (10/2013)
Nákladiště a sklad pohledem do stanice (10/2013)
Přístupová cesta k nástupištím mezi skladem a výpravní budovou (10/2013)
Celkový pohled a maloskalské zhlaví z rampy skladu (10/2013)
Budova skladu z příchozí strany (10/2013)
Přístup do restaurace z perónu (9/2003)
Toalety přístupné z perónu (10/2013)
Přístupový prostor, původně průchozí, změněný na čekárnu(9/2003)
Výdejní okénko prodeje jízdenek a digitální informační panel stanice Železný Brod (10/2013)
Vchod do služebních prostor stanice (9/2003)
Před rekonstrukcí: Pohled z prvního nástupiště na semilsko-hamerské zhlaví - vpravo ještě původní funkční a obsazená staniční kolej č. 5 (8/2005)
Před rekonstrukcí: Pohled na maloskalskou stranu se skupinovým odjezdovým mechanickým návěstidlem (8/2005)
Maloskalské zhlaví v konfiguraci před rekonstrukcí s výhybkářem (8/2005)
Budova stanice z prvního nástupiště (8/2005)
Mapa stanice Železný Brod pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín
Mapa stanice Železný Brod před rekonstrukcí pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín
VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina
Technická podpora: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín
