INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Dopravna Návarov je mezilehlá jednokolejná zastávka, která leží v částečném oblouku trati v úzkém zářezu mezi strmým skalnatým svahem a řekou Kamenicí. Zastávka leží v odlehlé oblasti mezi lesy v údolí a nejbližší obsluhovanou obcí je poměrně vzdálená Vlastiboř (2 km) a samozřejmě v minulosti to byl i nedaleký návarovský velkostatek. V současné době je zastávka hojně využívána především turisty, jako nástupní bod na výlety do tohoto čarokrásného romantického kraje jizerského podhůří.
Zastávka Návarov (5/2020)
Pravidelné vlaky se údolím Kamenice rozjely již 1. července roku 1875. Původně jednokolejná zastávka Návarov byla uvedena do provozu na jaře roku 1876 a fungovala pouhé tři roky do roku 1879, kdy byla uzavřena pro její malé využití cestujícími. Po uzavření se však vzedmula vlna nevole mezi obyvateli a tak byla opět uvedena do provozu 1. prosince 1883 (ve stejný den byla otevřena i sousední žel. zastávka Plavy). V té době je zde dokonce z peněz majitele návarovského velkostatku vystavěna zděná čekárna a na tanvaldské straně je přistavěna krátká kusá kolej s krátkým nákladištěm, zprvu především pro nakládání dřeva z místních lesů – nákladová kolej (tato roku 1908 dokonce prodloužena o 50 m) byla zaústěna výhybkou ve směru do Železného Brodu. Později se z Návarova přepravují také četné kusové zásilky, které využívají menší okolní podniky (tkalcovna, brusírna, sklárna). Pro tento účel je zde vybudováno i malé provizorní skladiště v budce vyřazeného nákladního vozu, umístěné na zděné podestě vedle budovy zastávky. Návarovská zastávka má také vydatný vlastní vodní zdroj (přetrval do dnešních časů) a vodní jeřáb (na tanvaldské straně) pro zbrojení parních lokomotiv vodou. Zastávka Návarov se stává plně samostatným staničním úřadem a snad jen s výjimkou období první světové války, kdy objem přepravy významně poklesl, je jím až do 1. května 1924. V tomto roce je staniční služba v Návarově zrušena a ze stanice se stává frekventovaná zastávka s nákladištěm, prodej jízdenek je samozřejmě zachován. V roce 1929 dochází výstavbou nového dřevěného skladu (s nakládací rampou) k nahrazení původního vysloužilého provizoria vytvořeného z nákladního vagónu a panuje tu poměrně čilý osobní i nákladní provoz. Zastávka je také díky své poloze, v romantickém údolí Kamenice nedaleko starobylého zříceného hradu Návarov, velmi frekventovaným turistickým místem a obzvláště o víkendech sem cestují z blízkých průmyslových měst četné davy turistů. V roce 1936 po dlouhém vyjednávání a shánění potřebného finančního obnosu byl do zastávky zaveden z Vlastiboře i elektrický proud, do té doby se zde svítilo pouze petrolejkami. 30. září 1938 po podpisu Mnichovské dohody a připojení Sudet k Německé říši, se Návarov stává poslední zastávkou na území okleštěné republiky a jako hraniční tak funguje až do 21. února 1939, kdy byla vystavěna ve směru k Tanvaldu pohraniční zastávka Držkov.
S poválečným rozmachem silniční nákladní dopravy a rozvojem dopravy autobusové ztrácí na významu i zastávka a nákladiště Návarov - autobusy staví přímo v obcích a tak obyvatelé nemají potřebu docházet i několik kilometrů lesem k železniční trati v hlubokém údolí. V roce 1973 se tak na zastávce přestávají prodávat jízdenky a upadá i nákladní doprava, krom převozu několika vagónů dřeva se z nákladiště nic nevozí. Nákladní ruch na žel. zdejší železniční zastávce a nákladišti citelně utrpí i díky destrukci blízkého dvouobloukového kamenného mostu přes řeku Kamenici. Mohutný letitý most je obratem nahrazen pouze lehkým kovovým provozoriem (dodávka UNRRA; v provozu mezi lety 1949 - 2014) s nevelkou nosností, které již neumožňuje další přístup těžší přepravní techniky na návarovské nákladiště. V roce 1986 dochází ke kompletní rekonstrukci tratě (provedlo Železniční vojsko) a v zastávce je zrušeno nákladiště a jeho výhybka je i s kolejí vytržena, stejně tak je zbořen i sklad. Z budovy zastávky (obsahující dva nevelké služební byty) se poslední nájemci stěhují až v roce 1988 (po 105 letech obývaní) a tak se osamoceně stojící budova dostává obratem do zájmu četných vandalů a stává se z ní postupně ruina, v roce 1993 je stará budova pro velmi špatný technický stav stržena. Na jejím místě následně vzniká jednoduchý plechový přístřešek.
Zastávka Návarov - původní stav před rekonstrukcí (2012)
Na podzim roku 2019 dochází ke komplexní rekonstrukci celé trati z Železného Brodu do Tanvaldu a při ní samozřejmě také i k úpravě zastávek. Před rekonstrukcí měla zastávka krátké jednoduché sypané nástupiště s pevnou hranou typu Tischer. Malý plechový přístřešek s lavičkou zhotovenou ze starého pražce a odpadkovým košem byl jediným útočištěm pro cestující před nepříznivým počasím. Díky zavádění dálkového řízení na trati, je v roce 2015 v zastávce Návarov znovu obnoveno elektrické osvětlení postavením tří nových elektrických peronních svítidel (od doby likvidace původní budovy v roce 1993 byla zastávka zcela bez osvětlení). Na zastávce je také zřízen staniční rozhlas hlásící příjezdy a odjezdy vlaků. Roku 2015 je zde také nově instalována závora, zamezující příjezd automobilů na plochu bývalého nákladiště (vznikaly zde opakovaně černé skládky).
Po rekonstrukci tanvaldské tratě v roce 2019 dostala zastávka Návarov novou čekárnu a upraveno bylo i nástupiště. Původně mělo nástupiště délku 63 metrů, bylo sypané s pevnou hranou typu Tischer. Při rekonstrukci bylo nástupiště vybouráno a celkově přeskládáno vzhledem k novému vedení koleje. K výstavbě nového nástupiště byly použity původní dílce pevné hrany a přidány dílce nové, aby mohlo být nástupiště prodlouženo na délku 90 metrů - původní starý zásyp byl nahrazen recyklovanou asfaltovou drtí. Šířka nového nástupiště je 2,5 m a má výšku hrany nad t. k. 250 mm. Čekárnu zastávky Návarov tvoří betonový přístřešek, používaný typ „Antivandal“, vybavený lavičkou umístěnou na konzolách a odpadkovým košem, na stěně přístřešku visí vitrína s jízdním řádem. Přístup k zastávce je ze silnice po původní pěšině zajištěné rozpadajícím se zábradlím, která překonává skalnatý ostroh nad tratí. Po původní staniční budově nalezneme jen torzo základů zarostlé vegetací v zářezu svahu a nachází se tu také i několik betonových či dřevěných (staré pražce) sloupků bývalého plotu. Po snesené kusé nákladové koleji se v terénu bývalého nákladiště stále zachovaly dřevěné pražce, od podzimu roku 2019 nově překryté čerstvým kamenivem. Na tanvaldské straně se také stále dochoval „kopeček“ zakončení kusé koleje s příčně umístěným starým dřevěným pražcem. Je až s podivem, jak bohatý provoz tu kdysi panoval. Dnes tomu cestující, který vystoupí v opuštěném zalesněném údolí, již asi jen těžko uvěří. Zastávka Návarov nejvíce ožívá o letních víkendech, kdy sem míří turisté na nedaleký hrad Návarov a na Palackého stezku vedoucí překrásným údolím, vyhloubeným říčkou Kamenicí. Turistický rozcestník nalezneme na sloupu u mostu, v místě, kde odbočuje ze silnice pěšina vedoucí k zastávce.
Původní pohled na zastávku Návarov ukazuje také, že existovala přímá přístupová cesta lesem z Vlastiboře (1935) sbírka: Josef Bosáček, zdroj: *2)
Zastávka Návarov - hektometrovník na původním nákladišti (05/2020)
Zastávka Návarov - nově rekonstruovaný silniční most nedaleko zastávky překonává trať (05/2020)
Zastávka Návarov - pohled z nákladiště k zastávce (05/2020)
Zastávka Návarov - pohled z nákladiště k silničnímu mostu(05/2020)
Zastávka Návarov - nádrž pro doplňování vody parním lokomotivám (05/2020)
Zastávka Návarov - zbytky betonových sloupků původního plotu (05/2020)
Zastávka Návarov - konec nástupiště směrem k Železnému Brodu (05/2020)
Zastávka Návarov - zářez v místech původní budovy a pozůstatky plotu (05/2020)
Zastávka Návarov - tanvaldská strana nástupiště a vlevo pěšina stoupající přes skalnatý ostroh k silnici (05/2020)
Zastávka Návarov - pěšina a zbytky zábradlí (10/2012)
Zastávka Návarov - stoupání pěšinou ke skalnímu ostrohu (10/2012)
Zastávka Návarov - nově zbudované osvětlení zastávky a rozhlas (01/2016)
Zastávka Návarov - celkový pohled na zastávku z železnobrodské strany (01/2016)
Zastávka Návarov - v zářezu původní budovy (01/2016)
Zastávka Návarov - nově zbudované osvětlení zastávky (01/2016)
Zastávka Návarov - deštivá romantika v údolí Kamenice (05/2020)
Zastávka Návarov - vlak míří v děšti do Železného Brodu (05/2020)
Zastávka Návarov - závora na cestě od silnice znemožňující vjezd na bývalé návarovské nákladiště (05/2020)
Zastávka Návarov - zajímavý pohled na původní žlaby odkryté při rekonstrukci - jejich vedení ukazuje polohu výhybky a nákladištní koleje (05/2020)
Zastávka Návarov - rekonstrukce silničního mostu přes trať u zastávky - snesený most (10/2012)
Zastávka Návarov - pohled na zářez před zastávkou bez silničního mostu (10/2012)
Zastávka Návarov - zvláštní parní vlak projíždí zastávkou s ještě existující budovou (1983), sbírka: Mojmír Leštinský, zdroj: *2)
Zastávka Návarov - pohled přes nákladištní kolej do stanice Návarov (nedatováno), sbírka: Jaroslav Hrach, zdroj: *1)
Zastávka Návarov - typický a všude publikovaný pohled na zastávku s všedním provozem
Zastávka Návarov - klikaticí se silnička a most přes železnici, zcela vlevo v dolním rohu vagon stojící na nákladišti
Mapa zastávky Návarov pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín
VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina
Technická spolupráce: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Nově nás můžete sledovat na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín