INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál
Nová Paka město je mezilehlá jednokolejná zastávka ležící převážně v rovném úseku trati, u bývalého strážního domku č. 47. Na konci zastávky kříží trať přejezdem (P4484) silnice IV. Třídy – poměrně rušný městský přejezd je chráněný světelnou signalizací se závorami.
Zastávka leží na trati původní Rakouské severozápadní dráhy Velký Osek – Trutnov-Poříčí a oficiální provoz byl v tomto úseku zahájen 1. června 1871. V té době zde zastávka ještě nestála a cestující museli využívat stanici Nová Paka, která v té době stála na periferii města. I když bylo již na počátku 20. století žádáno vedením města a místními organizacemi o výstavbu nové zastávky, která by obsloužila centrum města, samotná zastávka vznikla až ve 30. letech 20. století a její historie je spjata s mnoha žádostmi o její zřízení a s velkou neústupností drážních úřadů.
Zastávka Nová Paka město (4/2024)
Původní stanice Nová Paka, ležící v km 69,635, byla vystavěna již při výstavbě trati z Velkého Oseka do Trutnova v roce 1871. Její velkou nevýhodou však bylo, že stála poměrně daleko na okraji města. První známá zaznamenaná žádost o zřízení zastávky, která by přiblížila dopravu blíže centru, pochází z roku 1908. V dubnu tohoto roku žádá neúspěšně městská rada Nové Paky ředitelství nově zestátněné Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) o zřízení zastávky u strážního domku č. 47. Poznámka: Rakouská severozápadní dráha byla zestátněna a začleněna do státních drah KkStB (Císařsko-královské státní dráhy) 1. ledna 1908, ale až do roku 1912 trval celý administrativní proces převodu společnosti. Další obdobně neúspěšnou žádost zaslalo v březnu roku 1912 Obchodní grémium v Nové Pace na vedení státních drah (KkStB), do které byly tratě původní Rakouské severozápadní dráhy začleněny.
Teprve ve válečném roce 1917 byl konečně poprvé administrativně řešen ředitelstvím drah, z podnětu železniční rady, projekt na zřízení zastávky u strážního domku č. 47 v Nové Pace. Po vzniku Československé republiky byl na počátku roku 1919 ředitelstvím drah vyžádán z Vídně původní spis projektu, a tak mohlo dne 13. srpna 1919 proběhnout místní šetření ohledně vzniku nové zastávky. Cesta k samotnému vzniku zastávky však byla ještě hodně dlouhá. Předběžně byla požadována finanční účast města Nová Paka, a to ve výši 75 % nákladů na výstavbu zastávky. V říjnu roku 1919 schválil a podepsal Městský úřad v Nové Pace podmínky pro zřízení osobní jednokolejné zastávky. Železniční správou byl vypracován konkrétní projekt na výstavbu nástupiště s délkou 150 metrů u strážního domku č. 47 (tedy oproti současné zastávce na druhé straně silnice). Přístavbou k domku měla vzniknout budova s půdorysem 16,5 x 4 m s předsunutou zastřešenou verandou o půdorysu 10,2 x 3 m, vedle budovy pak měl být vystavěn samostatný objekt toalet. Na počátku března roku 1920 byl prováděn přepravní průzkum a byla řešena ekonomická stránka výstavby a užití zastávky. 16. března 1920 odeslala komise ředitelství drah na ministerstvo železnic zprávu, ve které nedoporučuje zřízení zastávky. Odůvodnění bylo ryze úřednické, jako důvod se uvádí, že by zřízení zastávky převedlo veškerý komerční potenciál nedaleké stanice Nová Paka na nově zřízenou zastávku. Cestující zaplakal, úřední šiml slavil úspěch. Ministerstvu již nezbývalo než výnosem č.j. 23743 oznámit, že pro nepříznivé traťové poměry, a hlavně malou vzdálenost od stanice Nová Paka, se výstavba nové zastávky zamítá.
Zastávka Nová Paka město (9/2014)
Další pokus ŘSD Hradec Králové o zřízení zastávky pochází z listopadu roku 1922, ale žádost byla opět ministerstvem zamítnuta. Na konci roku 1926 padá opět návrh železniční rady na vybudování zastávky a v listopadu probíhá čilá korespondence mezi ředitelstvím drah v Hradci Králové a ministerstvem. Na základně korespondence a projednání schvaluje ministerstvo železnic dnem 20. října 1927 výnosem č.j. 17984 žádost Okresního úřadu a okresní správní komise v Nové Pace a zcela výjimečně souhlasí se zřízením zastávky u strážního domku č. 47 s tím, že se povoluje zastavování pouze „školních“ vlaků. Do zastavování vlaků má však toto rozhodnutí ještě stále daleko. I když byla v roce 1929 rozšířena stanice Nová Paka o novou čekárnu a nový moderní vestibul, přesto opět intervenovali zástupci města Nová Paka a žádali zastavování vlaků na nově schválené zastávce. Největšími žadateli jsou pochopitelně novopacké školy, ředitelství nedalekého gymnázia např. uvádí, že díky velké vzdálenosti školy a stanice přicházejí dojíždějící studenti na vyučování často pozdě.
Při zasedání železniční rady 10. října 1933 přislíbilo ministerstvo železnic zástupcům města Nová Paka zřízení zastávky s tím, že zde bude zastavovat pouze školní vlak č. 411. Navzdory původnímu projektu se počítalo se zřízením pouze 10 metrů dlouhého nástupiště pro zastavování „školních“ motorových vlaků. V lednu 1934 schválila novopacká městská rada podmínky zřízení zastávky a v únoru zaplatilo město částku 1000 Kč na její výstavbu. V nařízení z 20. února 1934 je tedy uveden požadavek na zbudování nástupiště 10 metrů dlouhého a 5 metrů širokého, vedeného od přejezdu v traťovém km 70,820 – tedy ne před strážním domkem, ale přes silnici na druhé straně. V březnu začala konečně výstavba, přičemž bylo použito 12 m3 škváry, 4 m3 písku a k ohrazení nástupiště posloužily vyřazené pražce v počtu 6 ks, spojené drátem. Zřízení zastávky řešil odbor pro udržování drah v Novém Bydžově, který proplatil 68 hodin stavebních prací a vyčíslil celkové náklady na 978,10 K. 16. dubna byla tato zastávka stavebně dokončena a 15. května 1934 zde zastavil první vlak č. 427, sloužící pro dopravu školní mládeže.
Nová Paka město - výřez plánu zastávky z roku 1934 - prodloužení původně 10 metrového nástupiště na délku 24 metrů.
Již na podzim 1934, se začátkem nového školního roku, jsou však již hlášeny první problémy, neboť pro velký zájem cestujících je k motorovému vozu (M120.4) o délce 10,53 metrů připojován ještě další vagon délky 10,69 m a je třeba dosáhnout toho, aby alespoň třetí dveře vlakové soupravy byly bezpečně použitelné. Proto vznikla žádost o prodloužení krátkého nástupiště. K tomu dochází již na náklady dráhy a v prosinci 1934 bylo dáno do používání nástupiště o délce 24 metrů. V roce 1935 bylo v rámci novopacké národní výstavy upraveno prostranství ležící naproti zastávce na park. V únoru 1936 se opět nástupiště prodloužilo a v dubnu je již uváděna jeho oficiální délka 53,5 metrů. Jelikož zastávka nebyla dosud samostatně osvětlena, zřídilo zde město v listopadu roku 1937 dvě lampy o příkonu 150 W, napájené z městské sítě. Žádostí ministerstva železnic z 29. března 1938 proběhlo v dubnu místní šetření a bylo konstatováno, že nástupiště zastávky lze jednoduše bez náročnějších úprav prodloužit až na délku 83 m, k prodloužení na požadovanou délku 100 metrů však bude třeba provést náročnější úpravy terénu a náspu. Z 19. října 1939 pak pochází žádost novopacké městské rady o možnosti zastavování všech vlaků.
Zastávka Nová Paka město (11/2021)
V listopadu 1939 byl dokončen a následně předložen projekt přestavěné zastávky. V něm bylo navrženo prodloužení nástupiště na délku 100 metrů. K zabezpečení nástupiště na vysokém náspu mělo být instalováno nové kovové zábradlí v délce 90 metrů, zhotovené ze žárnic. Náklady na výstavbu byly propočteny v celkové hodnotě 3600 K. Dne 20. ledna 1940 se usnáší rada města, že k zastávce přiléhající pozemek, určený původně k výstavbě hasičské zbrojnice, vymění. Ten pak bude následně použit k dalšímu rozšíření nástupiště a vybudování novostavby čekárny pro cestující. Po zveřejnění podmínek ŘSD městu Nová Paka, za kterých bude možné zastávku vybudovat, se zainteresovaní zástupci schází v dubnu téhož roku k místnímu jednání. Dne 24. dubna 1940 je na jednání ředitelství drah v Hradci Králové předložen upravený návrh projektu výstavby nové zastávky, který vypracoval městský technik. Na místě má být vystavěna přízemní budova vyzděná z cihel a z části podsklepená (sklep má sloužit pro uskladnění uhlí k vytápění). Půdorys budovy má rozměry 15,65 x 5 metrů, s čekárnou o ploše 33,23 m2 a služební místností o ploše 9 m2, dále zde má být samostatná místnost pro zavazadla s plochou 5,4 m2 a toalety. Návrh byl 26. dubna 1940 schválen městem a 27. srpna téhož roku bylo ředitelstvím drah vydáno stavební povolení a přestavba zastávky započala. Na výstavbě zastávky se podílela stavební firma Eduarda Holmana. Zastávka s novou budovou byla stavebně dokončena 7. srpna 1941 a 17. října byla provedena kolaudace. V kolaudačním zápisu se můžeme dočíst, že kontrolou přeměřením má nástupiště zastávky délku 100 metrů a šířku 5 metrů od osy traťové koleje. K zajištění konce nástupiště u mostu musela být v náspu vybudována mohutná opěrná zeď o šířce 135 cm. Na nástupišti byla také zřízena 3 nová elektrická světla. Bylo též konstatováno, že stavba proběhla podle schváleného návrhu, pouze došlo k doporučení zabezpečit okna proti vloupání. V listopadu a prosinci 1941 byla tedy ještě dodatečně osazena okna komerční kanceláře mříží. Zřízením nové kanceláře došlo také k přeložení telefonu i zvonkového přístroje ze strážního domku č.47 do služební místnosti nové zastávky. Pouze u závor byla zachována služební budka pro obsluhu závor. Dle smlouvy veškeré náklady na osvětlení a úklid zastávky hradilo město Nová Paka.
Nová Paka město - mapa z roku 1941 ukazuje novou čekárnu s komerční kanceláří a v mapě ještě není zaznamenané nástupiště prodloužené na délku 100 metrů.
Na zastávce zastavovaly krom osobních vlaků i rychlíky, a tak byla v srpnu 1946 posunuta návěst pro zastavování rychlíků mimo nástupiště zastávky tak, aby se sem vešly všechny vagóny a bylo umožněno bezpečné vystupování cestujících. Na přelomu let 1947/48 se ještě uvažovalo o prodloužení zastávky na délku 200 metrů, ale to již nebylo technicky možné.
Zastávka Nová Paka město (4/2024)
(2024) V současné době má nástupiště zastávky délku 110 metrů a je zvýšené s pevnou hranou, tvořené betonovými panely nesenými na konzolách (typ SUDOP). Zbytek nástupiště je dlážděn zámkovou dlažbou. Přístup na nástupiště je od silnice krátkým chodníkem. Část nástupiště zastávky leží na velmi vysokém náspu a na ostroměřské straně částečně i na mostu, takže je v celé délce zajištěno kovovým zábradlím. Nástupiště a přístup na něj osvětlují 4 nízké peronní lampy a na budově jedna lampa konzolová. Venkovní mobiliář doplňuje několik laviček a odpadkových košů.
V roce 2019 došlo k rekonstrukci budovy zastávky, byla opravena střešní konstrukce a krytina, došlo také na rekonstrukci elektroinstalace, opravu fasády, obnovení klempířských prvků a doplnění mobiliáře. Budova zastávky má původní půdorys 15,65 x 5 metrů a plochou střechu. V pravé části je umístěna otevřená čekárna s lavičkami a informacemi pro cestující a uzamykatelný přístup k pokladně – blízko centra ležící zastávka je hojně využívaná, takže jízdenky se zde stále prodávají. V levé části objektu je komerční kancelář a vzadu pak sklady a prostory bývalých toalet. Dříve se čekárna uzavírala celá a během nepříznivého počasí se cestující mohli uchýlit pouze pod nevyhovující nezavětrovaný kovový přístřešek, umístěný na pravé straně od budovy – ten zmizel při rekonstrukci v roce 2019. Během rekonstrukce bylo také rekonstruováno osvětlení zastávky – došlo na instalaci moderních svítidel.
Zastávka Nová Paka město (4/2024)
Zastávka obsluhuje hlavně centrum města Nová Paka a zastávka je intenzivně využívána jejími obyvateli. Přes silnici u přejezdu je velký centrální rozcestník turistických značek. Turistické značky nás odsud dovedou na hrad Kumburk, hrad Mokřice, Levín, na Pecku či do Lázní Bělohrad.
Zastávka Nová Paka město - staropacký konec zastávky (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - v půlce nástupiště (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - ostroměřský konec zastávky (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - staropacký konec zastávky (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - pohled na ostroměřský konec nástupiště s původní peronní lampou (9/2014)
Zastávka Nová Paka město - dnes již neexistující plechový přístřešek (9/2014)
Zastávka Nová Paka město - ostroměřský konec nástupiště (9/2014)
Zastávka Nová Paka město - pohled z mostu na konci nástupiště (9/2014)
Zastávka Nová Paka město - nový přejezd u zastávky v pozadí strážní domek č.47 (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - pohled přes přejezd na zastávku (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - číslo je ještě stále čitelné (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - přístupový chodník na zastávku (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - zadní strana budovy zastávky (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - staropacký konec nástupiště, přejezd a strážní domek (04/2024)
Zastávka Nová Paka město (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - otevřené dveře vedou do komerční kanceláře (04/2024)
Zastávka Nová Paka město (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - pohled od budovy na ostroměřskou stranu (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - vstup do čekárny (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - z čekárny vedou dveře k pokladně, v pozdním čase již uzavřené mříží (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - zadní strana (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - nástupiště na ostroměřské straně (04/2024)
Zastávka Nová Paka město (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - pohled na zastávku z ostroměřského konce (04/2024)
Zastávka Nová Paka město (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - konec nástupiště je nad mostem vystavěn na betonových konzolách (04/2024)
Zastávka Nová Paka město - vchod do komerční kanceláře (11/2021)
Zastávka Nová Paka město - otevřené dveře do místnosti prodejny jízdenek (11/2021)
Zastávka Nová Paka město (11/2021)
Zastávka Nová Paka město - čelní pohled na budovu zastávky, vlevo dveře do dopravní kanceláře, vpravo vchod do čekárny (11/2021)
Zastávka Nová Paka město (11/2021)
Zastávka Nová Paka město - turistický rozcestník naproti zastávce (11/2021)
VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.
Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer
Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina
Technická podpora: Jaroslav Runčík
E-mail: njorloj@outlook.cz
Sledovat nás můžete na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...
Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika
Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín