INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

041 - Hradec Králové - Ostroměř - Jičín - Turnov • 061 - Nymburk - Kopidlno - Jičín

028 - Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec • 030 - Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec
034 - Smržovka - Josefův Důl • 035 - Železný Brod - Tanvald • 036 - Liberec - Smržovka - Tanvald -Harrachov
040 - Chlumec n.C. - Ostroměř - Stará Paka - Trutnov • 042 - Martinice v Krk. - Jilemnice - Rokytnice n. J.
046 - Lomnice nad Popelkou - Stará Paka • 063 - Kopidlno - Dolní Bousov - Bakov nad Jizerou
064 - Mladá Boleslav - Lomnice nad Popelkou • 070 - Praha hl.n. - Neratovice - Všetaty - Ml. Boleslav - Turnov
076 - Mělník - Lhotka u Mělníka - Mšeno - Mladá Boleslav

Zaniklé, zrušené či neprovozované dráhy a vlečky:
8n - Podlužická dráha Svor - Cvikov - Jablonné v Podještědí • 046 - trať Hněvčeves - Smiřice
Vlečka Chotětov - Brodce • Křídelní dráha Lhotka u Mělníka - Střednice

(041) - BUTOVES

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Stanice Butoves je mezilehlá tříkolejná dopravna s vlečkou, ležící v rovném úseku trati z Ostroměře do Jičína. Nádraží na katastru obce Butoves bylo vystavěno a zprovozněno spolu s odbočnou tratí Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) z Ostroměře do Jičína 17. prosince 1871. Tehdy stanice nesla jméno Tuř (Turz) – správně totiž spadala obec Butoves pod sousední Tuř. K první změně jména došlo v roce 1880, kdy si obyvatelé Butovse, na jejímž katastru nádraží leželo, vymohli název Tuř – Butoves, roku 1899 došlo k dalšímu přejmenování na Butoves – Tuří a v roce 1924 byl název upraven na Butoves – Tuř. Teprve 15. května 1937 došlo k pojmenování stanice na dodnes používaný Butoves.

Stanice Butoves (9/2024)

V době výstavby měla stanice tři koleje, dvě koleje byly dopravní s tehdy obvyklým odklonem osy a jedna kolej byla manipulační. Manipulační kolej obsluhovala dřevěný sklad V. třídy s nakládací rampou, ležící na jičínské straně a menší přilehlé nákladiště. Na jičínské straně vycházela ze skladištní koleje kratší kusá kolej. Na ostroměřském zhlaví byl vystavěn jednoduchý strážní domek č. 6 (WH 6J) a na straně k Jičínu pak dvojitý strážní domek č. 7 se studnou. Pro stanici byla vybrána jednopatrová staniční budova IV. třídy. Dřevěné toalety pro cestující byly vystavěny externě, na levé straně výpravní budovy. Stanice Butoves leží v rovinatém, ryze zemědělském kraji, a tak je v té době využívána hlavně pro dopravu zemědělských komodit nakládala se tu hlavně cukrovka, čekanka, brambory, len či obilí z okolních statků. V únoru roku 1881 došlo k realizaci projektu z roku 1874 - rozšíření nakládací rampy u skladu. V témže roce dochází i k přestavbě strážního domku č. 6 na ostroměřské straně stanice. V roce 1888 vystavěl nedaleko butovského nádraží tesařský mistr Václav Janoušek malou parní pilu s jedním katrem, a tak se začíná do stanice dovážet ke zpracování i dřevo. Pila poměrně dobře prosperuje, a tak z roku 1911 pochází projekt na zřízení krátké vlečky k pile. Nerealizovaná však zřejmě zůstala pouze na papíru.

Stanice Butoves - parní pila Václava Janouška a nákladiště dřeva pohledem přes kolejiště - zdroj: archiv obce Butoves

V roce 1923 dochází na katastru sousední obce Milíčeves k pokusům o nalezení uhlí, v listopadu 1923 je do stanice dopravena velká vrtná souprava a 14. 11. se započalo se zkušebními vrty do hloubky více než 500 metrů. Předpokládaný nález ložisek uhlí by významně proměnil zdejší ryze zemědělský kraj. K jeho nalezení však naštěstí nedošlo. 13. března 1925 se na schůzi obecního zastupitelstva řešila elektrifikace obce a v rámci toho došlo i ke zjišťování potřeb železniční stanice – k osvětlení nádraží by bylo potřeba 35 žárovek a 4 velké stožárové lampy. K osvětlení nádraží i obce však zatím nedošlo, zájem obyvatel obce byl malý a o elektřinu neprojevili zájem. V letech 1926–27 byla provedena částečná rekonstrukce a rozšíření stanice. Výstavbu prováděl Odbor pro udržování dráhy v Novém Bydžově a usilovalo se hlavně o prodloužení nákladištní koleje směrem k Ostroměři. Zatímco stávající nákladištní kolej umožňovala přistavení 5-6 vozů a kusá kolej max. dalších 5, s plánovaným prodloužením koleje bylo požadováno místo pro alespoň 16 vozů. 7. prosince 1926 tak došlo k zajímavé akci, a to kompletnímu posunutí návěstní budky na ostroměřské straně o 3,6 metrů dále od dopravní koleje. Stavba o váze 240 tun byla podkopána a v základech podchycena kolejnicemi, pomocí mohutného a silného kladkostroje pak byla přesunuta na nové místo. Tím se uvolnilo místo pro prodloužení celého kolejiště. Hned na počátku roku 1927 došlo k přestavbě ostroměřského zhlaví, kdy byl zlikvidován odklon osy a staniční kolej č.1 se tak stala kolejí průjezdnou pro oba směry. Přeložením výměn pak došlo k prodloužení celého kolejiště o 50 metrů. Nákladištní kolej byla prodloužena z původních 140 na délku 316 metrů.

Stanice Butoves před prodloužením manipulační koleje (výřez z pohlednice, kolem roku 1900)

1. srpna 1927 si nově vzniklé nákladiště na ostroměřské straně pronajala pro nakládku dřeva místní pila Václava Janouška a zároveň zaplatila na jeho vydláždění částku 5000 Kč. V roce 1928 došlo k výměně ještě původního hlinitého lože za lože štěrkové a dvojitý strážní domek dostal novou přístavbu. V roce 1931 byla postavena u výpravní budovy nová lampárna a materiál byl z výpravní budovy přesunut do ní. 11. listopadu 1933 si část nákladiště o výměře 50 m2 pronajal obchod s uhlím a vystavěl na něm novou kůlnu. V roce 1937 došlo k rekonstrukci zabezpečovacího zařízení a stanice byla vybavena novými jednoramennými mechanickými návěstidly, která byla nezávislá na výměnách. Po druhé světové válce, na konci 50. let, došlo k vybudování nového areálu Skladů státních hmotných rezerv. Do nich byla vystavěna nová vlečka, a to zřízením výměny na nákladištní koleji na ostroměřské straně kolejiště. S koncem jízdního řádu 2008/2009 byl ve stanici ukončen prodej jízdenek. Na konci roku 2014 byla původní mechanická návěstidla nahrazena světelnými. Koncem roku 2020 došlo k rekonstrukci výpravní budovy stanice, která dostala novou fasádu.

Stanice Butoves - výpravní budova před rekonstrukcí (4/2012)

Stanice Butoves je mezilehlá tříkolejná dopravna s vlečkou, stanice leží v rovném úseku trati. Dopravna má dvě dopravní koleje, ty mají čísla 1 a 2 (obě s užitnou délkou 448 m), dopravní kolej číslo 1 je průběžnou a hlavní kolejí směr Ostroměř a Jičín. Staniční kolej č. 4 je manipulační s užitnou délkou 270 m a je zabezpečená na ostroměřském konci výkolejkou. U manipulační koleje se na jičínské straně nachází velké nákladiště tvořené betonovými panely a menší cihlový sklad s nákladištní rampou. Z manipulační koleje (č. 4) na ostroměřské straně vychází v km 9,427 vlečka Butas Butoves délky 1,009 km, která vede do nedalekého oploceného objektu Státních hmotných rezerv. Zde se u skladů vlečka rozděluje na dvě dlouhé obslužné koleje, které jsou obě zabezpečené výkolejkami. Na jičínské straně stanice vychází z manipulační koleje kratší kusá kolej (č. 4a) délky 46 metrů.

Stanice Butoves - manipulační kolej a nákladiště (pravděpodobně konec 30. let) - zdroj: archiv obce Butoves

U obou dopravních kolejí jsou úrovňová jednostranná nástupiště shodné délky 80 metrů. Obě nástupiště jsou betonová a typizovaná, jsou tvořena betonovými deskami K145 nesenými konstrukcí SUDOP T. Přístup na obě nástupiště zajišťuje od výpravní budovy jeden centrální přechod. Vlečku, která od kolejiště vede šikmo do areálu skladů, kříží ve stanici široký přejezd s místní komunikací, zabezpečený výstražným křížem a taktéž jeden přechod pro pěší. Na jičínském konci stanice nalezneme dvoukolejný silniční přejezd (P3129), zabezpečený stále ještě mechanicky ovládanými závorami (posledními na této trati, 11/2024). Ruční pohon závor je umístěn u výpravní budovy před dopravní kanceláří. Obě dopravní koleje tu kříží silnice III. třídy vedoucí z Tuře do obce Butoves. Osvětlení kolejiště stanice i vlečky zajišťují hlavně vysoké výložníkové lampy JŽ spínané dálkově, z dopraní kanceláře nebo soumrakovým čidlem. Na budově stanice nalezneme čtyři konzolová svítidla, tři osvětlují peron před staniční budovou a jedno příchozí stranu budovy.

Stanice Butoves - mechanické závory a skupinové odjezdové návěstidlo na jičínské straně (4/2012)

Do roku 2014 měla stanice zabezpečovací zařízení I. kategorie a tvořila ho mechanická skupinová odjezdová a mechanická vjezdová návěstidla, nezávislá na výměnách – předvěstidla již byla světelná. V současné době (2024) je staniční zabezpečovací zařízení stále pouze I. kategorie s nezávislými výměnami a jde o ústřední stavědlo upravené pro pravidelné zavádění výluky dopravní služby (VDS). Vjezdová i skupinová odjezdová návěstidla jsou již světelná s navěštěním VDS (světelný bílý kříž). Výhybky jsou ve stanici ovládány ručně. Jako traťové zabezpečení funguje do obou směrů pouze telefonické dorozumívání.

Stanice Butoves - kolejiště stanice (pravděpodobně konec 30. let) - zdroj: archiv obce Butoves

Výpravní budova ve stanici Butoves byla vystavěna podle normálií společnosti Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) a šlo o budovu třídy IV.A (dle druhé řady typových plánů, navržených architektem Schlimpem a Freyem). Ta se vlastně s menšími úpravami fasády zachovala až do současnosti. Jde o jednopatrovou obdélníkovou budovu (zastavěná plocha 135 m2) se sedlovou střechou, v přízemí s jednou čekárnou a dopravní kanceláří. V prvním patře budovy nalezneme původní byt přednosty stanice. Vlevo od budovy se původně nacházel přístavek toalet, dnes již nahrazený chemickým WC. Vpravo od budovy je umístěn přístřešek na kola a stavba technologie zabezpečovacího zařízení. Jako mobiliář složí cestujícím před budovou koš a dvě lavičky. Vzorně udržovaná je v budově vytápěná čekárna s prodejním okénkem (dnes již samozřejmě bez prodeje jízdenek). Na ploše rozsáhlého nákladiště nalezneme nákladištní rampu s menším cihlovým skladem. Sklad má šikmou střechu a půdorys 5 x 8 m. Na obou stranách stanice se nachází i oba původní strážní domky, dnes upravené k trvalému bydlení.

Stanice leží v severní části obce Butoves, kterou dopravně obsluhuje společně s nedalekou obcí Tuř. Z turistického hlediska není nijak zajímavá – nevedou odsud žádné turistické značky.

PANORAMA 360°

Stanice Butoves

Stanice Butoves

FOTOGALERIE

PANORAMA

Stanice Butoves - panorama výpravní budovy (9/2024)

Stanice Butoves - panorama nákladištní rampy (9/2024)

Stanice Butoves - panorama čekárny (4/2012)

SITUACE STANICE BUTOVES 2012

SITUACE STANICE BUTOVES 2024

MAPA

TECHNICKÉ INFORMACE

• Název stanice: Butoves
• Zabezpečení staniční: staniční zabezpečovací zařízení I. kategorie, návěstidla nezávislá na výměnách
• Zabezpečení traťové: do obou směrů telefonické dorozumívání
• Návěstidla vjezdová: světelná s VDS (výluka dopravní služby)
• Předvěst: světelná
• Návěstidla odjezdová: světelná skupinová s VDS
• Výhybky: ruční
• Obsluha stanice: 1 výpravčí / v době VDS výhybkář
• Posádka dále obsluhuje: ---
• Dopravní koleje: - počet 2 - číslo kolejí (1, 2)
• Manipulační koleje: počet 1 - (4)
• Vlečka: ano
• Průběžná kolej: ano
• Nástupiště: počet 2 - u dopravních kolejí (1 a 2), konstrukce SUDOP T a betonové desky K145 / délka obou 80 m
• Rychlost vjezdová: traťová pro kolej č. 1, na ostatní 40 km/h
• Rychlost odjezdová: traťová pro kolej č. 1, z ostatních 40 km/h

OBECNÉ INFORMACE

• Trať: Hradec Králové - Jičín - Turnov (část Hradec Králové - Ostroměř)
• GVD: 511
• Číslo tratě v jízdním řádu: 041
• Celkový počet kolejí: 3
• Charakteristika : mezilehlá stanice v rovném úseku trati
• Nejbližší (obsluhovaná) obec: Butoves (Tuř)
• Turistické info:---
• Stránka aktualizována: 14.12.2024
• Popisovaný stav k: 4/2012
• Nadmořská výška: 264 m.n.m.
• GPS poloha:
• Toalety: chemické WC
• Prodej jízdenek: ne
• Vyhřívaná čekárna: ano
• Restaurace: ne
• Ostatní: ---
• Informační zdroje: GVD Správa železnic / Národní archiv Praha, fond Sbírka staničních kronik - Staniční kronika Butoves / Národní archiv Praha, fond Ředitelství Severozápadní dráhy (1870-1918), fond Generální inspekce rakouských železnic (1888-1918) / Ředitelství státních drah Hradec Králové - spisovna / Mapy štábu armády ČR, Geodetický a topografický ústav Praha / Zeměměřický úřad, Národní archiv leteckých měřických snímků / Národní archiv Praha / Mojmír Krejčiřík: Česká nádraží, IV. díl, druhá část, 2015 / Archiv obce Butoves / vlastní opakovaný terénní průzkum

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Kovač
zastávka
6,225 km

BUTOVES
stanice
9,466 km

Vitiněves
zastávka
13,065 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.

Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina

Technická podpora: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz

Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín