030, 040, 046 Stará Paka

Stanice Stará Paka je stanicí uzlovou, kříží se tu dvě významné trati a to trať číslo 030 z Liberce do Jaroměře a Pardubic a trať číslo 040 z Chlumce nad Cidlinou do Trutnova. Stanice je zároveň stanicí koncovou pro trať číslo 064 z Mladé Boleslavi. V srpnu roku 1858 byl zahájen provoz na nově vystavěném úseku trati ze stanice Horka u Staré Paky do Staré Paky. V té době byla Stará Paka běžnou průjezdnou stanicí, která měla jen tři dopravní koleje a standardní dvoupatrovou výpravní budovu. Zahájení provozu na dalším úseku ze Staré Paky do Turnova bylo plánováno až na 1. prosince 1858, první slavnostní komisionální vlak však projel po novém úseku již 26. listopadu, kdy po 10. hodině dorazil do slavnostně ozdobené Staré Paky.

Stanice je v té době součástí trati společnosti Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB) z Pardubic přes Hradec Králové a Jaroměř do Liberce, kam dorazil první vlak 1. května 1859 (trať 030). Po hektických válečných událostech prusko-rakouské války z roku 1866, kdy většina stanic na trati byla spravována pruským personálem, začalo v roce 1869 budování nové trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) z Velkého Oseka přes Chlumec, Ostroměř a Starou Paku do Trutnova-Poříčí. Po dlouhých diskusích bylo překvapivě rozhodnuto o překřížení již vystavěné trati SNDVB, místo v původně prosazovaných Horkách, právě ve Staré Pace. Stará Paka se tedy stala křižovatkou obou tratí tak trochu mimo plán. Spolu s tratí z Oseka do Trutnova začala i velká přestavba stanice ve Staré Pace. Došlo k odstranění velké části skalního bloku na novopacké straně stanice a kolejiště bylo významně prodlouženo, mezi oběma tratěma byla vystavěna zcela nová výpravní budova velmi atypicky, v pomyslném cípu u styku obou tratí. Umístění budovy si vynutily nepříznivé místní poměry, kdy stanice stojí na úzké, do svahu vylámané skalní lavici. Původní stará budova (SNDVB) umístěná vlastně přes kolejiště, mimo soubor těchto budov, byla přestavěna na byty pro zaměstnance stanice. Na liberecké straně kolejiště vznikla vodárna s parní čerpací stanicí a velká výtopna s točnou. Provoz v nově přestavěné stanici byl zahájen 1. června 1871.

Další významnou změnou prošla stanice v roce 1906, kdy došlo k výstavbě místní dráhy Skalsko – Mladá Boleslav – Libuň – Lomnice – Stará Paka. V té době došlo ke zboření staré výpravní budovy postavené společností SNDVB a sloužící jako byty pro zaměstnance, na jejím místě vyrostla nová malá výpravní budova místní dráhy s III. nástupištěm. Aby se cestující dostali bezpečně přes kolejiště, byla mezi nástupišti postavena kovová lávka. Aby bylo, kde ubytovat zaměstnance stanice byla u novopackého zhlaví postavena nová dvoupatrová budova s byty, která tu stojí dodnes (2016). Připojením trati od Skalska se z původně malé tříkolejné stanice, z doby výstavby, stává velká uzlová stanice. Další větší přestavbou prošla nová přijímací budova z roku 1870 před první světovou válkou v letech 1912-1913, budova byla z části snesena a na jejích základech byla vystavěna nová jednopatrová budova s novou dopravní kanceláří, ve které byla také vybudována kancelář přednosty a nákladní a osobní pokladny. V prvním patře vznikly nové byty pro zaměstnance a samostatný byt pro přednostu stanice. Současně s tím byla přistavěna nová jednopatrová budova s restaurací a čekárnami I. a II. třídy. Tento soubor budov už nebyl nijak významně přestavován a zachoval se až do dnešní doby. Při rekonstrukci v roce 1912 byl do stanice Stará Paka, osvětlované do té doby pouze petrolejovými Kitsonovými lampami (mimochodem nově v roce 1910 instalovanými), zaveden i elektrický proud a současně s tím zde vyrostla téměř stovka nových elektrických osvětlovacích stožárů. Rok 1924 znamenal pro stnici zavedení moderních traťových telefonů, které fungovaly až do roku 1948 a o rok později proběhla výměna starých vzdálenostních návěstidel a nahradila je vjezdová mechanická návěstidla s předvěstmi. Zároveň došlo k odstranění odjezdového a anulovacícho návěstidla čímž se Stará Paka stala stanicí bez odjezdových návěstidel, tento stav trval celých 87 let do roku 2012 do velké modernizace stanice. V roce 1929 dochází k výstavbě centrálního stanoviště s telefonem pro výpravčího, označované jako "střed" - v budoucnu St.III. Za druhé světové války v roce 1943 existují plány pro další rozšiřování kolejiště a začíná i bourání skály za „malou topírnou“, válečné události však tento projekt zastavují. V roce 1950 dochází k další rekonstrukci kolejiště stanice Stará Paka, rekonstrukci si vynutilo hlavně nepohodlné přestupování z III. nástupiště místní dráhy a tak byla na lomnické straně vystavěna nová spojka, která dovoluje vlakům od Lomnice nad Popelkou jízdu přímo na I. nástupiště. O rok později byla odstraněna železná lávka, která celou dobu spojovala odtržené III. nástupiště s výpravní budovou. V roce 1971 došlo k modernizaci zabezpečovacího zařízení a ze směru od Turnova, Trutnova i Lomnice and Popelkou byla instalována nová světelná návěstidla, k nahrazení mechanických návěstidel od Jaroměře a Nové Paky došlo až o pár let později.

15. června 1972 došlo dvě hodiny po půlnoci k velké dopravní nehodě, kdy plně loženému nákladnímu vlaku selhaly brzdy, vlak projel návěst stůj a ve stanici najel do odstaveného vlaku, poškozeny byly lokomotivy obou vlaků a celkem 33 vagónů. Štěstím v neštěstí bylo, že většina vozů byla určena k sešrotování a hlavně nedošlo ke ztrátám na životě, lehce zraněni byli pouze strojvedoucí a topič porouchaného vlaku. Škody na infrastruktuře však byly obrovské, vyšinuté vozy vrazily do rohu budovy, kde se nacházela dopravní kancelář a došlo k destrukci zabezpečovacího zařízení stanice a sdělovací techniky. Doprava musela být pozastavena do 17. června, kdy se podařilo zprovoznit první kolej. Pracoviště dopravní kanceláře muselo být přesunuto do jiné místnosti na II. nástupišti. Poslední velkou a významnou rekonstrukcí prošla stanice v roce 2012 a to komplexní změnou konfigurace kolejiště a zabezpečovacího zařízení, které si vyžádala kompletní rekonstrukce tratě a přechod na její dálkové ovládání, po rekonstrukci vznikla ve Staré Pace moderní uzlová stanice zajišťující bezpečný a pohodlný přestup cestujících.

Před rekonstrukcí v roce 2012 byla situace stanice následující - nádraží mělo 8 kolejí a dva bloky nástupišť z každé strany výpravní budovy jeden. Na jihozápadní straně je nástupiště označované č. 1. s 5ti dopravními kolejemi (1a, 2a, 3a, 5a, 7a) u nichž se nalézá 5 sypaných nástupních ploch, z nich se nastupuje do vlaků jedoucích ve směru trati 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, případně 064 směr Lomnice nad Popelkou – Mladá Boleslav. Na severovýchodní straně jsou čtyři dopravní koleje a jedna kolej manipulační. Nástupní plochy jsou zde betonové u dvou kolejí (dopravní koleje 1 a 2) a obsluhuje se zde trať 030 z Jaroměře do Turnova a Liberce. Na severním zhlaví nalezneme staropacké depo s točnou. Vlečku tu nenalezneme žádnou. Zabezpečovací zařízení je I. kategorie a tvoří ho světelná vjezdová návěstidla a předvěsti, která nejsou závislá na výměnách. Na severním trojhlaví jsou vjezdová světelná návěstidla umístěna na společném krakorci. Všechny návěsti obsluhuje výpravčí stanice. Odjezdová návěstidla tu nejsou žádná a pokyn k odjezdu vlaku dává osobně výpravčí ze stavědla III. (centrální stavědlo). Celkem jsou ve stanici čtyři obsazená stavědla, kromě centrálního, na každém zhlaví jedno – na novopackém zhlaví je to St. I. na jaroměřském zhlaví St. II a na severním trojhlaví St IV. Do všech směrů pak funguje jako traťové zabezpečení telefonické dorozumívání (D2). Ze směru Turnov a Lomnice nad Popelkou je dovolený současný vjezd. Zajímavě vystavěná budova odpovídá architekturou stavby normalizovaným stavbám z architektonické dílny Rakouské Severozápadní dráhy. Je vystavěna v profilu kolejiště „V“ a plně vyplňuje jeho tvar – členitým obdélníkovým půdorysem tedy kopíruje spíše tvar trojúhelníku. Jsou tu jak krytá stání, tak funkční WC a čekárna s prodejem jízdenek. Na novopackém zhlaví je několik budov skladů a dílen. Stanice leží jakoby nad městem Stará Paka a s jeho centrem ho spojuje asi 400 metrů dlouhá silnice. Na jaroměřském zhlaví přechází trať údolí s městečkem monumentálním viaduktem.

Generální rekonstrukce stanice Stará Paka spadá až do roku 2007, kdy se začíná připravovat kompletní rekonstrukce tratě 030 z Pardubic do Liberce, kdy se počítá s postupným zapojováním úseků tratě do dálkového řízení. Je rekonstruován jak kolejový svršek, tak i zabezpečovací zařízení trati, v dalších směrech na trati 040 a 064 jsou v předstihu před samotnou realizací stavby stanice, rekonstruovány přejezdy a modernizováno jejich zabezpečení. S rekonstrukcí samotné stanice se započalo v dubnu roku 2012 a dle plánů měla být stavba dokončena rychle a to do října téhož roku. Při výstavbě stavaři narazili na spoustu technologických problémů, problém jim dělal hlavně tvrdý skalní masiv na kterém je stanice vystavěna, který musel být rozbíjen těžkými hydraulickými kladivy a také spodní voda. Při výstavbě se také narazilo na základy původních staveb, jak původní budovy místní dráhy tak třeba i vodojemu se zbytky potrubí, které přivádělo vodu od čerpadel z řeky Olešky.

V říjnu roku 2012 byla stanice po rekonstrukci předána k užívání. Bylo vybudováno kompletní nové kolejiště s novými nástupišti. Všechna nástupiště jsou nyní propojena širokým centrálním přechodem, který umožňuje pohodlný a rychlý přestup cestujících mezi jednotlivými spoji. Nástupiště jsou ve stanici čtyři a mají již, na rozdíl od původních většinou sypaných, pro cestujícího pohodlnou výšku 550 mm nad temenem kolejnice. Na místě bývalého I. nástupiště ve směru na Novou Paku vzniklo jedno poloostrovní nástupiště číslo 1 s dvěma nástupními hranami a celkovou délkou 92 metrů. Blíže k budově také vzniklo jednostranné nástupiště č. 2 s délkou 94 metrů. Tyto nástupiště obsluhují hlavně trať 040 z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou, případně sem zajíždí některé vlaky od Liberce, které tu většinou končí. Druhé nástupiště u st. koleje č. 1 bylo pomyslně rozděleno centrálním přechodem, aby mohla vzniknout nová nástupní hrana na nástupišti č. 3 o délce 30 metrů, obsluhující hlavně trať 064 a vlaky ze Staré Paky do Lomnice nad Popelkou. Původní II. nástupiště bylo zrušeno a ve směru k libereckému zhlaví vznikla dvě 150 metrů dlouhá nástupiště, obsluhující hlavně trať 030 z Pardubic do Liberce. Nástupiště č. 3 je částečně oboustranné s již výše uvedenou krátkou nástupní hranou pro trať 064, nástupiště č. 4 je pouze jednostranné. V rámci rekonstrukce bylo ve stanici instalováno zcela nové elektronické zabezpečovací zařízení 3. kategorie od firmy AŽD, typ ESA 44, zařízení je obsluhováno z dopravní kanceláře ze zálohovaného JOP. Předpokládá se postupné zavádění dálkového řízení s rozšiřováním tohoto pracoviště. Ve stanici bylo vyměněno celé kabelové vedení a instalovány počítače náprav typu Frauscher AzF pro zjišťování volnosti tratě. Díky modernímu zabezpečovacímu zařízení jsou nyní ze všech směrů do stanice Staré Paka dovoleny současné vjezdy, v pokračování koleje traťovou rychlostí s místním omezením a do odbočky pak 50 km/h. V kolejišti je na výhybkách důležitých pro křižování vlaků instalován elektrický ohřev, celkem se jedná o 14 výměn. Ve stanici je také provozován moderní systém kontroly nedovoleného projetí návěstidla (VNPN - výstraha při nedovoleném projetí návěstidla), u dispečera a také na všech zhlavích jsou instalovány hlasité sirény, které při projetí upozorní strojvedoucí na daný stav, zároveň VNPN krom výstrahy provede automaticky zrušení všech kolizních cest a případné zastavení ostatních vlaků. Rekonstruována byla samozřejmě i místní rádiová síť a upraven byl i telefonní zapojovač. Nové je ve všech směrech také traťové zabezpečení a tím je automatické hradlo bez návěstního bodu (AHP-03). K zajištění zálohovaného napájení zabezpečovacího zařízení byla komplexně rekonstruována trafostanice a jako záložní zdroj zde slouží naftový agregát o výkonu 400kVA. Ke kompletnímu osvětlení kolejiště slouží nově vystavěné vysoké osvětlovací věže v počtu 13 kusů, na stožárech jsou také instalovány kamery pro sledování průběhu dopravy. Cestujícím po rekonstrukci slouží i nový vizuální informační systém a rozhlas s automatickou ústřednou. Přímo na nádraží je čekajícím cestujícím k dispozici malý občerstvovací bufet a otevřena jsou i veřejná WC, ve stanici se také v určitý čas prodávají jízdenky a je tu i vytápěná čekárna (2016). Stanice slouží hlavně pro přestup cestujících mezi jednotlivými vlaky a také samozřejmě k obsluze obce Stará Paka. Kousek od výstupu z nádraží nalezneme turistický rozcestník žluté značky, která nás následně může dovést na hrad Kumburk, k hradu Levín či na výlet do Staropackých hor.

Nádraží Stará Paka těsně po výstavbě trati Rakouské severozápadní dráhy - vpředu výpravní budova Rakouské severozápadní dráhy (dnes 040), vzadu původní výpravní budova Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (030)
Datace: 1871, Autor: Josef Löwy, Sbírka: ETH-Bibliothek Zürich - (klinutím se zvětší)

FOTOGALERIE

Před rekonstrukcí: Poslední výhybka při vjezdu na staropacký viadukt na trati ve směru do Jaroměře (8/2007)

Před rekonstrukcí: Konec II. nástupiště směr Jaroměř (8/2007)

Před rekonstrukcí: Výhabkářské stanoviště (8/2007)

Před rekonstrukcí: Pohled na původní II. nástupiště (8/2007)

Před rekonstrukcí: Dvě koleje u II. nástupiště, na kterých se křižovaly vlaky na trati 030 (8/2007)

Před rekonstrukcí: Betonové nástupiště (8/2007)

Před rekonstrukcí: Bílá budova vlevo je centrální stavědlo (8/2007)

Před rekonstrukcí: Veranda II. nástupiště (8/2007)

Před rekonstrukcí: Průčelí výpravní budovy při příchodu (8/2007)

Před rekonstrukcí: Původní kolej obsluhující sklad (8/2007)

Před rekonstrukcí: Původní sypaná nástupiště u kolejiště trati 040 (11/2013)

Před rekonstrukcí: Motorový vůz směr Lomnice nad Popelkou čeká u nástupiště (11/2013)

Před rekonstrukcí: I. nástupiště (8/2007)

Před rekonstrukcí: Detail verandy a původního prodejního stánku (8/2007)

Před rekonstrukcí: Pohled na centrální stavědlo (8/2007)

Před rekonstrukcí: I. nástupiště (8/2007)

Před rekonstrukcí: Novopacká strana kolejiště (4/2008)

Před rekonstrukcí: Sypané nástupiště pohledem na novopackou stranu ke skladišti (4/2008)

Před rekonstrukcí: 1. nástupiště (4/2008)

Před rekonstrukcí: Kolejiště pohledem z prvního nástupiště směrem k trojzhlaví (4/2008)

Před rekonstrukcí: Centrální stavědlo obsazené výpravčím - St. III. (4/2008)

Před rekonstrukcí: Stavědlo se nacházelo na nástupištu u styku tratí 030 a 040 (4/2008)

Před rekonstrukcí: Pohled na obě nástupiště - vpravo I. (novopacké) a vlevo II. (jaroměřské) (4/2008)

Před rekonstrukcí: II. nástupiště (4/2008)

Před rekonstrukcí: St. II. na jaroměřském zhlaví stanice (4/2008)

Před rekonstrukcí: Betonové nástupiště pohledem k trojzhlaví (4/2008)

Před rekonstrukcí: Kolejiště směrem k trojzhlaví (4/2008)

Před rekonstrukcí: jednoduchá plechová "garáž" a technologické objekty v místech původní výpravní budovy SNDVB a později nástupiště místní dráhy (4/2008)

Před rekonstrukcí: Pohled ke staropackému depu - vzadu topírna (7/2008)

Před rekonstrukcí: Kolejiště směrem k trojzhlaví (8/2008)

Před rekonstrukcí: I. nástupiště (8/2008)

Před rekonstrukcí: Čelo výpravní budovy a před ním St. III. (8/2008)

Před rekonstrukcí: Celkový pohled na obě původní nástupiště (8/2008)

Bývalá veranda II. nástupiště, po rekonstrukci nepoužívaná (9/2016)

Veranda I. nástupiště a zde umístěné toalety (9/2016)

Pohled na současné 2. nástupiště, vpravo poloostrovní 1. nástupiště (9/2016)

Odjezdová návěstidla zabezpečují centrální přechod (9/2016)

Celkový pohled na 2. nástupiště (9/2016)

1. a 2. nástupiště stanice Stará Paka (9/2016)

Pohled z 2. nástupiště na centrální přechod v pokračování k nástupišti č. 3 (9/2016)

Pohled od centrálního přechodu k budově (9/2016)

Bývalý prostor II. nástupiště pohledem na jaroměřskou stranu (9/2016)

Celkový pohled na centrální přechod (9/2016)

Centrální přechod pohledem ke 4. nástupišti (9/2016)

Celkový pohled z centrálního přechodu na 3. nástupiště (9/2016)

Vlevo krátká nástupní hrana 3. nástupiště pro vlaky do Lomnice and Popelkou, vpravo čeká osobní vlak do Jaroměře (9/2016)

Krátká hrana 3. nástupiště (9/2016)

Pohled ze 3. nástupiště k centrálnímu přechodu (9/2016)

Krátká hrana 3. nástupiště směrem k budově (9/2016)

Kolejiště pohledem ke trojzhlaví (trutnovsko-turnovsko-lomnické) :-) (9/2016)

Pohled od krátkého 3. nástupiště do stanice (9/2016)

Osvětlení a rekosntruovaná technologická budova se zdrojem el. energie (9/2016)

Druhá dlouhá hrana 3. nástupiště (9/2016)

3. nástupiště kolej č. 2 (9/2016)

Pohled ke konci 3. nástupiště (9/2016)

Nově rekonstruovaná trafostanice se záložním agregátem (9/2016)

3. nástupiště (9/2016)

Pohled do stanice z konce 3. nástupiště (9/2016)

Od nástupišť vede kolejiště v oblouku k viditelné výtopně a depu(9/2016)

Kolejiště trati z Liberce do Pardubic - vpravo 4. nástupiště (9/2016)

Koleje do depa (9/2016)

Začátek depa a rozdvojení kolejí do dvoukolejné výtopny (9/2016)

Celkový pohled na stanici z obvodu depa (9/2016)

4. nástupiště - pohled z jeho konce (9/2016)

Ukonení 4. nástupiště (9/2016)

4. nástupiště (9/2016)

4. nástupiště a přiléhající koleje (9/2016)

Souborný pohled na 4. a 3. nástupiště (9/2016)

Odjezdová skupina směr Jaroměř ze 4. nástupiště (9/2016)

Celkový pohled na 4. nástupiště od centrálního přechodu (9/2016)

Příchod ke 4 nástupišti (9/2016)

Centrální přechod ze 4. nástupiště (9/2016)

Již nepoužívané St II. (9/2016)

Prostor bývalého II. nástupiště pohledem k jaroměřskému zhlaví (9/2016)

Krátká hrana 3. nástupiště z centrálního přechodu (9/2016)

1.a 2. nástupiště z centrálního přechodu (9/2016)

Kompletní pohled na centrální přechod (9/2016)

Příchod na 1. nástupiště (9/2016)

1. nástupiště (9/2016)

Stará Paka 1. nástupiště a imobiliář (9/2016)

Nový audiovizuální informační systém (9/2016)

Soubor budov výpravní stanice, v popředí "kaplička" WC (9/2016)

POhled na 1. nástupiště (9/2016)

Pohled na výpravní budovu a verandu z 1. nástupiště (9/2016)

Kolejiště na novopacké straně (9/2016)

Výpravní budovy a průchod mezi nimi (9/2016)

Dílny a kanceláře u konce 2. nástupiště (9/2016)

Pohled na konec 1. nástupiště (9/2016)

Celkový pohled na kolejiště a sklad na novopacké straně kolejiště (9/2016)

Zřízení kusé koleje si vyžádalo esovité prohnutí obou kolejí (9/2016)

Celkový pohled na 1. nástupiště z jeho konce (9/2016)

Vpravo bufet přístupem z 2. nástupiště (9/2016)

2. a 1. nástupiště (9/2016)

Průchod mezi budovami k jednotlivým verandám - dveře vpravo příchod od pokladen (9/2016)

Čekárna a pokladny (9/2016)

Pohled z průchodu na 2. nástupiště (9/2016)

Interiér čekárny a pokladen, dveře vedou ven před výpravní budovu (12/2014)

Elektronický informační panel v čekárně (12/2014)

Přehledné informace na jednom místě (12/2014)

Výdej jízdenek (12/2014)

Provozní doba pokladny (12/2014)

Čekárna pohledem k příchodu k vlakům (12/2014)

Celkový pohled na informační systém v čekárně, všude čisto a upraveno (12/2014)

Komu nestačí elektronický systém, má k dispozici jízdní řády na typických válcích (12/2014)

Příchod k pokladnám (12/2014)

Bokem budovy lze jít přímo na 2. nástupiště (12/2014)

Parkoviště a přístupová komunikace k nádraží (12/2014)

V těchto místech stávalo původní II. nástupiště (12/2014)

Jaroměřské zhlaví po rekonstrukci, již bez zrušeného II. nástupiště (12/2014)

Celkový pohled na čelo výpravní budovy z venku(12/2014)

Sklad se skladovou plochou, váha a vlevo manipulační odstavná kolej (12/2014)

Konec manipulační koleje (12/2014)

Sněžná fréza odstavená na manipulační koleji (9/2016)

Pohlednice z roku 1905 ukazuje stav po dostavbě Místní dráhy ze Skalska (064) a přechodovou lávku přes kolejiště k III. nástupišti, vzadu ještě původní výpravní budova

Fotografie z roku 1931 ukazuje stav po výstavbě výpravní budovy

Pohlednice z roku 1900 ukazuje stav nádraží před výstavbou místní dráhy ze Skalska - existují ještě obě původní budovy a na obrázku je hezky vidět jejich poloha vzhledem ke kolejišti Aut: Fr. Zahradník

Původní dvoupatrová budova Jihoseveroněmecké spojovací dráhy v roce 1871 přestavěná na byty a s výstavbou místní dráhy v roce 1905 zbořená.

Původní stanoviště "střed" pro výpravčího, postavené v roce 1929 a existující v různých formách až do do rekonstrukce roku 2012. Vzadu je vidět malá výpravní budova Místní dráhy Skalsko - St. Paka, na místě původní dvoupatrové výpravní budovy SNDVB.

PANORAMA

SITUACE STANICE STARÁ PAKA 2008

SITUACE STANICE STARÁ PAKA 2016

MAPA

TECHNICKÉ INFORMACE

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...