INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

(040, 042) - MARTINICE V KRKONOŠÍCH

POPIS DOPRAVNÍHO BODU

Stanice Martinice je šestikolejnou mezilehlou stanicí pro trať 040 z Chlumce nad Cidlinou do Trutnova a stanicí koncovou pro trať 042 z Rokytnice nad Jizerou, nádraží leží v rovném úseku obou tratí. Díky unikátně zachovalému elektromechanickému staničnímu zabezpečovacímu zařízení, včetně zachovaných mechanických vjezdových, odjezdových a posunovacích návěstidel, byla stanice vyhlášena 3. prosince 2015 kulturní památkou.

Stanice Martinice v Krkonoších

První železniční koleje, které spojily v té době poměrně chudé podkrkonoší s centrem země vystavěla a zprovoznila postupně v letech 1857-1859 Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) a koleje vedly z Pardubic do Liberce přes Starou Paku a hlavně přes Horka u Staré Paky. Tato stanice se i díky poloze při státní silnici na léta stala styčným dopravním bodem celého Podkrkonoší. V roce 1869 získala koncesi na výstavbu dráhy Rakouská severozápadní dráha a v následujících letech začala s výstavbou tratě z Velkého Oseka do Trutnova a Poříčí. Překvapivě původní trať SNDVB nepřekřížila v Horkách jak bylo původně plánováno, ale ve Staré Pace. Trať byla stavěna na několik úseků a první byl zprovozněn úsek z Velkého Oseka do Ostroměře a to již v roce 1870, následoval druhý úsek z Trutnova do Kunčic nad Labem a poslední, stavebně nejtěžší úsek zahrnující i Martinice v Podkrkonoší spojil oba úseky do souvislé tratě 1. června 1871. V době otevření trati byla stanice Martinice pouhou dvoukolejnou křižovací stanicí a byl tu aplikován i odklon osy kolejí. Třetí nákladištní kolej byla dostavěna až po slavnostním otevření stanice. V té době se stanice jmenovala Jilemnice (Starkenbach) a o několik let později byla přejmenována na Jilemnice-Martinice (Starkenbach - Martinitz). Téměř okamžitě po výstavbě trati 040 se začalo uvažovat o stavbě místní dráhy, která by propojila i centrální část Krkonoš vlakovou dopravou. A tak se dle koncese, získané v roce 1898, započalo se stavbou dráhy z Martinic do Rokytnice nad Jizerou a již 7. prosince 1899 je celá trať dána do provozu.

Martinice v Krkonoších
Vodárna a přejezd na staropacko-rokytnické straně stanice Martinice (kliknutím se panorama zvětší)

Z toho důvodu bylo nutné rozšířit i stanici Martinice, zde došlo k významnému rozšíření kolejiště o další předávací koleje, rozšířena byla staniční budova, vystavěn byl i nový sklad a ve stanici byla také zřízena vlečka firmy František Bedrník, obchod s uhlím - Martinice se stávají i stanicí koncovou. Na žádost jilemnických občanů je od 1. června 1921 stanice přejmenována na Martinice. V roce 1935 je rekonstrukcí trutnovského zhlaví stanice zrušen odklon osy kolejí tím, že byl zmírněn traťový oblouk před stanicí a kolej byla zaústěna do původní staniční koleje č. 2. V roce 1938 se posunem hranice II. republiky a o rok později protektorátu, stanice Martinice stává stanicí přechodovou a výměnnou - byl zde zřízen celní úřad a pasová kontrola. Celní úřad zde zůstal až do zrušení celního opatření mezi německou říší a Protektorátem Čechy a Morava 16. září 1940. Pasová kontrola trvala až do konce války, respektive do 3. května 1945 a prováděna byla pouze německými úřady. Těsně po druhé světové válce v roce 1945, došlo k započetí rekonstrukce zabezpečovacího zařízení stanice, to bylo původně založeno na systému zabezpečení bubnovými klíčovými přístroji. Během rekonstrukce bylo instalováno na tu dobu moderní elektromechnické zabezpečovací zařízení. V dubnu 1947 byla zahájena výstavba stavědla St. 2 na staropacké straně stanice a kompletní nové zabezpečovací zařízení bylo předáno do provozu 9. června 1948 - ve své původní podobě se vlastně zachovalo až do dnes. Z jedenácti funkčních mechanických seřazovacích návěstidel provozovaných na našich tratích, jsou právě čtyři ve stanici Martinice (2016). Jako ostatní autoři i já musím připomenout jednu zajímavost - stanice Martinice je nejen nejvýše položenou stanicí na trati 040 z Chlumce do Trutnova, ale také nejvýše položenou stanicí na horské lokálce 042 do Rokytnice nad Jizerou - překvapivě odsud trať do hor klesá.

Martinice v Krkonoších
Panorama kolejiště s výpravní budovou (kliknutím se zvětší)

Stanice Martinice má celkem šest kolejí, z čehož je pět kolejí dopravních (st. č. 1 - 5) a jedna kolej manipulační (č.7). Dopravní kolej č. 1 má délku 377 metrů a je hlavní staniční kolejí pro směr Trutnov - Stará Paka, dopravní kolej č. 2 s délkou 217 metrů je pak hlavní staniční kolejí pro směr do Rokytnice. Pro doplnění kolej č. 3 a 5 mají shodnou délku 321 metrů a nejkratší je kolej č. 4 s délkou 187 metrů. Na staropacké straně stanice jsou dvě kusé koleje (č. 4b a 6), kolej 4b je kolej odstavná a její původní délka je zkrácena provizorním zarážedlem, kolej č. 6 obsluhuje zdejší nákladiště a je ukončená plechovou boudou. Na trutnovské straně je zřízena dlouhá vlečka do skladového areálu, tu obsluhují spolu se sklady a nákladišti dvě manipulační koleje, v pokračování dopravních kolejí 2 a 4, s označením 2a, 4a. Manipulační kolej s číslem 7 je krátká a slouží jako odstavná kolej převážně pro pracovní mechanismy (SDC), z koleje vychází krátká kusá kolej (7a) obsluhující martinické depo. Většina výhybek ve stanici je přestavována mechanicky pomocí páky ze stavědel nebo ručně. V koleji č. 3 je na staropacké straně popelová jáma. Ve stanici jsou oficiálně čtyři úrovňová jednostranná nástupiště a všechna jsou pouze sypaná, bez jakékoliv pevné hrany. nejdelší je samozřejmě u staniční koleje č. 1 a má délku 250 metrů, u koleje č. 3 je nástupiště s délkou 225 metrů - tyto dvě nástupiště běžně slouží pro obsluhu křižujících se vlaků na trati 040. U staniční koleje č. 2 je pak krátké 70 metrů dlouhé nástupiště pro obsluhu vlaků na trati 042. V dokumentaci stanice je ještě uváděno krátké nástupiště u koleje č. 4, ale viditelné bohužel moc není. Přístup na nástupiště zajišťují od výpravní budovy dva přechody.

Martinice v Krkonoších
Kompletní panorama budovy stanice Martinice (kliknutím se zvětší)

Unikátní staniční zabezpečovací zařízení pochází z rozsáhlé rekonstrukce v roce 1945. Jde o elekromechanické zabezpečovací zařízení 2. kategorie. Výhybky jsou přestavovány z trvale obsazených stavědel (St.1 a St. 2) na obou zhlavích, které jsou závisle elektricky spojeny s řídícím přístrojem v dopravní kanceláři. Stanice má všechna odjezdová a vjezdová návěstidla mechanická, unikátní jsou i čtyři mechanická seřazovací návěstidla. Jako traťové zabezpečení slouží do všech tří směrů telefonické dorozumívání, doprava je organizována dle dopravního a návěstního předpisu SŽDC D1. Zabezpečovací zařízení stanice neumožňuje současné vjezdy, pouze současné odjezdy. Vjezdové i odjezdové rychlosti jsou v pokračování koleje traťové s místním omezením, do odbočky pak 40 km/h.

martinice v Krkonoších
Celkový pohled na odjezdová a seřazovací návěstidla na trutnovské straně (kliknutím se zvětší)

Pro stanici Martinice (v té době Jilemnice) byla při výstavbě zvolena výpravní budova II b. s restaurací, dle typového plánu architekta Karla Schlimpa. Jde o členitou dvoupatrovou budovu půdorysu písmene „H“ s věžovými rizality na obou stranách, vrchní patro je však na rozdíl od jiných typových budov hrázděné. Budova má fasádu z červených pískovcových kvádrů, které doplňují římsy a šembrány ze žlutého pískovce. V roce 1899 byla při výstavbě dráhy do Rokytnice rozšířena i výpravní budova. Velice citlivě byla na staropacké straně přistavěna dvoupatrová přístavba s téměř plochou sedlovou střechou a se sníženým druhým patrem, které doplňuje původní stavbu. Přístavba je provedena z červených cihel, které vhodně doplňují původní červený pískovec, červenou omítkou bylo také zakryto vrchní hrázděné druhé patro. Budova byla při rozšíření také doplněna vpředu o verandu pro cestující, která byla v pozdějších letech protažena k nízké stavbě nových toalet. Mezi toaletami a budovou vznikl nový krytý vstup pro cestující. V budově v současné době nalezneme dopravní kancelář a vytápěnou čekárnu, prodej jízdenek zde skončil v roce 2010.

Martinice v Krkonoších
Odjezdová skupina a depo na trutnovské straně (kliknutím se zvětší)

Na staropacké straně stanice narazíme také na vysokou stavbu vodárny, vodou z ní jsou napájeny dva původní vodní jeřáby umístěné v kolejišti, na každé straně jeden. Na obou stranách jsou vodní jeřáby umístěny mezi st. kolejemi č. 1 a 3, na staropacké straně je u jeřábu ve třetí koleji ještě popelová jáma. Na trutnovské straně je v pokračování koleje č. 7a stavba menšího depa, u staniční koleje č. 4, resp. 4a je vystavěna dlouhá nákladištní rampa a na ní jsou umístěné tři sklady. Na obou zhlavích stanice jsou trvale obsazená stavědla (St.1 a St.2). Na staropacké straně kříží celé kolejiště přejezd krytý mechanickými závorami, původně obsluhovaný na požádání ze St.2. V současné době se přejezd neobsluhuje a závory jsou permanentně staženy - přejezd je v dokumentaci označený jako zrušený (2016). Stanice je osvětlována vysokými stožáry JŽ a výložníkovými lampami přimontovanými na staniční budovy. Stanice Martinice slouží hlavně k přestupům mezi tratěmi 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov a 042 Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou a obsluhuje i malou podkrkonošskou obec Martinice v Krkonoších. Kolem nádraží prochází červená turistická značka z Nové Paky přes Studenec do Horní Branné, rozcestník nalezneme na kovovém sloupku za nádražní budovou.

Martinice nádraží
Křižovací stanice Martinice v Podkrkonoší (Starkenbach) - Datace: 1871, Autor: Josef Löwy, Sbírka: ETH-Bibliothek Zürich

FOTOGALERIE


Veranda od vstupu - pohled k toaletám (3/2016)


Celkový pohled na dlouhou verandu (3/2016)


Vlevo východ z nádraží (3/2016)


Kolejiště od budovy k staropacko-rokytnickému zhlaví - vpravo menší nákladiště (3/2016)


Nástupiště u kolejí jsou pouze sypaná a sotva znatelná (3/2016)


Kolej 4 v pokračování kusé koleje 4a(3/2016)


Manipulační kolej č. 6 krytá výkolejkou obsluhuje zdejší nákladiště (3/2016)


Nákladiště obsluhované kusými kolejemi č. 4a a 6 - náklad pochopitelně dřevo ze zdejších hlubokých lesů (3/2016)


Staroacká strana stanice a vodní jeřáb k doplnění vody parních lokomotiv (3/2016)


Vodní jeřáb je stylově doplněný o dřevěný džber (3/2016)


Pohled na staropackou stranu z konce nástupiště (3/2016)


Pohled do nádraží (3/2016)


Rokytnická kolej pohledem do nádraží (3/2016)


Mechanická návěstidla staropacko-rokytnického zhlaví (3/2016)


Uunikátní sežazovací návěstidla (3/2016)


Popelová jáma v třetí koleji (3/2016)


Pohled na staropacko-rokytnické zhlaví z páté koleje (3/2016)


Ukončení kusé koleje č. 6, obsluhující nákladiště s plechovým "depem" (3/2016)


Vodárna stanice Martinice (3/2016)


Improvizované ukončení koleje č. 4 (3/2016)


Kolej č. 4 za improvizovaným šturcem vede ještě asi 150 metrů - ruční výkolejka chránící přejezd (3/2016)


Mechanická závora přejezdu v kolejišti stanice (3/2016)


Druhá strana papírově zrušeného přejezdu opět zakončená závorou (3/2016)


Vodárna pohledem do stanice (3/2016)


Pohled ve směru koleje do Rokytnice nad Jizerou a stavědlo St. 2 (3/2016)


...a pohled ve směru koleje do Staré Paky (3/2016)


Drátovody vedoucí ke stavědlu St.2 (3/2016)


Krása mechniky závor (3/2016)


Detail vedení drátovodů (3/2016)


Studna a martinická vodárna (3/2016)


Celkový pohled na přejezd (3/2016)


Pohled do stanice s vodárnou (3/2016)


Ukončení čtvrté koleje (3/2016)


Pohled ve směru čtvrté koleje přes přejezd do stanice (3/2016)


Pohled na mechniky se neokouká (3/2016)


Vodní jeřáb a popelová jáma za ním (3/2016)


Celkový pohled na sluncem osvětlené martinické kolejiště (3/2016)


Výhybka staniční koleje č. 7 (3/2016)


Vstup do čekárny a dopravní kanceláře (3/2016)


Vpravo manipulační kolej č. 7 s výkolejkou (3/2016)


Celkový pohled na nákladiště a sklady stanice (3/2016)


Pohled k martinickému depu (3/2016)


Staniční budova od sedmé koleje (3/2016)


Staniční budova z trutnovské strany (3/2016)


Mechaniky na trutnovské straně (3/2016)


Pohled ve směru manipulační koleje č.7 s odstaveným pracovním mechanismem (3/2016)


Sklad, depo a trutnovské zhlaví (3/2016)


Vodní jeřáb na trutnovské straně stanice (3/2016)


Málo viděné mechanické posunovací návěstidlo (3/2016)


Odjezdová skupina směr Trutnov (3/2016)


Nákladiště (3/2016)


Výhybka pohledem pokračování koleje 2a (3/2016)


Trutnovské zhlaví a stavědlo St. 1 (3/2016)


Celkový pohled na manipulační koleje vedoucí k vlečce (3/2016)


Stavědlo St.1 obsluhující trutnovské zhlaví stanice (3/2016)


Pohled od St. 1 do stanice (3/2016)


Vpravo traťová kolej, vlevo dvě manipulační koleje a odstavené vagóny (3/2016)


Výhybka mezi manipulačními kolejemi 4a / 2a(3/2016)


Předávací koleje vlečky 4a a 2a (3/2016)


Kolej 4a (3/2016)


Výhybka kolejí 2a - 4a (3/2016)


Začátek zarůstající vlečky a výkolejka (3/2016)


Vjezdové dvojramenné mechanické návěstidlo na trutnovském záhlaví (3/2016)


Drážní stavby na trutnovském zhlaví (3/2016)


Celkový pohled na objekty na trutnovské straně stanice - nákladiště, mechaniky, depo, vodní jeřáb (3/2016)


Sklady a nákladiště pohledem ze silnice (3/2016)


Martinická výpravní budova od nákladiště (3/2016)


Pohled na budovu z trutnovské strany (3/2016)


Výpravní budova s parkovištěm (3/2016)


Krásný pohled na krkonošské velikány od kolejí (3/2016)


Pohled na hory a trať 042 ve směru do Jilemnice (3/2016)


Přejezd a tříramenné vjezdové návěstidlo stanice Martinice v Krkonoších (3/2016)


Tříramenné vjezdové mechanické návěstidlo na trati od Rokytnice nad Jizerou (3/2016)


Klesání do hor k Jilemnici (3/2016)


Dvojkolejná křižovací stanice Jilemnice (dnes Martinice) - zdroj: *1)

SITUACE STANICE MARTINICE V KRKONOŠÍCH 2017


kliknutím se zvětší

Mapa stanice Martinice v Krkonoších pro další použití ve formátu PDF. © Vlakregion Jičín

MAPA

Volba zobrazované mapy:

TECHNICKÉ INFORMACE

OBECNÉ INFORMACE

NÁSLEDNÉ DOPRAVNÍ BODY

MARTINICE V KRKONOŠÍCH
stanice
88,978 km
MARTINICE V KRKONOŠÍCH
stanice
0,000 km
Jilemnice
stanice
3,623 km

VLAKREGION JIČÍN - soukromé stránky o železnici.

Autoři projektu Vlakregionu: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Poděkování za spolupráci: Zdeněk Hrdina

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz

Nově nás můžete sledovat na Facebooku:
https://www.facebook.com/Vlakregion

Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Vlakregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící Vlakregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons BY-NC-SA: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Vlakregion Jičín